Činoherní klub Praha

Činoherní klub se nachází v ulici Ve Smečkách v domě z roku 1931, který nechal postavit Ženský klub český podle projektu Milady Petříkové-Pavlíkové, první české promované architektky. Místní přednáškový sál začal sloužit jako divadelní prostor už během okupace. Prvním ochotnickým divadlem, které zde sídlilo, bylo studio Čin. Poté zde působil například i Semafor a divadlo Paravan. Činoherní klub si zde poprvé zahrál v sezóně 1964/1965.

Činoherní klub vznikl jako součást Státního divadelního studia. Za otce zakladatele se dají považovat Ladislav Smoček a Jaroslav Vostrý, dva spolužáci z pražské Divadelní fakulty Akademie múzických umění. První inscenací byl Smočkův Piknik. Umělecký soubor sem přešel z ostravského Činoherního klubu i s režisérem Janem Kačerem. Činoherní klub se během jedné sezóny stal jedním z nejpopulárnějších divadel v Praze. Právě na zdejším pódiu začínala spousta herců, kteří se později dostali až na filmové plátno. Připomenout si z nich můžeme například Josefa Abraháma, Josefa Somra, Leoše Suchařípu, Libuši Šafránkovou a Pavla Landovského. I mezi režiséry se tu objevují známá jména jako Jiří Menzel a Evald Schorm.

Hned od začátku byl program utvářen především českými hrami, ruskou divadelní klasikou a současnou anglo-americkou dramatikou. Se svými inscenacemi vystupoval Činoherní klub i v zahraničí.

V 70. letech zasáhla divadlo umělecká krize, většina předních osobností byla nucena odejít. Až na konci 70. let se opět postavilo na nohy. Pod vedením uměleckého šéfa Jiřího Daňka vytvořilo několik úspěšných inscenací. Právě v této době cestoval Činoherní klub po světě, vystupoval na festivalech ve Finsku, Jugoslávii, Kanadě, Španělsku, Francii, Maďarsku a v dalších zemích.

Po listopadu 1989 se sem vrátil umělecký šéf Jaroslav Vostrý, který se později stal ředitelem celého divadla. Činoherní klub byl čím dál úspěšnější. Prošel částečnou rekonstrukcí, při které byly rozšířeny prostory pro skladování kulis, bylo zmodernizováno hlediště, herecké šatny, vstupní prostory a zařízena byla vlastní zkušebna.

Roku 2002 přišla změna, z příspěvkové organizace se divadlo změnilo na obecně prospěšnou společnost. V následujících letech pak divadlo získalo několik ocenění za nejlepší divadlo a herecké výkony.

Ředitel a umělecký šéf
Vladimír Procházka

Režiséři
Ondřej Sokol
Martin Čičvák
Ladislav Smoček

Roman Císař

• Ivana Chýlková
• Jaromír Dulava
• Ondřej Vetchý
• Petr Nárožný
• Nela Boudová
• Marek Taclík
• Lenka Kodešová-Skopalová
• Matěj Dadák
• Dana Černá
• Vladimír Kratina
• Stanislav Zindulka
• Lada Jelínková
• Petr Meissel
• Veronika Žilková
• Pavel Kikinčuk
• Michal Pavlata
• Jana Břežková
• Bolek Polívka
• Martin Finger
• Lucie Žáčková
• Honza Hájek
• Marika Procházková
• Zuzana Stavná
• Otmar Brancuzský

Repertoár Činoherního klubu

• Klíčovou dírkou - Joe Orton - Normální lidé připadají šílencům podivínští. Stejně jako šílenci normálním lidem.

• Před západem slunce - Gerhart Hauptmann - Láska navazuje vztah k lidem. Nenávist též. Kdo hledá cestu k lidem, může si vybrat.

• Glengarry Glen Ross - David Mamet - Tvrdý konkurenční boj mezi zaměstnanci realitky, která prodává zboží téměř neprodejné. Obstojí jen ten, kdo dokáže prodat i největší „shit“.

• Ujetá ruka (Behanding in Spokane) - Martin McDonagh - Nikdy nechtějte prodávat někomu ruku, která mu nepatří. Odstartuje to mnoho problémů… Velmi černá komedie Martina McDonagha...

• Moje strašidlo - Felix Mitterer - Po smrti je někdy s mužem lepší domluva. Příběh o lásce a nenávisti až za hrob. Hrají: Stanislav Zindulka a Blanka Bohdanová.

• Léda (Manželskonemanželská povídka) - Miroslav Krleža - Trpká komedie o touze, která nás bolestně a komplikovaně po celý život neopouští.

• Bůh masakru - Yasmina Reza - Dva manželské páry Houlliéovi a Reilleovi se setkají, aby vyřešili nedávný fyzický konflikt svých dětí. Komedie o živlech v lidském nitru.

• Ptákovina - Milan Kundera - "Moc je nejsladší, když je úplně nepřiměřená. Když blbec vládne moudrému, slabý silnému, ohavná krásnému..." říká Růžena.

• Dámský krejčí - Georges Feydeau - "Malá lež je mrzká, ale velká lež to je umění." Komedie o psychicky i fyzicky náročném umění manželské lži.

• Sexuální perverze v Chicagu - David Mamet - Chcete si splnit nejsmělejší sen? Zamilujte se. Sebevědomá sexuální agrese v konfrontaci s neschopností vybudovat skutečný vztah.

• Maska a tvář - Luigi Chiarelli - Kdo chce ujít směšnosti, ten do ní určitě co nejdřív spadne. Málem krvavá groteska.

• Osiřelý západ - Martin McDonagh - Příběh lásky bratrů Valena a Colemana, kteří se uměním mučit jeden druhého chtějí zapsat do Guinessovy knihy rekordů.

• Paní Warrenová - Smočkova verze Shawovy hry je bystrou úvahou o ideálech, potřebě změnit svět, napravit jeho křivdy a zralým pochopením lidské danosti i hořkých, ale lidských pravidel, na nichž svět skutečně stojí.  

• Zrada - Zrada je hra o dlouhodobých vztazích, o milostném propadnutí a následném vystřízlivění, o běžícím čase, během kterého se z mileneckého opojení, stává každodenní (manželská) rutina. Ale je to také hra o zraněném přátelství a o šílené přetvářce. Je to hra o zradě nevěře, lži. Tedy o lásce.

• Bratři Karamazovi - Bratři Karamazovi patří k nejčastěji adaptovaným a uváděným Dostojevského velkým románovým dílům. Premiéra v Činoherním klubu 20.2.2015.

• Kukura - M. Čičvák - (Doktorandská práce o stavu kultury) ...Sláva je tak sladká, že máme rádi všechno, s čím je spojena, třeba i smrt. (Blaise Pascal)

• Tramvaj do stanice Touha - Tennessee Williams - Příběh naprostého vzájemného neporozumění. Příběh, v němž protipólem Smrti je Touha.

• Pan Polštář - Martin McDonagh - Kruté pohádky, krutý policejní výslech, kruté dětství. Krutý příběh pro otrlé.

• Impresário ze Smyrny - Carlo Goldoni - Komedie, ve které se kde kdo, a nejen na jevišti, dere o roli...

• Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho - Ladislav Smoček - Psychologická crazykomedie autora Činoherního klubu Ladislava Smočka o lidumilovi, který se stane i nestane několikanásobným vrahem.