Chrastava

Nejstarší osídlení bylo založeno již v 10. století slovanským kmenem Milčanů, ke skutečnému rozvoji obce však došlo až ve 13. století, kdy do českého pohraničí pozval král Přemysl Otakar II. osadníky ze Západní Evropy, zvlášť z německy mluvících oblastí, aby tento tehdy pustý kraj pozvedli. Nejstarší dochovaná zmínka o obci pochází z knihy o placení desátků z roku 1352, kde se vyskytuje pod jménem Craczauia. Město osídlili horníci ze saského města Pirna, kteří v okolí Chrastavy začali těžit měď, cín, olovo, stříbro a železo.

Během doby husitské stál nad městem nevelký dřevěný hrad, ze kterého Mikuláš z Kajšperka podnikal loupežné nájezdy do oblasti Lužice. Hrad byl i s přilehlým městem zničen vojsky Šestiměstí roku 1433. To samozřejmě vyústilo v pokles počtu obyvatel s následnou stagnací. Někdy bylo místo dokonce popisováno jako pusté. K částečné obnově města došlo již v druhé polovině 15. století, ovšem zásadní roli v dalším rozvoji města měl majitel grabštejnského panství Mikuláš II. z Donína, který v letech 1512-1539 obnovil Chrastavě městská práva, udělil městu řadu privilegií, včetně práva na vaření piva či hrdelní právo. V roce 1581, kdy byl majitelem zdejšího panství Jiří Mehl ze Střelic – vicekancléř českého království za vlády Rudolfa II., získala Chrastava svůj městský znak. Těžba rud v okolí města skončila v 16. a 17. století. Obyvatelé města byli nuceni změnit způsob obživy a ve městě začaly vznikat manufaktury – a to především textilní. Když se Chrastava stala roku 1855 okresním městem a roku 1859 byla městem vedena železniční trať z Liberce do Žitavy, vedlo to k prudkému rozvoji průmyslu i kulturního života.

Po podepsání Mnichovské dohody se celý okolní kraj stal částí německé Třetí říše. V souvislosti s tím navštívil krátce dne 6. října 1938 Chrastavu vůdce Adolf Hitler. Během války se v místním závodě Spreewerk vyráběly granáty. V této továrně pracovali zajatci, totálně nasazení a ženy z nedalekého koncentračního tábora. Po skončení druhé světové války byla většina zdejších německých obyvatel odsunuta. V letech 1945–1948 poklesl počet obyvatel z 8000 na pouhé 3000.

Po roce 1948 bylo ve městě v provozu několik textilních továren (Textilana, Bytex, Kolora) a několik strojírenských podniků (Elitex, STS, LVZ). Padesátá a šedesátá léta 20. století byla poměrně bohatá na společenský a kulturní život ve městě, ovšem v době normalizace došlo k výraznému útlumu většiny těchto aktivit. Tento nepříznivý stav byl ještě více prohlouben uzavřením a demolicemi prostorů určených pro kulturu a zábavu jako např. taneční sály v Hotelu Praha, či v restauraci Střelnice nebo Koruna. Výstavba nového kulturního domu v Chrastavě byla sice započata v druhé polovině 80. let, objekt však nikdy nebyl dokončen a v současné době je již zdemolován. Dne 28. září 2012 při otvírání nového mostu se zde odehrál tzv. chrastavský incident, útok na Václava Klause.

(Zdroj: Wikipedie)

• Josef Führich (1800 – 1876), český akademický malíř, který působil jako profesor na vídeňské umělecké akademii a roku 1861 byl povýšen do šlechtického stavu
• Vilém Kandler (1816 – 1896), český akademický malíř
• Richard Placht (1880 - 1962), česko-rakouský sochař a medailér, vytvořil přes 300 plaket, medailí a mincí; působil v Hlavním mincovním úřadě ve Vídni
• Willi Sitte (1921−2013), německý akademický malíř, dlouholetý předseda Spolku výtvarných umělců NDR
• František Turpiš (1898 - 1918), účastník protihabsburského odboje, italský legionář, padl do zajetí a byl popraven
• Rudolf Loudát (1898 - 1944), účastník protinacistického odboje, za svou odbojovou činnost byl popravený v Drážďanech
• Rudolf Fuksa (1930 – 1952), účastník protikomunistického odboje, jako agent chodec popravený v Praze na Pankráci

• Kostel sv. Vavřince je dominantou města. Pseudogotický kostel stojící na nevysokém návrší byl do současné podoby přestavěn v letech 1866-1868.
• Radnice pochází z roku 1646.
• Barokní morový sloup je z roku 1732.
• Železný secesní most přes říčku Jeřici byl památkou chráněnou státem. Dne 7.8.2010 se během ničivých záplav zřítil do koryta řeky.
• Městské muzeum sídlí v někdejším nosticovském panském domě z 16. století, který byl později přestavěn na zájezdní hostinec a později na hotel „Černý kůň“.
• Rodný dům malíře Josefa Führicha je dnes pobočkou městského muzea.
• Muzeum hasičské techniky bylo otevřeno roku 1997.
• Curia Vítkov je replika velmožského dvorce z 12. století.

V okolí města se nacházejí ruiny dvou hradů:

• Hamrštejn stával již roku 1357 jako ochrana blízkého vodního hamru. Hrad sloužil jako útočiště nejprve husitům, poté lapkům. Byl pobořen roku 1455 lužickými vojsky. Dnes stojí zbytky obou hradních věží a části hradeb.
• Roimund býval silně opevněným hradem, ze kterého dnes zbývají jen zbytky hradeb a příkopu. Protože byl hrad sídlem vůdce loupeživé tlupy Jana z Vartemberka, byl rozbořen roku 1442 lužickými vojsky.