Divadlo Na zábradlí

Historie Divadla na Zábradlí se začala psát koncem 50. let minulého století. Tehdy založila skupinka umělců kolem Heleny Philippové, Ivana Vyskočila, Jiří Suchého a Vladimíra Vodičky profesionální divadlo. Jméno mu dali podle uličky vedoucí z Anenského náměstí na nábřeží. Prvním představením bylo Kdyby tisíc klarinetů od Jiřího Suchého, tzv. divadelní leporelo s písničkami, které mělo premiéru 9. prosince 1958. O několik měsíců později se k tvůrčímu týmu připojil ještě Ladislav Fialka se svojí pantomimickou skupinou. Činohra a pantomima se na jevišti divadla objevovaly vedle sebe až do Fialkovy smrti v roce 1991.

Na počátku 60. let pak nastal jeden z nejvýznamnějších okamžiků v historii divadla, příchod režiséra Jana Grossmana, scénografa Libora Fáry a kulisáka Václava Havla, který se později stal dramaturgem a dramatikem. Tak začala nová éra divadla – éra absurdního divadla v jeho české podobě. K tehdejším slavným inscenacím, které byly kritikou ceněny u nás i v zahraničí, patří například Zahradní slavnost, Král Ubu nebo Kafkův Proces. V roce 1968 došlo k nucenému odchodu Václava Havla a Jana Grossmana. V 70. a 80. letech se pak do divadla stahovali filmoví tvůrci nové české vlny, kteří měli v době normalizace znemožněno pracovat. Jedním z nich byl například Evald Schorm. Jeho inscenace Hamleta nebo třeba Bratrů Karamazových se staly v 70. letech kultovními.

Po smrti Jana Grossmana, který se do divadla na krátkou dobu vrátil, byl v roce 1993 uměleckým šéfem jmenován Petr Lébl. Ten na prknech divadla vytvořil řadu nezapomenutelných inscenací, za které získal nejedno ocenění. Režíroval tu například Čechovovy hry Racek, Ivanov a Strýček Váňa nebo Gogolova Revizora. Jeho tragická smrt v prostorách divadla, kde působil, nezmařila jen život jednoho nesmírně talentovaného člověka, ale naplno zasáhla i umělecký soubor Divadla Na Zábradlí.

Do vedení divadla, které chtělo pokračovat v započaté linii netradiční umělecké scény, nastoupili v roce 1999 Jiří Ornest, Ivana Slámová a J. A. Pitínský. Toho o čtyři roky později vystřídal režisér Jiří Pokorný. Nová dramaturgie divadla se rozhodla prokládat klasické dramatické texty českými i světovými premiérami. V souvislosti s tím uskutečnila projekt Československé jaro, který si to kladl za cíl.

V roce 2010 pak začalo divadlo pod vedením nového šéfa Davida Czesanyho s tematickými sezónami. V září roku 2013 divadlo ukončilo jednu éru svého působení. Post ředitele opustila Doubravka Svobodová, která v čele divadla stála 20 let, během kterých s ním zažila mnoho úspěchů a ocenění. Novým ředitelem byl jmenován Petr Štědroň.