Areál Stará střelnice

Historie Staré střelnice sahá až ke konci 18. století. Louky a zahrady zde skoupil Ignác Tambor, jeho syn František (1838–1842 hranický starosta) tu pak postavil zahradní dům čp. 404 s dvorem, kůlnou a stodolami a začal v domě šenkovat vína, jež dovážel ze svých vinic na jižní Moravě. V roce 1817 za domem vybudoval střelnici.
Roku 1824 byl utvořen měšťanský střelecký spolek v Hranicích. Pravidelná střelba z pušek do terče s výhrami byla pak provozována na Tamborově střelnici vždy o nedělích a svátcích, od jara do podzimu. Spolek měl při vzniku 53 činných členů. Tambor přistavěl pak k budově několik místností, zřídil tu taneční sál pro střelecké zábavy a pro okrášlení vysadil od mostu až ke své zahradě alej stromů (Císařské stromořadí).
Po smrti Františka Tambora roku 1847 převzal objekty i s nově vybudovanou střelnicí (čp. 422 – později Nová střelnice) jeho syn Ignác Tambor, který provedl roku 1860 rozsáhlé přestavby obou budov, úpravu střelecké dráhy, postavil tu kuželnu a rozšířil zahradu při střelnici. Budova střelnice a sál restaurace byly vyzdobeny malovanými střeleckými terči, jež věnovali králové střelby a někteří jiní střelci. V budově střelnice byly pak konány každoročně střelecké bály s hudbou dvou kapel, jež byly velkou společenskou událostí města.



Na konci 19. století se areál střelnice stal místem soutěžení českých a německých obyvatel Hranic – v Nové střelnici (čp. 422) se scházela česká společnost, zatímco Starou střelnici koupil hranický starosta JUDr. Fridrich Plachky, přestavěl ji v nájemní dům a roku 1895 přistavěl pro německou hranickou společnost sousední letní restauraci (čp. 770), kterou pak s celým objektem pojmenoval „Friedrichshof“.



Areál koupil roku 1922 Antonín Vlodek, který měl koncesi na letní restauraci od května do září a nazval ji Stará střelnice. V letech 1923–1924 přestavěl hlavní budovu ve stylu geometrické secese podle projektu Josefa Ernsta. V 90. letech 20. století začala obnova chátrajícího areálu, v roce 2009 byla provedena rekonstrukce hlavní budovy. V budově čp. 770 je umístěna restaurace Stará střelnice (v letech 1995–1998 tu fungoval Hudební klub) a Penzion Franz Josef. V roce 2011 bylo v nové podobě otevřeno Divadlo Stará střelnice. Areál dále doplňují tenisové kurty a dětské hřiště.

Osobnosti Staré střelnice

S areálem Staré střelnice je spjat osud hned několika významných osobností.



František Josef I. (1830–1916) – rakouský císař a český král. Dne 10. června 1880 navštívil Hranice, kde se mimo jiné „odebral se i na městskou střelnici, kde i několik ran vypálil, začež na památku sboru střeleckému věnoval skvostný stříbrný pohár“. V areálu Staré střelnice je od 70. let 20. století umístěna císařova socha z dílny Emanuela Pendla, zhotovená v roce 1898 pro hranické Školní náměstí.

Josef Hladký (1885–1960) – sběratel a vydavatel bibliofilií, od roku 1929 bydlel v areálu Staré střelnice a vydával zde své bibliofilské tisky.

Ludvík Svoboda (1895–1979) – československý generál a politik, 1968–1975 prezident Československé socialistické republiky. V letech 1931–1934 vyučoval maďarštinu na vojenské akademii v Hranicích, bydlel v bytě v areálu Staré střelnice.

Jiří Brdečka (1917–1982) – spisovatel, scénárista a výtvarník, ve 20. letech 20. století se jeho otec Otakar přestěhoval s rodinou na Starou střelnici, od roku 1936 žil Jiří Brdečka v Praze. Mimojiné byl autorem a spoluautorem scénářů k filmům Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela, Princ a Večernice, Tajemný hrad v Karpatech ad.

Ladislav Vlodek (1907–1996) – malíř a sochař. V roce 1922 jeho rodina po návratu z Ameriky koupila Starou střelnici, v letech 1925–1931 žil v Praze, patřil k průkopníkům českého komiksu. Poté až do smrti působil na Staré střelnici. Vytvořil zde bohaté výtvarné dílo, několik soch je v areálu Staré střelnice stále umístěno.