Třebíčský židovský hřbitov

V návaznosti na vznik židovského ghetta vzniká v Třebíči i první židovské pohřebiště. Bylo umístěno poblíž hradební zdi kláštera (zámku), to však přestalo sloužit svému účelu po zpustošení v roce 1468, zbytky náhrobků byly odstraněny na příkaz vrchnosti o půl století později (vrchnosti prý pohledově vadilo při příjezdu na zámek). Nové pohřebiště vzniklo přibližně 400 metrů od židovské čtvrti na svahu Hrádku, tedy typicky pro židovské tradice, na kopci za městem, tak, aby nebylo na očích vrchnosti a měšťanům. Svojí rozlohou 11 772 metrů čtverečních se řadí k největším židovským pohřebištím v zemi. Na celém hřbitově se nachází přibližně 11 tisíc hrobů a téměř 3 tisíce náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1631.

Na židovském hřbitově se nachází spousta rozličných náhrobků dokumentujících svým výtvarným pojetím vývoj židovského náhrobního kamene až do 40. let 20. století ve všech rozmanitých formách, od renesance přes baroko, až po klasicismus. Těžiště plochy náhrobku tvoří hebrejský nápis se jménem zesnulého a s bližším udáním jeho osobnosti a rodu. V horní části náhrobku bývá reliéfně vytesán určitý znak jako symbolika spjatá s rodem, jménem, povoláním nebo vlastnostmi zemřelého (dva lvíčci, dva jelínci s korunou, jelen, motýl, srdce, koruna, hrozen, slunce, věnec, květina, šesticípá hvězda, dvě dlaně kmene kohenů, což je typický znak privilegované vrstvy, džbán s podnosem). Později se objevují již nápisy německé a české a od konce 19. století se jak styl, tak materiál přizpůsobuje křesťanským tradicím. Nepřehlédnutelné jsou vysoké obelisky nebo barokní náhrobky s bohatou ornamentální výzdobou, řazené k tzv. Mikulovskému typu. Nejčastější jsou vlnité motivy (spirály, mušle), rostlinné připomínají lidové umění. Na židovském hřbitově se nachází obřadní síň pocházející z roku 1903 s originálním zdobeným porcelánovým rituálním umyvadlem sloužícím k symbolickému omytí rukou po obřadu. Je to jediná samostatně památkově chráněná obřadní síň židovského hřbitova na Moravě.

Svůj poslední odpočinek zde nalezla řada předních představitelů třebíčské Židovské obce v čele s učenými rabíny Joachimem Josefem Pollakem a Dr. Samuelem Pollakem. Je zde rovněž pochován autor německy psané historie Židů v Třebíči Jakob Kořatek, nebo zakladatel židovské nemocnice Dr. Šimon Schuchny. Majestátné hroby zde mají také členové rodiny Subakovy, Taussigovy a Kantorovy. Od roku 1922 stojí na hřbitově památník dvaceti židovských vojáků padlých za I. světové války. V roce 1957 zde byl odhalen pomník obětem rasové genocidy za II. světové války, který připomíná umučené členy židovské komunity v Třebíči. Jako součást židovské čtvrti byl židovský hřbitov v roce 2003 právem zapsán na prestižní seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.