V současné době má Dubné celkem 1448 obyvatel. Tvoří ji tyto části: Dubné, Křenovice, Třebín a Jaronice.
Část DUBNÉ má 691 stálých obyvatel. Nejvýznamnější dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie, o kterém je v obecní kronice zmínka z r. 1390. První záznam o škole je z r. 1659. Bývala přízemní o jedné třídě. Nová čtyřtřídní školní budova byla vystavěna v r. 1888 a 1. září 1963 byla otevřena nová základní devítiletá škola. Stará školní budova byla zrekonstruována a nyní se v ní nachází obecní úřad včetně matriky a obřadní síně. V obci má trvalé sídlo také mateřská škola, pošta, zdravotní středisko a římskokatolická farnost. Na návsi je možnost občerstvení včetně stravování. Největším podnikatelským subjektem v obci je Zemědělská společnost Dubné a. s. Na návsi vyniká nově opravený pomník padlých z 1. a 2. světové války. V Dubném působí jednotka Sboru dobrovolných hasičů, která je zařazena do záchranného systému okresu. Dubné má vlastní čistírnu odpadních vod, na níž je také napojena část Křenovice.
KŘENOVICE s 399 obyvateli jsou druhou největší částí obce. Nacházejí se zde dvě staré kapličky. Občané zde mají soukromý obchod se smíšeným zbožím a dva hostince, které lze využít k příjemnému posezení i občerstvení. Na návsi se nachází pomník padlých z 1. světové války. Velmi aktivní je zde Sbor dobrovolných hasičů.
TŘEBÍN má 229 obyvatel. Na návsi se nachází kaple se zvoničkou. Za zmínku stojí Třebínský rybník, pod jehož hrází najdeme oddechovou parkovou zónu s dětským hřištěm, hřiště na tenis, nohejbal i plážový volejbal.
JARONICE jsou nejmenší částí obce s 129 stálými obyvateli. Celé území má charakter venkovního osídlení bez průmyslové výroby. Některá stavení slouží pouze k rekreaci. V Jaronicích je opraven památník padlých z 1. světové války.
Obec Dubné (původně Duben, Dubný, Dubná) bývala farní vsí Budějovic. Poprvé je o ní zmínka v Zemských deskách z r. 1263, kdy se po ní psal rytíř Sudslav z Dubného. Později, v r. 1354 se uvádí Vyšemír, po něm Nedamír a Beneš z Dubného (1390-1424). Ve 13. – 14. století byl v Dubném kostel a dvě tvrze, které však nevznikly ve stejnou dobu. Tyto tvrze rozdělovaly Dubné na dvě části:
První tvrz stávala přibližně v místě dnešní fary a byla obehnána příkopem. V letech 1463-1468 ji obýval Oldřich Roubík z Hlavatec se svým synem Jindřichem. V roce 1469 byla tato tvrz dobyta Janem z Rožmberka, který se zmocnil majetku a jejich obyvatele zajal. Někteří byli dáni do vězení v Krumlově. Část Dubného však Roubíkům zůstala; v roce 1526 obdržel Dubné za svůj díl Ctibor Roubík. Posledním majitelem před Bílou horou byl Adam Chval Kunaš z Machovic, který si vzal za ženu Polyxenu Ojířovou z Dubného. Jemu byl majetek zabaven a statek v Dubném koupilo v roce 1623 město Budějovice. Za městské správy tvrz zchátrala, takže r. 1692 z ní byly vidět jen zbytky zdí a náspů, jež byly potom srovnány se zemí a místo bylo posázeno planými hruškami. Zachovaly se pouze části tvořící zdivo dnešní fary.
Druhou tvrz obývali v 15. století Benešové z Dubného, později Dubenští z Chlumu. Po jejich vymření se o tuto část dělilo šest dědiček, které způsobily roztržení Dubného na malé části. Poloha druhé tvrze jakož i okolnosti, za kterých došlo ke spojení Dubného do jednoho celku, nelze z historických pramenů doložit.
- Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, gotická stavba obklopená nevelkým ohrazeným hřbitovem, zaujímá severní část trojúhelníkové návsi. Orientovaný kostel tvoří obdélné dvoulodí, zaklenuté síťovou klenbou na tři osmiboké pilíře, čtvercový presbytář je sklenut křížově. V západním průčelí vystupuje drobná předsíň, k východní straně se přimyká sakristie a k jižní straně věž. Nejstarší část stavby, presbytář, pochází ze 14. století, dvoulodí z roku 1525. V roce 1575 byla přistavěna věž. Předsíň a sakristie jsou výsledkem úprav roku 1730. Pohřbívání kolem kostela skončilo s otevřením nového hřbitova za vsí roku 1876. Původní věž musela být na sklonku 19. století pro špatný technický stav snesena, její nynější podoba pochází až z roku 1901. Na věži se nacházejí čtyři zvony, největší z nich je starožitný, odlitý roku 1518, tři menší byly zabaveny za obou světových válek a nejnověji znovu pořízeny roku 1996. K farnosti Dubné kromě všech výše jmenovaných částí obce příslušejí vesnice Branišov, Habří, Hradce, Kaliště u Lipí, Kvítkovice, Lipí a Žabovřesky.
- Fara, obsahující zbytky bývalé tvrze
- Několik dochovaných lidových zemědlských usedlostí ze druhé poloviny 19. století, zejména čp. 2, čp. 3 a čp. 53
- Pomník padlým v 1. světové válce z roku 1922, na návsi
- Pozůstatky mohylového pohřebiště z doby bronzové a halštatské v lese Kotlová jihozápadně od Dubného
