Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Vznik

Návrh sloupu je nepochybně nejoriginálnějším dílem Václava Rendera, jehož mimořádná aktivita, umocněná štědrou finanční podporou řady mecenášů, umožnila stavbu této památky. Jejím hlavním tématem je oslava církve a víry, vyjádřená formou monumentálního uměleckého díla. To v sobě spojuje urbanistické a architektonické řešení s proporčně vyváženou, mimořádně bohatou sochařskou výzdobou.

Památka ve stylu označovaném jako olomoucké baroko se tyčí do výše třiceti dvou metrů, a to na kruhovém půdorysu o průměru 17 m. Sloup zdobí řada kvalitních kamenných soch s náboženskou tematikou, které jsou dílem význačného sochaře Ondřeje Zahnera a dalších moravských umělců, např. vrcholová sousoší z tepaného měděného plechu vytvořil zlatník Šimon Forstner.

Svými kolosálními rozměry, které nemají obdobu u památek tohoto typu, svou sochařskou výzdobou a kvalitou svého uměleckého provedení je sloup Nejsvětější Trojice naprosto výjimečný. Výjimečnost sloupu podtrhuje existence kaple uvnitř sloupu a kombinace použitých materiálů.

Popis

Sloupu dominují pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice doprovázené archandělem Michaelem na vrcholu a Nanebevzetí Panny Marie na dříku pod nimi.

Základna sloupu, tvořená třemi patry, je obklopena dalšími 18 sochami svatých a 14 reliéfy ve zdobných kartuších. Na nejvyšším patře stojí svatí spojení s pozemským životem Ježíše – rodiče jeho matky svatá Anna a svatý Jáchym, jeho nevlastní otec svatý Josef a svatý Jan Křtitel, který připravoval jeho příchod – a spolu s nimi svatý Vavřinec a svatý Jeroným, kterým byla zasvěcena kaple na olomoucké radnici. Tři reliéfy zastupují tři křesťanské ctnosti Víru, Naději a Lásku.

Patro pod nimi je věnováno moravským světcům svatému Cyrilu a svatému Metoději, kteří roku 863 přišli šířit křesťanství na Velkou Moravu (svatý Metoděj se stal moravským arcibiskupem), svatému Blažeji, jemuž byl zasvěcen jeden z hlavních olomouckých kostelů, a patronům Čech svatému Vojtěchu a svatému Janu Nepomuckému, jejichž kult byl i na Moravě velice silný.

Na nejnižším patře lze vidět postavy svatého Mořice a dalšího českého patrona svatého Václava, jimž byly zasvěceny dva významné olomoucké chrámy, rakouského patrona svatého Floriána, který byl také vnímán jako ochránce proti různým neštěstím, především požáru, svatého Jana Kapistránského, který dvakrát město navštívil, aby v něm kázal, svatého Antonína, člena františkánského řádu, který v Olomouci vlastnil významný klášter při kostele Neposkvrněného početí Panny Marie, a svatého Aloise Gonzagu, patrona studentů, jehož socha měla manifestovat, jak velmi si Olomouc váží své univerzity.

Mezi těmito sochami jsou vytesány reliéfy dvanácti apoštolů. Na spodním patře je 12 soch světlonošů (luciferů).

Chronogramy

na jižní straně sloupu dole pod reliéfem svatého Petra

trIVnI VeroqVe Deo
praesentIbVs aVgVstIs
franCIsCo atqVe theresIa
CoLossVs Iste
a CarDInaLe troIer
ConseCratVs 9. sept.

/ Trojjedinému a pravému Bohu
za přítomnosti veličenstev
Františka a Terezie
tento velikán
posvěcen kardinálem Troyerem
9. září /