Dejvické divadlo
Zelená, 160 00, Praha 6
Telefon:
+420 233 332 430
E-mail:
rezervace@dejvickedivadlo.cz
Web:
http://www.dejvickedivadlo.cz
Dejvické divadlo sídlí od roku 1992 v pražských Dejvicích nedaleko stanice metra Dejvická.
Divadlo funguje už více než 20 let, za tu dobu se už čtyřikrát stalo divadlem roku. Zdejší inscenace Příběhy obyčejného šílenství byla vyhlášena hrou roku 2001, Muž bez minulosti byl oceněn jako inscenace roku 2010. Kromě toho získávají ocenění i jednotliví herci Dejvického divadla, prestižní cenu získal například Ivan Trojan za roli Oblomova ve stejnojmenné hře autora Gončarova, David Novotný za hlavní roli v inscenaci Muž bez minulosti nebo Václav Neužil za ztvárnění Mugsyho v Dealer's choice.
Na základě inscenací Příběhy obyčejného šílenství a Karamazovi natočil Petr Zelenka úspěšné filmy.
Součástí obecně prospěšné společnosti Dejvické divadlo je folklórní soubor Rosénka, který funguje už 30 let. Úkolem Rosénky je přinášet moravský folklor do Prahy. Soubor se aktivně věnuje přípravě představení pro děti, pracuje s hrami, písněmi a říkadly. Část souboru, která se zabývá tvorbou pro dospělé, vznikla až později.
Dejvické divadlo vzniklo vlastně shodou různých náhod. V červnu roku 1992 musela být ukončena činnost rockového klubu Na Petynce. Ten patřil pod hlavičku Obvodního kulturního domu Prahy 6 a sídlil v budově, která byla v restituci navrácena původnímu majiteli, Kongregaci školských sester řádu sv. Františka. Městská část Praha 6 tehdy rozhodla o rekonstrukci jiného prostoru, který sice k Obvodnímu kulturnímu domu také patřil, ale byl v naprosto zdevastovaném stavu, a to bývalou orlovnu (tělocvičnu) v Zelené ulici. Umístění sálu v plně obydleném činžovním domě ale nepřipouštělo zbudování rockového klubu. Tak bylo rozhodnuto, že vznikne divadlo, které se stalo, stejně jako Petynka, součástí Obvodního kulturního domu, později Spektra K, jehož ředitelkou byla od roku 1990 Eva Kejkrtová Měřičková. Po přeměně této instituce bylo Dejvické divadlo nejprve příspěvkovou organizací Městské části Praha 6 a od roku 2003 je obecně prospěšnou společností. K ní vedle samotného divadla patří ještě také folklorní soubor Rosénka, který byl jako součást Obvodního kulturního domu založen už v roce 1982.
První představení se v Dejvickém divadle odehrálo 14. října 1992. Školní inscenaci hry Matěje Kopeckého Johanes doktor Faust uvedl nastupující herecký soubor, který do Dejvického divadla přišel během studia alternativního a loutkového divadla na DAMU pod vedením pedagoga a režiséra Jana Borny. Ten se stal v roce 1993 uměleckým šéfem. Ve stejném roce udělilo Ministerstvo kultury ČR Dejvickému divadlu statut profesionálního divadla.
Původní herecký soubor působil v Dejvickém divadle čtyři sezony. K nejvýznamnějším počinům této éry patří inscenace J. A. Pitínského Sestra Úzkost, která v roce 1995 získala Radokovu cenu jako inscenace roku a Dejvické divadlo se stalo poprvé divadlem roku.
V září 1996 soubor přešel společně s Janem Bornou do nově vzniklého Divadla v Dlouhé. Na jeho místo nastoupil soubor nový a s ním režisér a také pedagog KALD DAMU Miroslav Krobot, který se stal uměleckým šéfem divadla. Základ jeho souboru tvořil původně opět celý ročník ALD DAMU, ale postupně se začal zásadně proměňovat (z původní sestavy jsou doposud v angažmá herečky Klára Melíšková, Jana Holcová a Zdeňka Žádníková). Doplnila jej velmi silná skupina tehdejších třicátníků: Ivan Trojan, Lukáš Hlavica, David Novotný, Martin Myšička, Igor Chmela. Později nastoupili do angažmá mladší členové Pavel Šimčík, Lenka Krobotová, Jaroslav Plesl, Tatiana Vilhelmová, Simona Babčáková, Martha Issová a Václav Neužil. Zatím poslední posilou souboru je Hynek Čermák.Od začátku sezony 2014/2015 má Dejvické divadlo nového uměleckého šéfa, režiséra Michala Vajdičku.
Výraznou součást dramaturgie Dejvického divadla tvoří současná dramatika jak zahraniční (Joe Penhall: Krajina se zbraní, Dennis Kelly: Debris, Patrick Marber: Dealer’s Choice a další), tak domácí. Divadlo iniciuje vznik původních českých textů (Petr Zelenka: Příběhy obyčejného šílenství, Teremin, Dabing Street; Miroslav Krobot: Sirup, Brian; Karel František Tománek: KFT/sendviče reality®, Wanted Welzl, Kafka ’24; Viliam Klimáček: Dračí doupě a další) a klade důraz také na autorskou spolupráci s umělci názorově i generačně spřízněnými (Jiří Havelka: Černá díra, Petra Tejnorová: Modrovous/suovordoM a další). Zároveň však v repertoáru DD mají své pevné místo adaptace děl světové literární tvorby (Oblomov podle I. A. Gončarova, Bratři Karamazovi nebo Idiot podle F. M. Dostojevského, Love Story podle I. B. Singera, Spříznění volbou podle J. W. Goetha a další) a klasické hry (Shakespearův Hamlet a Večer tříkrálový, Gogolův Revizor, Čechovovy Tři sestry a Racek a další). Za 20 let existence se Dejvické divadlo stalo čtyřikrát divadlem roku. Hra Příběhy obyčejného šílenství se stala hrou roku 2001, Muž bez minulosti byl oceněn jako inscenace roku 2010. Za své herecké výkony v DD získali prestižní divadelní ceny Ivan Trojan (za roli Oblomova ve stejnojmenné inscenaci), David Novotný (za titulní roli v inscenaci Muž bez minulosti) nebo Václav Neužil (za roli Mugsyho v inscenaci Dealer’s Choice).
HERCI
SIMONA BABČÁKOVÁ
|
JANA HOLCOVÁ
|
MARTHA ISSOVÁ
|
LENKA KROBOTOVÁ
|
VERONIKA KUBAŘOVÁ
|
KLÁRA MELÍŠKOVÁ
|
ZDEŇKA ŽÁDNÍKOVÁ VOLENCOVÁ
|
HYNEK ČERMÁK
|
MIROSLAV KROBOT
|
MARTIN MYŠIČKA
|
VÁCLAV NEUŽIL
|
DAVID NOVOTNÝ
|
JAROSLAV PLESL
|
PAVEL ŠIMČÍK
|
IVAN TROJAN
|
DRAMATURGYNĚEVA SUKOVÁ |
DRAMATURGKAREL FRANTIŠEK TOMÁNEK |
VÝTVARNICETANIA STRÁNSKÁ |
TAJEMNICELUCIE HAŠPLOVÁ |
TAJEMNICEBLANKA CICHON |
UMĚLECKÁ VEDOUCÍ SOUBORU ROSÉNKAZUZANA CÍLOVÁ |
INSPICIENTKAPAVLA DVOŘÁKOVÁ |
INSPICIENTKATEREZA MĚŘIČKOVÁ |
INSPICIENTJAN RYBÁK |
-
Jakubské náměstí, 602 00, Brno
-
Rooseveltova, 602 00, Brno
-
Chelčického, 542 32, Úpice
-
Dlouhá, 500 01, Hradec Králové