Netypické město Rudolfov se nachází asi 5 km od centra Č. Budějovic (480 m n. m., velikost katastru 320 ha) na úbočí mírného pohoří, tzv. Lišovského prahu, oddělujícího od sebe Budějovickou a Třeboňskou pánev.
V současné době má Rudolfov s místní částí Hlinsko 2385 obyvatel. Ve městě je základní občanská vybavenost (prodejny, základní a mateřská škola, domov mládeže, dům s pečovatelskou službou pro seniory, knihovna, lékárna, praktický lékař i specializovaní lékaři), což spolu s malou vzdáleností (6 km) od Českých Budějovic a propojením městskou hromadnou dopravou a celkovým rekreačním charakterem oblasti bez průmyslu dává předpoklady k rozvoji další bytové výstavby ve městě i okolí.
V období roku 2001 a 2002 byl vybudován "Kanalizační sběrač R-Rudolfov" pro město Rudolfov a obce Adamov, Hlincova Hora, Hůry, Jivno, Vráto. Náklady činily 65,6 mil.korun, délka 13,5 km. Tím bylo vyřešeno odkanalizování 5000 ekvivalentních obyvatel.
V našem městě působí společenské a sportovní organizace - ČZS s provozováním moštárny a palírny s vyhlášenou "Perštáckou slivovicí", SK Rudolfov, hasiči, chovatelé, Sokol, Svaz postižených civilizačními chorobami, Společnost přátel Rudolfova.
Je zde malé muzeum hornictví, každoročně se první sobotu v měsíci červnu pořádají historické "Hornické slavnosti", konají se i další kulturní akce.
Rudolfov je příkladem živelného hornického města, jehož vývoj nedospěl do stádia ucelené urbanistické struktury.
První písemná zmínka o těžbě stříbra v okolí pochází z r. 1385, k intenzivní báňské činnosti však došlo až ve 2. pol. 16. století. Zhruba šedesátileté období produktivní těžby mělo nepopiratelný význam pro rozvoj celé oblasti. Rudolfov se ve své době zařadil vedle Jáchymova a Kutné Hory k nejvýznamnějším kutištím v Čechách. Úspěšné období korunoval r. 1585 Rudolf II. výsadní listinou, podle níž se hornické sídliště stalo svobodným horním městem s rozsáhlými privilegii. V té době měl Rudolfov více než 250 domků a patřil k velkým jihočeským městům.
Hlavní dominantou města je dodnes mohutný kostel sv. Víta stavěný v letech 1554-83 jako protestantský chrám. Druhou dominantou je budova někdejšího báňského úřadu (dnes sídlo městského úřadu) s renesanční výzdobou a věžičkou. V dolní části města stojí renesanční zámeček, vystavěný těžařem a podnikatelem Janem Hőlzlem ze Sternsteinu, později několikrát přestavovaný, v letech 1776-89 sloužil pro účely armády, dnes je to sídlo firem. V okolí hráze Královského rybníka, v minulosti využívaného pro napájení náhonů důlních zařízení, se zachoval měšťanský dům a řada domů malebné maloměstské zástavby.
- renesanční původně luteránský kostel sv. Víta z 2. pol. 16. století, po roce 1620 římskokatolický. V kostele bývala gotická socha Madony, jedna z nejstarších v Čechách, dnes zapůjčená v Alšově jihočeské galerii v Hluboké.
- radnice (původně sídlo král. báňského úřadu) z konce 16. století
- bývalý renesanční zámeček sloužící v pozdější době jako kasárna
- naučná stezka Rudolfovo město- po stopách hornické činnosti - zbytky a fragmenty v okolní krajině
- Hornické muzeum
