Obelisk (Facka)

Teorie, které vysvětlují, proč byl severně od Lednice vystavěn štíhlý Obelisk, jsou dvě. Ta první vypráví o tom, jak na místě, kde dnes monument stojí, dostal kníže od manželky pohlavek. Pro to by mohl svědčit fakt, že domorodci neřeknou Obelisku jinak než „Facka“. Různé verze pověstí, které najdeme zapsané ve starých knihách a památnících, se neshodnou v tom, čím si šlechtic takovou potupu vysloužil. Jeden historik tvrdí, že propil a prohrál v kartách celou vesnici. Jiní povídají, že byl kněžnou ztrestán za nevěru.

Podle nápisu na Obelisku lze soudit, že výstavba neměla s fackováním nic společné. Stavba byla vztyčena na památku uzavření míru mezi Francií a Rakouskem v roce 1797. A za války se jistě bojovalo tvrději než pár záhlavci! Obelisk nechal postavit Alois Josef I. z Lichtenštejna, jehož bratr Jan Josef I. se válek na straně Rakouska účastnil.

Mír mezi Napoleonem Bonapartem a rakouským arcivévodou Karlem Ludvíkem Janem vstoupil do dějin jako „mír z Campo Formia“. Rakousko v něm uznalo ztrátu vlivu v Itálii. Podepsání smlouvy předcházeli dlouhé slovní tahanice mezi Napoleonem (který tehdy ještě nebyl císař) a rakouským diplomatem Cobenzlem. Ačkoli se hrabě nějakou dobu vzpíral, po výhružce přerušením mírových jednání, zkrotl jako beránek. Campo Formio bylo na půl cesty mezi rezidencemi obou stran, proto se dohodli smlouvu podepsat zde. Hrabě Cobenzl ji ale hned po dokončení sám odvezl Napoleonovi do Passariana a ještě v noci na 18. října žádal o podepsání. Rakousku to nebylo moc platné, o pár let později po Bitvě tří císařů, rozvrátil Napoleon Bonaparte celou Svatou říši římskou. Ale to je jiný příběh a za jeho poznáním bychom se měli vydat spíš do okolí Slavkova.