Mikulov
Náměstí, 692 01, Mikulov
Telefon:
+420 519 444 555
E-mail:
podatelna@mikulov.cz
Web:
http://www.mikulov.cz/cz
Město i jeho okolí osloví všechny návštěvníky s aktivním přístupem k životu. Zejména Vy, sportovně založení, si přijdete na své. Oblast protíná více než 1200 km dlouhá síť cyklistických tras, nedaleké Novomlýnské nádrže nabízí své laguny ke koupání, rybolovu a k provozování vodních sportů. Ani milovníci přírody, pěší turistiky či památek nepřijdou zkrátka – pečlivě značené turistické trasy vedou k nejatraktivnějším přírodním či historickým památkám kraje.
Mikulov se také nachází v samotném centru vinařství, proto zde nechybí ani vinařské stezky se zastávkami v místních a rodinných vinných sklípcích či degustace vín ve vinárnách a vinotékách. V souvislosti s oslavou vína na Mikulovsku se do povědomí všech zapsalo již tradiční Pálavské vinobraní, jehož oslava probíhá každoročně vždy druhý zářijový víkend v každičkém koutě města.
Zastavte se proto v Mikulově a vychutnejte si podmanivou přírodu, ojedinělou krásu památek kongeniálně zasazených do krajiny, neopakovatelnou chuť místního vína, radost z vlastního těla a svobody pohybu na zemi, ve vodě či ve vzduchu, potěšení ze života ve všech jeho rozmanitých projevech…
Vznik Mikulova se zpravidla klade na počátek 12. století, kdy zde byla založena trhová osada, jež se v roce 1279 dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město. Na místě románského a gotického hradu vznikl v 17. století zámekm.
Mikulov byl od konce 13. do konce 16. století v držení Lichtenštejnů, poté patřil až do 19. století Ditrichštejnům, kteří vlastnili zámek a velkostatek až do roku 1945, kdy také zámek vyhořel.
Ve zdejším zámku byly po bitvě u Slavkova dojednány (2. prosince 1805) předběžné podmínky míru mezi Francií a Rakouskem. A 61 let poté, po porážce rakouských vojsk v bitvě u Sadové, tu 26. 7. 1866 podepsali příměří mezi Rakouskem a Pruskem, tzv. Mikulovské příměří.
Od poloviny 19. století Mikulov vlivem polohy mimo hlavní železnice stagnoval a začal ztrácet vliv ve prospěch blízké a výhodněji položené Břeclavi. Po druhé světové válce bylo velkou většinou německé město vysídleno a počet obyvatel se teprve během 70. let vyrovnal meziválečné hodnotě.
Do roku 1960 byl Mikulov okresním městem, pak se v důsledku nového členění státu stal mikulovský okres součástí okresu Břeclav. Po zrušení okresních úřadů získal 1. ledna 2003 Mikulov status obce s rozšířenou působností, jejíž městský úřad převzal některé úkoly zrušeného okresního úřadu pro obce v okolí.
- Joseph von Sonnenfels (1732 Mikulov – 25. dubna 1817 Vídeň) – rakouský a německý právník a spisovatel
- Heinrich Auspitz (1835 Mikulov – 1886 Vídeň) – rakouský dermatolog
- Adolf Schärf (20. dubna 1890 Mikulov – 28. února 1965 Vídeň) – rakouský prezident (1957 – 1965)
- Karel Krautgartner (20. července 1922 Mikulov – 20. září 1982 Kolín nad Rýnem) – český hudebník, skladatel jazzové hudby, herec, dirigent, jeden z n
- Balthasar Hubmaier (1480 – 10. března 1528) – vlivný německý/moravský anabaptistický vůdce
- Rabi Jehuda Löw ben Becalel (1525 – 1609) – slavný tvůrce Golema, který zde jako druhý zemský rabín pobýval v letech 1553 – 1573.
- Rebe Šmuel Šmelke ha-Levi Horovic (1726 Halič – 1778 Mikulov) – významný chasidský rabín
- Rabi Mordechaj ben Abraham Benet (1753 – 1829) – učenec a vrchní moravský rabín
- Jan Evangelista Purkyně (18. prosince 1787 Libochovice – 28. července 1869 Praha) – český fyziolog, anatom, biolog a filozof, který studoval a učil na zdejšímpiaristickém gymnáziu.
- Rabi Samson Rafael Hirsch – v letech 1847-1851 vrchní zemský rabín
- Alfons Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) slavný český malíř a designér období secese
- Dietrichsteinská hrobka
- Gotická hranolová městská věž
- Kaple svatého Šebestiána
- Kostel Povýšení svatého Kříže
- Kostel sv. Václava
- Obří sud (Mikulov)
- Pěchotní srub MJ-S 29 SVAH
- Raně barokní piaristický klášter s kostelem sv. Jana Křtitele z let 1666 – 1689
- Sloup Nejsvětější Trojice od Ignáce Lengelachera z roku 1724.
- Svatý kopeček u Mikulova
- Synagoga v Mikulově
- Věž na Kozím vrchu
- Zámek Mikulov
- Zámecká zahrada - založena v roce 1691
- Židovská čtvrť
- Židovský hřbitov
