Pacov

Na rozhraní Českomoravské vysočiny a jižních Čech mezi Táborem a Pelhřimovem leží na katastrální rozloze 3 584 ha město Pacov s 5000 obyvateli. Patří k němu místní části Jetřichovec, Velká Rovná, Bedřichov, Roučkovice a Zhoř. Jeho nejstarší známá historie zasahuje do přelomu 13. a 14. století. První písemné zmínky o městě jsou ze začátku 14. století a hmotné doklady jsou ještě starší. Patří k nim zejména románsko-gotický náhrobek Hrona z Pacova, unikátní po stránce historické i umělecké. Obdobím prvního rozkvětu města je 15. a 16. století, kdy Pacov obdržel první městská privilegia. Do této doby spadá i gotická přestavba děkanského kostela. Roku 1519 město získalo právo volby purkmistra, užívání znaku a pečeti. V roce 1597 za Michala Španovského z Lisova byl Pacov povýšen na město panské. Po vládě Jana st. Černína z Chudenic přešel do majetku Zikmunda Myslíka z Hyršova a jeho závětí se panství i město stalo majetkem církevního řádu bosých karmelitánů.

Řád byl zrušen za josefinských reforem, ale teprve druhá polovina 19. století znamenala oživení hospodářského, kulturního a spolkového života. Tady má svůj základ současná průmyslová výroba – strojírenství pro potravinářský průmysl (tehdy mědikovectví) a drobná kožená galanterie.
Roku 1888 získal Pacov rychlejší spojení se světem díky otevřenímčeskomoravské transverzální dráhy. Začátek 20. století byl pro město významný i co se týče historie motocyklového sportu. Pravděpodobně tady vznikla myšlenka založení mezinárodní motocyklové federace, která pak byla uskutečněna v Paříži na prvním kongresu FIM 22. prosince 1904. O dva roky později, 8. června 1906, se jely první mezinárodní závody na Pacovském okruhu. Tuto historii připomínají pamětní deska na budově zámku, expozice jednostopých vozidel na hradě Kámen a Veterán rallye Pacov, závod historických motocyklů, konající se každoročně v červnu. Léta po roce 1918 znamenala po hospodářské stránce především rozvoj truhlářství. Kvalita pacovského nábytku byla vyhlášená a k jeho propagaci sloužily i dobře organizované nábytkářské trhy. Důležitými kulturními událostmi ve 20. a 30. letech 20. století byly akce spojené se jménem nejznámějšího pacovského rodáka – Antonína Sovy. Tento význačný představitel české poezie 90. let 19. století se ve městě narodil 26. února 1864. Pacovsko se mu stalo věčným zdrojem básnické inspirace a také se sem na sklonku svého života často vracel. Návštěvy tehdy již těžce nemocného básníka byly pro město vždy výjimečnou kulturní událostí, právě tak jako pozdější vybudování obou Sovových pomníků. V těchto letech lze hledat kořeny dřívějších, ale i současných Sovových Pacovů. Německá okupace a 2. světová válka znamenaly především ztráty na lidských životech. Většina židovských obyvatel, jichž bylo ve městě poměrně hodně, se už z Osvětimi, Terezína a dalších táborů nevrátila.

V prvních poválečných letech došlo k oživení podniků a živností, kulturního a společenského života. Po roce 1948 byly postupně všechny znárodněny a načas ustala i spolková činnost. Některé spolky, jako divadlo a pěvecký sbor, obnovily později svoji činnost v rámci osvětové besedy, některé zcela zanikly, jiné se naopak vytvořily, např. národopisný soubor. K podstatnému rozšíření podniků s tradiční výrobou, ale i k vybudování nových došlo v 60.–80. letech 20. století. V té době byly také vystavěny nové školní budovy, poliklinika s lékárnou i nová sídliště – bohužel většinou s panelovou výstavbou. Velké negativum představoval necitlivý demoliční zásah do historické zástavby v centru města. Poslední desetiletí postupně zaceluje tyto jizvy. Nově opravenými fasádami získává město na barevnosti a příjemném vzhledu. Nejmarkantnější změnu prodělalo náměstí s nově opraveným děkanským kostelem. Téměř po dvaceti letech se Pacov dočkal opětného zřízení gymnázia a byl vybudován Dům seniorů. Rozvoj je patrný také v podnikatelské sféře, kdy mnoho pacovských firem a živnostníků dělá svou kvalitní prací dobrou vizitku nejen sobě, ale i celému městu, a to na území České republiky i v zahraničí.

V Pacově se pořádá mnoho kulturních a sportovních akcí,, z nichž některé se staly tradicí. Pacovský motokros, fotbalové, tenisové a volejbalové turnaje, atletické závody, vícežánrový hudební festival pacovský poledník, Den regionů, Kozimberské posvícení a mnohé další dokládají, že v Pacově má sport a kultura silné zázemí. Za návštěvu stojí také Městské muzeum Antonína Sovy, které bylo založeno jako historické muzeum v roce 1908. Ve 30. letech minulého století se muzejní sbírky rozšířily o literární pozůstalost básníka Antonína Sovy a později ještě o pozůstalosti dalších významných rodáků, malíře Jana Autengrubera a Jana Vojny, divadelníků Jiřího Frejky a Saši Machova. Okolí města je vhodné pro aktivní trávení volného času. Oblast Pacova a mikroregion Stražiště nabízejí přibližně 100 kilometrů tras značených nebo navržených v cykloturistických mapách. Jejich povrch je většinou asfaltový a vedou po komunikacích 3. třídy a po místních komunikacích. Trasy jsou vhodné pro každý typ jízdního kola. I pěším turistům se nabízí takřka neomezené možnosti. Po značených turistických trasách se lze vydat například na nedaleký hrad Kámen, Sovovou stezkou na Strážiště, či se jen tak toulat okolím Pacova.
Ostatně není nic snadnějšího, než se přesvědčit na vlastní oči. Město je vstřícné ke všem svým návštěvníkům

•     Jan Autengruber (1887 - 1920), malíř
•     Bohuslav Čermák (1846 - 1899), básník, knihovník, literární historik
•     Josef Hamerník (1810 - 1887), lékař
•     Antonín Sova (1864 - 1928), básník
•     František Šohaj (1816 - 1878), klasický filolog

(Zdroj: Wikipedie)

15. poledník

Pacovem prochází 15 stupeň východní délky, který je nultým poledníkem pásma středoevropského času. Na východ a na západ od tohoto poledníku vznikají podstatné odchylky času místního od času středoevropského. Město Pacov má místní čas naprosto shodný s časem středoevropským. Východní hranice ČR má rozdíl více jak 15 minut minus, Ašský výběžek naopak 11,5 minuty plus. 15 stupeň východní délky prochází středem pacovského hřbitova k sídlišti Za Branou. V současné době je jeho průběh městem značen na komunikacích pruhem žluté barvy.

Vícežánrový festival Pacovský poledník

Polohu Pacova využívají organizátoři festivalu Pacovský poledník, který se od roku 2000 koná na konci srpna. Nádvoří pacovského zámku se na celý týden změní v sochařskou dílnu pod širým nebem. Celý víkend zní výborná hudba, promítaly se filmy, atd. Více o festivalu se dozvíte na jeho WWW stránkách: www.polednik.cz

Výdejní automat na pramenitou stražišťskou vodu

Město na městské tržnici v Hronově ulici zřídilo výdejní automat na stolní vodu. Voda z prameniště na vrchu Stražiště splňuje požadavky na pitnou vodu pro kojence.Cena vody - 1 litr - 1,- Kč.

Dřevěné sochy v zámeckém parku

Na nádvoří zámku a v zámeckém parku jsou umístěny dřevené sochy vytvořené účastníky sochařského sympozia, které bylo součástí obou ročníků výše zmíněného vícežánrového festivalu Pacovský poledník.

Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově

Městské muzeum bylo založeno 1908 prof. Ferdinandem Pakostou. Za stále expozice muzea můžeme považovat: život a dílo Antonína Sovy i historická expozice města Pacova. Součástí jsou i dokumenty k prvním mezinárodním motocyklovým závodům na Pacovském okruhu v r. 1906. Také je zde k vidění stálá expozice ,,Malířská síň Jana Autengrubera". Muzeum dále připravuje velké množství výstav po celý rok.

Městská památková zóna Pacov

Radnice v PacověDo městské památkové zóny patří radnice s č.p. 320,která byla postavena jako moderní budova v letech 1921 – 23. Vedle radnice se nachází škola č.p. 321 z roku 1881, jejíž vzhled byl původně v nově renesančním stylu a dobou minulou byla budova přestvěna do současné podoby s břizolitovou fasádou. Na severní straně náměstí se nachází fara č.p. 2, postavená na počátku 17. století jako tzv. dolejší zámek. Jedná se o barokní stavbu z 18. století upravená v novogotickém stylu v 19. století.

Zámek v Pacově

Zámek v Pacově byl původně založen jako hrad ve 13.století. V 16. století za Rumbhápů ze Suché byl přestavěn na zámek. V 18. století se ze zámku stal klášter bosonohých karmelitánů. Další stavební práce navrhnul v roce 1739 architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer. V 60. letech 19. století sloužila část zámku jako škola. Na tomto zámku se 26.2 1864 narodil básník Antonín Sova. V roce 1947 byl zámek obsazen armádou ČSR, která velmi zdevastovaný objekt opustila v roce 1992. Zámek je velmi vhodné místo pro pořádání letních festivalů jako je např. Pacovský poledník.

Vrch Stražiště

Stražiště je nejvyšší vrch kraje s nadmořskou výškou 744 m n. m. Dnes je na vrcholu kopce televizní převaděč a pod vrcholem poutní barokní kaple z 18. století se zázračným a pověstmi opředeným pramenem vody. Z Pacova vede přes Stražiště do Lukavce Sovova stezka, která provádí návštěvníky místy, kudy chodíval básník Antonín Sova.

Děkanský chrám sv. Archanděla Michaela

Počátky děkanského chrámu sv. Archanděla Michaela spadají do 13. století. Na samém počátku 16. století byl kostel zaklenut do podoby dvoulodí, uprostřed podpíraného a vycházejícího z osmibokého pilíře. Nároží je koulové věže. Mobiliář chrámu je převážně barokní. Historicky významný je náhrobní kámen Hrona z Pacova z doby okolo r. 1300 a na něm důvěrný epitaf Zikmunda Myslíka z Hyršova z r. 1666.

Kaple sv. Anny

Kaple sv. Anny je barokní objekt z let 1701 – 1703 a její současná podoba je výsledkem úpravy provedení z druhé poloviny 18. století. Podnět ke stavbě kapla dal údajně zázračný léčivý pramen vody. Kaple sv. Anny má zevně osmiboký kruhový půdorys – z poloviny 18. století. Prohlídka kaple je možná na požádání správce.

Hřbitovní kostel sv. Barbory

Původně hřbitovní osmiboký kostelík, který byl přestavěný a podstatně rozšířený hraběnkou Johanou Eusebií Barborou ze Ždáru v letech 1681 – 1682. Hlavní oltář je stylem barokní s obrazem sv. Barbory, jako ochranitelkou ve smrtelném nebezpečí a jmenovkyní patronky. K původnímu vybavení patří kazatelna, varhany pravděpodobně z poloviny 18. století. Prohlídka kostela sv. barbory je možná na požádání správce.

Park Antonína Sovy

Park Antonína Sovy se nachází u výjezdové komunikace z Pacova na Jetřichovec a Lukavec. V roce 1934 zde byl vztyčen kamenný pomník, ve kterém je uložena urna s básníkovým popelem a s popiskem na desce ,,Kruh se uzavírá".

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov se nachází v Myslíkově ulici po pravé straně směrem na Samšín a Humpolec. Hřbitovní márnice je po celkové rekonstrukci a hřbitovní prostory prošly důkladnou revitalizací. Okolí hřbitova je také poměrně čistě upraveno. Židovský hřbitov je přístupný kdykoliv o klíče je možné požádat v Turistické informačním centru mikroregionu Stražiště.

Hřbitov je součástí městské památkové zóny Pacov. Hřbitov byl založen roku 1680. Nejstarší shlédnutelné náhrobky pocházejí z 18. století. V roce 2005 byla v márnici instalována stála expozice z dějin židovského etnika na Pacovsku.

Hřbitov německých vojenských zajatců 1939 – 1945

Na tomto hřbitově odpočívá 284 německých vojáků z II. světové války, kteří zemřeli ve válečném zajetí. Hřbitov se nachází u silnice mezi Pacovem a nedalekou obcí Eš.