Doubrava, Dombrová, Dombrau nebo také Dąbrowa je jednou z mnoha lokalit okresu Karviná, která se rozvíjela díky objevu zásob černého uhlí. A také díky uhlí je dnes tato obec postupně devastována. Za pozornost stojí její historicko-urbanistický vývoj na přelomu 19. a 20. století, kulturní památky a další významné objekty, které v Doubravě ještě stojí. A také zánik hornických kolonií, které byly pro tuto oblast tolik typické.
Obec Doubrava s rozlohou 778 ha se nachází v severovýchodní části České republiky v Moravskoslezském kraji mezi městy Orlová a Karviná.
Výhled na centrum Doubravy (Karviná) s kostelem sv. Hedviky, v pozadí usazovací nádrže (kaliště) a velkodůl Karviná (Důl ČSA) v 2013
Terén obce je členitý, poznamenaný výškovou a tvarovou nestálostí z důvodu poddolování. Severní část chrání Doubravský kopec s nejvyšším bodem 282,2 m n. m. Východní hranice obce se přibližuje k řece Olši[pozn. 1] , která před regulací toku zasahovala do území Doubravy. Zde je také nejnižší bod obce 220 m n. m. V současné době v této oblasti, vlivem těžby uhlí Dolu Karviná OKD, a. s. v dobývacím poli závodu ČSA, vzniká poklesové pásmo a vytváří se umělé jezero. Další umělá jezera (usazovací nádrže) - jsou v jihovýchodní části obce v dobývacím poli téhož dolu. K západní hranici krajina opět stoupá do výšky 280 m n. m. V této části se nachází odval vytěžené hlušiny bývalého Dolu Doubrava (282 m n. m.). Na této ploše je nyní zábavní park společnosti DinoPark, a. s. pobočka Ostrava. Terén je nestabilní, vlivem důlní těžby jsou zaznamenávány poklesy až o 8 metrů.
Kulturní sportovní a společenská činnost v obci
Kromě Sboru dobrovolných hasičů (184 členů) pracuje v obci aktivně TJ Baník Falco (182 členů), TJ SOKOL (63 členů), PZKO (165 členů), Sdružení rodičů a přátel ZŠ a MŠ (102 členů), Český svaz chovatelů (49 členů), Český svaz včelařů (18 členů), Sdružení zdravotně postižených (143 členů), Český svaz zahrádkářů (188 členů), Rybářský svaz (12 členů) a Myslivecké sdružení Doubrava-Orlová (28 členů).
Při příležitosti oslav 765. výročí vzniku obce v roce 1994 se uskutečnila řada kulturních, sportovních a společenských akci. 4. června se uskutečnila soutěž mladých hasičů o pohár starosty obce.
Byla znovuzaložena tradice zahradních slavností v zahradě Národního domu ( tzv. Dětských radovánek), která se uskutečnila v sobotu 25. června 1994.
V červenci roku 1998 se uskutečnily oslavy 100 let založení Sboru dobrovolných hasičů v Doubravě.
Pravděpodobný vznik obce a jejího názvu
Vznik Doubravy je jen těžko historicky zjistitelný. Existují však domněnky, které přičítají vznik kolem roku 1150.
Prvním, i když sporným důkazem o existenci Doubravy je zpráva z 26. května 1229. Papež Řehoř IX oznamuje týneckému opatovi Luitfridovi a všem bratřím klášterním, že potvrzuje klášter týnecký s veškerým příslušenstvím, dědinami, kostely, desátky, myslivostí, rybolovem nejen v Polsku, ale i ve Slezsku. Ve zprávě byla zmínka mimo jiné i o Dúbrově.
Vznik samotné Doubravy musí však být o mnoho starší, než je zmínka v papežské listině. Začátek vývoje vesnice se může posunout do první poloviny 12. století. To je však jen úvaha, která není podložena žádným písemným dokladem.
Místo pro osídlování bylo v oblasti Doubravy velice příhodné. Bylo vzdáleno na půl dne cesty od hradiště v Těšíně. Úval, otevřený směrem na jihovýchod byl chráněn ze severu a západu mohutným dubovým lesem, který chránil území před prudkými větry a sněhovými bouřemi. Řeka Olše zajišťovala obživu rybolovem, okolní lesy pak lovem zvěře a sběrem ovoce. Les byl rovněž zdrojem palivového dříví. Domky osadníků se stavěly podél malého potůčku (směr Špluchov - Dědina). Tudy rovněž vedla první cesta přes vesnici, která pokračovala ke kapli do Orlové.
Předpokládaný vznik názvu vsi
Povinností všech panských kanceláří byla evidence počtu nevolníků, jejich rozmístění podle místa zabydlení. Pro svou lepší orientaci byli panští písaři nuceni rozlišovat nevolníky podle místního poznávacího znamení. Tím byl u prvních osadníků na místě nynější Doubravy dubový les, neboli dúbrava. Tohoto označení "z dúbravy" užívali pak panští písaři při záznamech do urbářů nebo v seznamech desátků a odpracovaných robot. Při rozšíření samoty na vesnici již zůstalo jméno jako vesnice Dúbrava.
"Takovým způsobem asi vznikl název Doubravy a podle papežské listiny se za datum vzniku považuje 26. květen 1229", uvádí ve svých rukopisech pan František Willerth, kronikář a doubravský historik.
Další zmínka o Doubravě se objevuje v listu opolského knížete Vladislava. Dne 2. května 1268 se rozhodl zřídit v Orlové filiální opatství týneckého kláštera. Ve zmíněném listu je uvedeno:
"Ve jméno Otce, Amen. My Vladislav z boží milosti kníže Opolské známo činíme, že obdarování našich předků slavné paměti, jakéž bratrům řádu sv. Benedikta byli učinili ku kapli v Orlové, kdež jim i některé dědiny s veškerým příslušenstvím, s požitky a svobodami byli pustili milostivě obnovujeme: totižto sůl veskrze i s Dúbrawou a všemi lúkami.......všecko přísežné slušeti bude kostelu výše jmenovanému."
Nedávná minulost obce
Toto období bylo nešťastné především proto, že docházelo k násilné integraci obcí. Podle rozhodnutí tehdejšího OV KSČ byla Doubrava k 1. říjnu 1974 připojena k městu Orlová. Samozřejmě, že grandiózní výstavba socialistického města zastínila jeho okrajová území. Navíc doly Čs. armáda a Doubrava drancovaly těžbou území i obytné domy. Mladí lidé dávali přednost pohodlnému a levnému bydlení na sídlištích. Koncentrace obyvatel a anonymita sousedů vyhovovala totalitnímu režimu a tím započala pomalá likvidace obce. Z dřívějších tří škol zůstala pouze dvoutřídka s 32 žáky. V místech velkých poklesů, následků zvyšujících se požadavků těžby uhlí se měl navážet odval a měla následovat velkoplošná rekultivace. Naštěstí přišel listopad 1989 a byl vyslyšen hlas rozumu.
Od prvních dnů roku 1990 občané usilovali o osamostatnění obce. O samostatnosti rozhodli občané peticí, kterou podepsali téměř všichni. Komunální volby se v roce 1990 konaly již v samostatné obci. Obecnímu zastupitelstvu v čele s ing. Radomírem Trvajem nastala úmorná práce, boj s byrokracií a přežitými názory, přesvědčovací kampaň mezi spoluobčany a realizace nových zákonů a nařízení. Obnova činnosti obce tak, aby plnila své poslání a zabezpečila pokojný život obyvatel se dařila již v prvním roce samostatnosti.
Byla provedena oprava a rekonstrukce obecní budovy a bylo zřízeno bezbariérové zdravotní středisko i zubní ambulance, byla obnovena radnice i obřadní síň, byl zřízen stavební úřad. V roce 1993 byl nákladem 2,5 miliónů korun opraven Národní dům, středisko kultury a tělovýchovy, který v témže roce dovršil devadesáti let své existence. Došlo rovněž k celkové rekonstrukci školní budovy. Náklady na tuto akci představovaly 5,2 milióny korun. Jsou naplněny všechny třídy i vyššího stupně, děti ze vzdálenějších míst jsou dopravovány mikrobusem, v provozu je i školní družina, jídelna a mateřská škola.
V červnu roku 1992 proběhlo na návrh Obecního úřadu v Doubravě územní řízení pro umístění skládky TKO na Doubravském kopci. Stavba byla účelově dotována Okresním úřadem Karviná. 20. června 1994 byla skládka tuhého komunálního odpadu v Doubravě uvedena do zkušebního provozu.
15.července 1993 byl rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 10 udělen Doubravě obecní znak - zlato-modře polcený štít, v pravé polovině půl slezské orlice, v levé stříbrný vykořeněný dub a nad ním stříbrná hornická kladívka. Modrý list současně schváleného obecního praporu nese znamení bílého dubu.
Rozsáhlou akcí byla oprava trojdomu na náměstí. Společnost OKD uhradila částku 4 miliónů korun, podíl na opravách nesla i obec. V době od 7. července roku 1997 bylo prováděno sklešťování domu č.p. 127, kde se nachází prodejna potravin firmy EMEL.
V roce 1998 byla dokončena rekonstrukce a skleštění obecního úřadu. Současně byly zahájeny stejné opravy pošty. V červnu 1998 byly zahájeny stavební práce na objektu mateřské školy. V rámci těchto prací byly provedeny nutné opravy, jako nátěry oken a podobně.V červnu 1998 byly zahájeny práce na skleštění objektu č.p. 572 ( býv. učitelský dům).
Po několikaletém úsilí se obci podařilo realizovat jeden z posledních úseků veřejného vodovodu, kde se dosud muselo využívat vlastních studní. Jedná se o úsek v délce 800 metrů od hranice s Dětmarovicemi k domku č.p. 507 ing. Pryszcze. Stát přispěl dotací ve výši 950 tisíc korun a obec ze svého rozpočtu částkou půl miliónu korun.
30.červen 1998 byl pro Doubravu dnem významným. Za účasti starostů okolních obcí a dalších hostů byl slavnostně předán do užívání rekonstuovaný bytový dům č.p. 348 se šestnácti novými byty. V blízkosti byla rovněž vybudována čistička odpadních vod v hodnotě 4,5 miliónů korun, na kterou budou kromě rekonstruovaného objektu napojeny i další čtyři obecní domy.
U příležitosti svých sedmdesátin dostal i kostel CČH, který znají občané Doubravy spíše pod názvem Husův sbor, dar v podobě celkové rekonstrukce, včetně zabezpečení základů proti následkům vlivů důlní činnosti. Slavnostní znovuotevření se uskutečnilo v neděli 25. října 1998.
21. září 1998 schválilo obecní zastupitelstvo územní plán obce, platný do roku 2010. Významnými podklady a dokumenty pro přesné formulování závazné a směrné části územního plánu byly mimo jiné "Změna podmínek ochrany ložiska černého uhlí", střednědobý výhled těžby do roku 2002 a výhledové řešení rekultivace území obce do roku 2010. Stavební úřad požádal o stanovisko celkem 32 dotčených orgánů státní správy. Z jednání vzešlo 104 připomínek, z toho 98 bylo zapracováno do územního plánu.
Povodně v roce 1997
V důsledku zvýšených srážek byl v okrese Karviná dne 6. července 1997 v 8 hodin vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity.
V těchto dnech bylo zjištěno narušení ochranného valu řeky Olše na katastrálním území Karviné. Protržením hráze vzniklo nebezpečí zaplavení nejlidnatější části obce - Špluchova a Kozince. Hráz byla společným úsilím povolaných firem, dobrovolných hasičů, pracovníků obecního úřadu, členů obecního zastupitelstva a dobrovolníků z řad občanů v průběhu dvou dnů zesílena a nebezpečí bylo zažehnáno.
V úterý 8. července 1997 byl hlídkou Svazu dobrovolných hasičů zjištěn sesuv komunikace, spojující Doubravu s Dětmarovicemi a následně i sesuv půdy na kopci Ujala, který ohrozil tři rodinné domky. Vedením obce byl okamžitě vyžádáno odborné stanovisko a vyjádření soudního znalce v oboru geomechaniky hornin. K sesuvu došlo s největší pravděpodobností následkem přívalu povrchových vod. Komunikace, spojující Doubravu a Dětmarovice byla zprovozněna 10. srpna 1997.Později vznikla obdobná situace v části obce Vrchovec v oblasti tzv. Velkého sesuvu, kde byla poškozena i nově upravena místní komunikace.
Sesuv těžní věže Doubrava IV
V úterý 28. července 1998 ve 4.06 hodin došlo v hloubce 89 metrů pod ohlubní k narušení jámové výztuže a jejímu pádu do zatopené části jámy Doubrava IV. (Sever), jejíž celková hloubka je 1 176,5 m. Následkem pádu horniny a výztuže byla tlakovzdušná vlna ve směru od jámy s následným částečným zatopením přilehlých ochozů. Téhož dne kolem 18 hodin došlo k sesuvu okolních hornin (zvodněných jílů) do jámy se vznikem kráteru o průměru 70 m, do kterého se propadla i konstrukce těžní věže. Z bezpečnostních důvodů byli evakuováni obyvatelé tří rodinných domků, nacházejících se v blízkém okolí.
- Římskokatolický kostel sv. Hedviky
- kostel Církve československé husitské
- dřevěnka (stále obydlená celodřevěná stavba z roku 1842)
- pomník obětem důlního neštěstí na místním hřbitově.