Současné Benecko je orientováno takřka exkluzivně na turistický ruch a související aktivity. Tomu odpovídá i infrastruktura (hustá síť hotelů, penzionů a soukromých ubytovacích zařízení, lyžařské školy, půjčovny vybavení),
Historickým jádrem oblasti
byl hrad Štěpanice. První písemná zmínka z roku 1305 hovoří o založení hradu Janem z Valdštejna, ale podle Balbína zde již v roce 1254 vládl Jindřich Jan z Valdštejna. Tento údaj potvrzují archeologické nálezy na hradě. V současnosti z hradu zůstala zřícenina bašty a zbytků obranného systému. Část hradu je skryta v mohutném kuželu ze suti a je zde naděje na další objevy. Potvrzují to nedávné archeologické průzkumy horního hradu, kde je zasypáno přízemí hradních budov.
Horní Štěpanice
mívaly statut městečka. Ztratily jej však poté, co hrad opustili v roce 1524 jeho majitelé. Hlavním zdrojem obživy místního lidu byla práce v lese a rolnictví. Později, když byl les vymýcen, byly na jeho místě postaveny roubené chalupy a obdělána pole. V Hamerském vrchu vznikly železné doly, na Zákoutí byly i doly zlaté. Pak se zde rozšířilo tkalcovství.
Benecko
samotné je poprvé zmíněno roku 1628. Legenda vypráví o poustevníkovi řádu sv. Benedikta a o jelenovi, který mu byl druhem. Odtud prý vznikl znak obce - jelení hlava s křížem mezi parohy.
Mrklov
byl osídlován podobně jako Dolní Štěpanice "podél vody". Byl převážně zemědělskou vsí. Odedávna se v podhůří pěstoval len, předení lnu patřilo i mezi robotní povinnosti. Za panování Marie Terezie se rozšířila domácká výroba pláten.
O zásadní změnu ve struktuře obyvatelstva se zasloužila turistika a zimní sporty. Už roku 1892 vyrábí sekerník Vondrák na dolnoštěpické pile bukové lyže. Zároveň přijíždějí na Benecko norští instruktoři. Ti zasvěcují do lyžařského sportu nejen pražské, ale i místní zájemce. Benecko, nejvýše položená, a proto dříve i nejchudší ves, se začíná prudce rozvíjet. Český SKI klub zakupuje na Benecku chalupu, která se stává východiskem lyžařských výprav do celých Krkonoš. Zájem o obce stoupá, vznikají první ubytovny, hotely. Ve dvacátých a třicátých letech se některé chalupy již mění na boudy, penziony a dokonce i na hotely. Hrabě Harrach zřizuje hotel Zlatou vyhlídku, dává postavit rozhlednu a restauraci na Žalém.
Na Benecku vznikla velice brzy celá řada spolků - Sokol, Orel, Národní jednota severočeská, hasičské sbory. Všední život si lidem na horách tehdy zpříjemňovalo ochotnické divadlo.
Výchovu často vedli vlastenecky cítící učitelé, z nichž jmenujme alespoň Josefa Panýra, Josefa Šíra a Antonína Pochopa. Nemalý vliv měl i sokolský duch, divadlo a četba. To se projevilo se už v první světové válce poměrně vysokým počtem legionářů na ruských, francouzských a italských frontách.
I za okupace byl velký počet mužů zapojen do odboje. Benecký učitel Antonín Bedrník skončil život v nacistickém vězení. V Mrklově řídili odboj Ladislav Vraštil, František Mach a Jaroslav Antoš.
- Bohumil Hanč (1886–1913) - propagátor lyžařství v krkonoších, běžec na lyžích
- Šárka Záhrobská (* 1985) - reprezentantka ČR v alpském lyžování
- Miloš Gerstner (1915-2006) - divadelník, pedagog, národopisec a folklorista, specializující se na krkonošský region
- Matěj Pochop (1901-1984) - písmák, jeden z posledních krkonošských ručních tkalců
- Bohumil Rychtr (1902-1983) - písmák, první soukromý benecký hoteliér
- Vladimír Slavínský (1890-1949) - český herec, básník, scenárista, režisér a filmový podnikatel
- Jan Buchar (20. září 1859 – 10. října 1932) - řídící učitel v Dolních Štěpanicích
- Jan Buchar (1895–1988) - krkonošský lidový vypravěč, propagátor lyžařství
- Jaroslav Cardal (1919-2010) - reprezentant ČSR a ČSSR v běhu na lyžích, olympionik
- Anna Hanušová - průkopnice ženského lyžování
- Antonín Vondrák - autor konstrukce prvních průmyslově vyráběných lyží krkonošského regionu
- František Karel Hron (1874-1928) - malíř
- Vladimír Hraba (1901-?) - grafik a krajinář, řídící učitel na Benecku
- zřícenina Valdštejnova hradu v Horních Štěpanicích
- farní kostel Nejsvětější Trojice v Horních Štěpanicích (empírový, jednolodní). Kostel byl roku 1543 zasvěcen Svatému Vavřinci, důvod změny zasvěcení není znám. Kostel byl opakovaně vysvěcen roku 1812
- gotická socha Madony z 15. století
- cínová křtitelnice ze 17. století
- valdštejnské náhrobní kameny pravděpodobně ze 16. století
- Hronova chalupa čp. 67
- Pamětní deska spisovatele Josefa Šíra na Jindřichově skále
- krčkové roubenky v Horních Štěpanicích, zděné z příčně řezaných špalků, nikoliv z trámů
- kamenná rozhledna na vrchu Žalý
- památný strom Ambrožův smrk na Levínku