Divišov

Divišov je bývalé poddanské město.  Jeho založení spadá do období před r. 1130, do doby vlády Břetislava I. Zakladatelem byl Diviš, člen Břetislavovy družiny. V místech, kde se nachází starobylá budova děkanství, stávala tvrz. Kolem této tvrze se začala tvořit osada. Před r. 1242 založil syn Diviše z Divišova - Zdislav, hrad Šternberk. Jméno mu dal po svém erbu, zlaté osmicípé hvězdě v modrém poli.  Teprve tehdy se stali z Divišovců Šternberkové. V r. 1545 byl Divišov povýšen na město s právem tržním a hrdelním (privilegium krále Ferdinanda I. na žádost Jana Holického ze Šternberka). Město zároveň dostalo pečeť a znak. Zlatá hvězda ve znaku připomínápány ze Šternberka.  O poměrech v Divišově hodně vypovídá Smolná kniha z let 1617 - 1751, která přetrvala i hrozný požár v r. 1742, kdy téměř celé město lehlo popelem. Divišovský kostel (písemná zmínka z r. 1350) byl původně gotickou stavbou. V r. 1742 rovněž vyhořel, požárem byly zničeny i kostelní zvony. V letech 1745 - 1746 byl kostel přestavěn v barokním slohu a byl ulit nový zvon nazvaný Bartoloměj. V kostele se nachází kostelní hrobka, která sloužila jako rodinná hrobka Šternberků.  Je zde pochována dcera krále Jiřího z Poděbrad - Eliška. Vedle křesťanského obyvatelstva žili v Divišově i Židé. Měli zde svoji modlitebnu - synagogu a své mrtvé pochovávali na židovském hřbitově za městem. V r. 1870 zde vznikla sametárna V r. 1900 na světové výstavě ve Francii byly tyto plyše a samety vysoko oceněny.  V r. 1948 založil Jaroslav Simandl továrnu na závodní motocykly značky ESO, později Jawa.  10.10.2006 obdržela obec z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dekret o udělení titulu Městys.

• Čeněk Vinař (1835–1872), český varhaník a hudební skladatel

Křesťanské památky:

• Divišovský kostel sv. Bartoloměje, který byl poprvé v literatuře uveden v roce 1350, byl původně klasickou gotickou stavbou inspirovanou tehdejší španělskou architekturou. V roce 1742 vyhořel a požárem byly zničeny dokonce i kostelní zvony.
• barokní děkanství naproti kostelu, obytná patrová budova s mansardovou střechou, střední část průčelí má bosované lizény. Celkový tehdejší pohled na městečko z ptačí perspektivy od jihu zachytil v kresbě Antonín F. Zástěra v roce 1753.
  V kryptě je mimo jiné i pochována Eliška (Alžběta) sestra krále Jiřího z Poděbrad, manželka Jiřího Holického ze Šternberka, který vlastnil nedaleký hrad Český Šternberk.Zemřela v roce 1468 ve věku 50 let.V kostele se nachází i populární kopie obrazu Panny Marie Divišovské z římského kostela Ara coeli.

Židovské památky:

• Divišovská synagoga - První zmínky o židech nalezneme v roce 1685, podle soupisu z roku 1724 pouze 2 rodiny a na konci 18. století zde žilo 10 rodin a nejvíce v roce 1888 - již celkem 133 osob. Za první republiky počet židů klesl na 20 osob žijících převážně v dnešní Šternberské ulici kolem synagogy vystavěné v pozdně klasicistním stylu s půlválcovou apsidou. Bohoslužby se konaly cca do 30. let 20. století. Interiér osvětluje menší mosazný a zajímavý velký železný klasicistní lustr a řada nástěnných světel. Hlavní prostor zaujímají dvě řady s 10 lavicemi pro 5-6 osob (celkem 120 mužských sedadel). Pravidelné bohoslužby se zde konaly až do třicátých let 20.století, před druhou světovou válkou pouze o hlavních svátcích. V roce 1935 bylo veškeré zařízení synagogy převezeno do Benešova. Po roce 1950 byla budova adaptována na kadeřnictví, vnější vzhled byl zachován. V dnešní době je kompletně opravená a sídlí zde muzeum mapující život židovského osídlení v regionu Divišovsko. Při obnově divišovské synagogy byl proveden archeologický a restaurátorský průzkum, dále zjištěna původní keramická dlažba, v sutích uvnitř nalezena část původního železného lustru. Stavba je velmi dobře zachována, patrně chybí pouze Davidovy hvězdy na střeše a původní nápis nad vstupem.