Český Krumlov
náměstí Svornosti, 381 01, Český Krumlov
Telefon:
+420 380 766 111
E-mail:
mail@mu.ckrumlov.cz
Web:
http://www.ckrumlov.info
Město se rozkládá po obou stranách meandrů Vltavy na úpatí Chráněné krajiné oblasi Blanský les a od hlavního města Prahy je vzdáleno 180 kilometrů.
Český Krumlov se stal vyhledávaným cílem českých i zahraničních turistů, a to nejen díky unikátnímu městskému centru s křivolakými středověkými uličkami a památkami od gotiky přes renesanci až po baroko. Je také kulturním centrem s množstvím muzeí, galerií a mnoha hudebními a divadelními festivaly, které se často konají na proslulém otáčivém hledišti v barokní zámecké zahradě.
Atmosféru v Krumlově doplňují kavárny, středověké krčmy, obchůdky s uměleckými předměty nebo ochutnávky piva v místním pivovaru Eggenberg. Prostředí města, zapsaného do seznamu kulturních památek UNESCO, láká účastníky kongresů a konferencí, na které tu čeká stylové i luxusní ubytování a mnoho kulinářských zážitků. Pobyt ve městě lze ozvláštnit třeba jízdou na voru po Vltavě, nočními prohlídkami města nebo návštěvou nedávno zpřístupněného grafitového dolu, jehož ložiska využívali už staří Keltové k výrobě žáruvzdorné keramiky.
Samostatnou kapitolou je zdejší komplex českokrumlovského zámku, který je po Pražském hradě druhým největším zámeckým komplexem v České republice. Zámek Český Krumlov se rozléhá kolem pěti zámeckých nádvoří a přiléhá k němu velký barokní zámecký park s unikátním otáčivým hledištěm. Přestavba gotického hradu na renesanční zámek začala v 16. století podle záměrů italských architektů Antonia Ericera a Baldassara Maggia. Hrad proměnili v honosný zámek s vlastním divadlem na pátém nádvoří, které dnes patří k nejlépe dochovaným barokním divadlům na světě.
Jméno Krumlov pochází nejspíš z německého výrazu „Krumme Aue“, tedy „Křivý luh“. První sídla jsou zde doložena ze starší doby kamenné a bronzové. V mladší době železné, konkrétně 400 let před naším letopočtem, sem přišli Keltové, kteří už tehdy využívali zdejší ložiska grafitu k výrobě žáruvzdorné keramiky.
Slovanské kmeny Boleticů a Doudlebů se tu usídlili v 6. století našeho letopočtu, většina dnes obdivovaných památek však pochází až z doby panování Rožmberků. Ti byli příbuzní zakladatelského rodu města Vítkovců, po jejichž vymření roku 1302 zdědili nejen majetek, ale i znak pětilisté bílé růže.
Rožmberkové si zvolili Český Krumlov za své sídlo. Za jejich vlády v letech 1302 až 1602 město i hrad zaznamenaly nebývalý rozkvět, a to nejen díky vlastním ložiskům stříbra, ale i díky rozvoji řemesel, obchodu a získávání mnohých práv. Krumlov měl právo várečné, mílové, trhové, stavěly se masné krámy a pivovary a dvakrát ročně se zde konal jarmark. Ekonomika panství byla natolik silná, že přestála i vytěžení zásob stříbra na konci 16. století a přeorientovala se na zemědělskou výrobu zakládáním nových hospodářských dvorů a rybníků.
Rožmberkové ještě stačili přebudovat hrad na honosný zámek ve stylu italské renesance, avšak Petr Vok, poslední z Rožmberků, musel panství pro své dluhy postoupit císaři Rudolfovi II.
V roce 1622 přidělil císař Ferdinand Habsburský město rodu Eggenberků za finanční podporu proti českým stavům. Jejich rod tu panoval tři generace a ovlivnil Krumlov rozsáhlou renesanční a barokní výstavbou i kulturním a společenským životem. Jan Kristián, asi nejvýraznější postava tohoto rodu, nechal koncem 17. století přestavět desetihektarovou zámeckou zahradu ve francouzském barokním stylu a na pátém zámeckém nádvoří založil divadelní budovu, která vznikla dle plánů italských stavitelů Jakuba de Maggi a Pietra Spinettiho. V současné době je to jedno z nejstarších barokních divadel zámeckého typu ve střední Evropě. Dochovaná scéna pochází z roku 1682.
Roku 1719 získali Český Krumlov dědicové Eggenberků Schwarzenbergové. Kníže Josef I. rozhodl například o nové výmalbě zámeckého divadla a jeho obohacení o mnoho nových dekorací. Velká část divadla se jen s malými úpravami dochovala dodnes.
Od počátku 19. století se v Krumlově kromě zrušení městských hradeb a otevření dolů na grafit nedělo nic podstatného a celá oblast se stala kulturní a hospodářskou periferií. Schwarzenbergové přesídlili do Hluboké nad Vltavou a město tak zůstalo ušetřeno větších stavebních změn. Díky tomu se zachovaly středověké uličky, zdobné štíty měšťanských domů a mnoho dalšího, celkem je zde asi 300 památkově chráněných objektů.
Krumlov se stal maloměstem, kterému se vyhnula industrializace, a kulturní život se omezil na spolkovou činnost. Teprve v 70. letech 19. století sem dorazili první turisté, fotografové a roku 1911 tu bylo otevřeno kino.
Po vzniku Československa roku 1918 vyhlásili krumlovští němečtí obyvatelé samostatnou šumavskou župu a chtěli být připojeni k novému Rakousku. Snahy o samostatnost brzy potlačila československá armáda, která město obsadila. Podle výnosu ministerstva vnitra 30. dubna 1920 byl Krumlov přejmenován na Český Krumlov, tedy na jméno, které nesl již v roce 1439. V roce 1945 osvobodily americké jednotky město od nacistů a německé obyvatelstvo bylo odsunuto.
Roku 1947 obohatil zdejší divadelní tradici Jihočeský divadelní festival, v roce 1959 se představilo divadlo s otáčivým hledištěm v zámecké zahradě. Dnes lze v Českém Krumlově navštívit celou řadu kulturních institucí a festivalů, mezi nimi například i Egon Schiele Art Centrum.
Anna Chromy (nar. 1940), česko-rakouská malířka a sochařka
Martin Behaim (1459-1506), německý geograf a kartograf, tvůrce nejstaršího dochovaného glóbu na světě
Karel Šmirous (1890-1981), český fotograf, průkopník barevné fotografie
Jan Pták (1808-1860?), hudebník a řezbář
Jakub Hořčický z Tepence (1575-1622), alchymista a lékař Rudolfa II.
Josef František Fortin (1727-1762), architekt
Petr Muk (1965-2010), zpěvák
Zámek - Zámek Český Krumlov je po Pražském hradě nejrozsáhlejší zámecký areál v ČR. Původní gotický hrad, přestavěn zejm. v renesančním slohu. Skládá se z Dolního hradu (původního Hrádku) s dominující věží a Horního hradu.
Centrum - Systém ulic s pravidelným náměstím nezměněn od doby založení. Velký počet zachovalých městských domů - gotických, renesančních, v menší míře i barokních.
Radnice - renesanční stavba ze 2. poloviny 16. stol. (nám. Svornosti)
Kostel sv. Víta - gotický trojlodní kostel z let 1408-1439 (ul. Kostelní).
Latrán - Čtvrť za řekou, severně od Vnitřního města, podhradí zámku. S Vnitřním městem je spojen dřevěným Lazebnickým mostem. Velké množství menších gotických domů.
Městské hradby - dnešní podoba hradeb obepínajících Latrán pochází z 15. stol. Z městských bran zachována pouze Budějovická brána.
Kostel sv. Jošta - původní gotický kostel, mnohokrát přestavován, od 20. stol. využíván jako obytný dům, dnes muzeum loutek.
Plešivec - Historická část předměstí prohlášena samostatnou městskou památkovou zónou.