Litovel

náměstí Přemysla Otakara, 784 01, Litovel, Tel.: +420 721 269 146, tic@litovel.eu
Litovel/Společnost - Litovel




Litovel

litovel-2.jpg
Město Litovel leží v Hornomoravském úvalu na kraji Mohelnické brázdy, v údolí řeky Moravy. Díky umístění Litovle v oblasti úrodné Hané je ve městě a okolí rozvinuto zemědělství a s ním související potravinářský průmysl, dále je ve městě zastoupen lehký průmysl, dřevozpracující průmysl nebo těžký strojírenský průmysl.
Mapa - Litovel

náměstí Přemysla Otakara, 784 01, Litovel

Telefon: +420 721 269 146
E-mail: tic@litovel.eu
Web: http://www.litovel.eu


Město Litovel spolu s městy Olomouc, Uničov, Šternberk a Velká Bystřice náleží do okresu Olomouc a Olomouckého kraje. K Litovli patří 11 místních částí: Březové, Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory, Unčovice a Víska.

Počet obyvatel Litovle včetně místních částí činil k 1. lednu 2011 celkem 9 883 obyvatel, samotná Litovel měla 7 306 obyvatel.

Město Litovel se stalo v rámci reformy veřejné správy obcí s pověřeným úřadem III. stupně, tzv. malý okres.

Do správního obvodu obce s rozšířenou působností Litovel (ORP) patří tyto obce:
Bílá Lhota, Bílsko, Bouzov, Červenka, Dubčany, Hanovice, Cholina, Litovel, Loučka, Luká, Měrotín, Mladeč, Náklo, Olbramice, Pňovice, Senice na Hané, Senička, Slavětín, Střeň, Vilémov. 

  • 1252–1256 – doba vzniku města (podle dendrochronologických výzkumů). Město založil Přemysl Otakar II.
  • 1270–1272 – první písemná zmínka o Litovli. V listinách kláštera Hradisko se objevuje jméno Luthowl.
  • 1287 – první autentická písemná zmínka o založení města, listina uložena v archivu města.
  • 1291 – Václav II. udělil Litovli právo várečné, právo mílové, a byla povýšena na trhovou ves.
  • 1327 – Jan Lucemburský povolil městu stavbu hradeb.
  • 1899 – Čechové vyhráli obecní volby, Litovel se dostala pod českou správu.
  • 1893 – Založení Rolnického Pivovaru v Litovli
  • 7. července 1997 – tisíciletá voda, město bylo zasaženo katastrofální povodní, bylo prakticky celé pod vodou, mnoho domů bylo zničeno (hned nebo z důvodů porušené statiky).
  • 9. června 2004 bylo město poničeno tornádem (stupeň F3).

 

  • Gustav Frištenský - zápasník
  • Heinrich Kulka - architekt
  • Rudolf Wedra - rakouský politik

 

  • Litovelská radnice - Nachází se na náměstí Přemysla Otakara, původně stavba sloužila jako sídlo rychtáře a poté i panské sídlo. V roce 1557 ji odkoupilo město a zřídilo zde radnici. V roce 1572 byla přestavěna a byla přistavěna 72 m vysoká věž, stojící přímo nad ramenem Moravy, což ji činí nejvyšším mostem na řece Moravě.
  • Morový (Mariánský) sloup - Památník morové epidemie z roku 1714. Vytvořil Václav Render roku 1724. Sloup zdobí plastiky Panny Marie, sv. Pavlíny, sv. Rozálie a v rozích sv. Karla Boromejského, sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.
  • Městské hradby - Pozůstatky městských hradeb. Po třicetileté válce byly opraveny, což připomíná kámen s letopočtem 1691, zasazený do hradeb.
  • Budova gymnázia Jana Opletala - Budova novorenesančního stylu, byla navržena profesorem brněnské techniky arch. Josefem Bertlem. Stavba byla dokončena ve dnech 10. a 11. září 1904.
  • Švédská deska - Památník dobytí Litovle Švédy za třicetileté války byl postaven roku 1652. Jsou v něm zazděny kamenné dělové koule.
  • Svatojánský most - Kamenný most přes řeku Moravu. Dostaven byl kolem roku 1592 a je jedním z nejstarších dochovaných mostů v České republice a nejstarším na území Moravy. Uprostřed mostu je umístěna socha svatého Jana Nepomuckého. Po povodních v roce 1997 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce mostu.
  • Nové Zámky - Nové Zámky jsou barokní zámek postavený Lichtenštejny ve vzdálenosti asi 3 km západně od Litovle. V současnosti zde sídlí ústav sociální péče. Zvláštností zámku jsou především vnější neporušené empírové fasády.
  • kostel svatého Filipa a Jakuba
  • kostel svatého Marka
  • kaple svatého Jiří


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz