Mariánské Lázně
Ruská, 353 01, Mariánské Lázně
Telefon:
+420 354 622 474
E-mail:
infocentrum@marianskelazne.cz
Web:
http://www.marianskelazne.cz/
Mariánské Lázně jsou druhými největšími českými lázněmi s velkým bohatstvím minerálních pramenů. Přímo na území města jich vyvěrá cca 40 a v nejbližším okolí najdeme téměř 100 vývěrů. Území současných lázní dříve patřilo premonstrátskému klášteru v Teplé, jehož opat Karel Kašpar Reitenberger prosadil z popudu klášterního lékaře Johanna Josefa Nehra počátkem 19. století výstavbu prvních lázní.
Na základě velkolepého projektu architekta Václava Skalníka byly provedeny terénní úpravy a založeny parky, které jsou dnes vedle množství pramenů nejcharakterističtějším znakem města.
V Mariánských Lázních oplývá velkým bohatstvím minerálních pramenů. Přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100. Území současných lázní patřilo premonstrátskému klášteru v Teplé, jehož opat K.K. Reitenberg prosadil z popudu klášterního lékaře J.J.Nehra počátkem 19.století výstavbu prvních lázní.
Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou zde přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před kolonádou se velké pozornosti těší zpívající fontána. Nejznámějšími dalšími prameny jsou Ferdinandův, Lesní a Ambrožův.
K pitným kúrám jsou na kolonádu přivedeny prameny – Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před kolonádou se velké pozornosti těší Zpívající fontána.
Poměrně mladé lázeňské město Mariánské Lázně vzniklo počátkem 19. století v údolí, kde vyvěrá mnoho výborných léčivých pramenů. známých místním usedlíkům však již ve 13. století. V roce 1528 byly na příkaz krále Ferdinanda I. zkoumány na obsah soli. Až koncem 18. století začal lékař tepelského kláštera Dr. Josef Nehr systematicky zkoumat jejich léčivé účinky. V letech 1805–1807 postavil u Křížového pramene na místě původní dřevěné chýše první zděný dům pro lázeňské hosty s názvem „Zlatá koule“.
V roce 1812 vzniká z rozhodnutí opata tepelského kláštera Karla K. Reitenbergera samostatná obec Mariánské Lázně. Dne 6. 11. 1818 jsou Mariánské Lázně výnosem vlády vydaným vrchním purkrabím F. K. Libštejnským prohlášeny „veřejným lázeňským místem“.
Příliv lázeňských hostů znamenal brzy rychlý stavební rozvoj. Na pozemcích tepelského kláštera brzy vznikla osada, nazvaná Mariánské Lázně podle obrázku Panny Marie, zavěšeného u Mariina pramene. Počátek 20. let 19. století znamená obrovský rozmach tohoto nového místa. Za finanční podpory tepelského kláštera zde zahradník Václav Skalník, architekt Jiří Fischer a stavitel Anton Thurner z nehostinného, bažinatého údolí vytvořili mezi lety 1817–1823 půvabné parkové město s klasicistními a empírovými domy, altány, pavilony a kolonádami. Geniální prostorové členění města je z větší části zachováno dodnes. Návštěvu tohoto města si nenechalo ujít mnoho významných kulturních, vědeckých i politických osobností z celého světa - Johann Wolfgang Goethe, princ Friedrich Saský, hrabě Kašpar Šternberk, Jakob Berzelius, Václav Jan Tomášek, Marie Szymanowská.
Ani v dalších letech počet hostů neklesal a věhlas města rychle rostl. Dne 29. 5. 1865 byly Mariánské Lázně výnosem císaře Františka Josefa I. povýšeny na město. Privilegiem císaře byl městu udělen dne 1. 6. 1866 městský znak. Z významných osobností poctili město svou návštěvou m.j. Fryreryk Chopin, Richard Wagner, Anton Bruckner.
Zlatý věk Mariánských Lázní mezi lety 1870–1914 dodnes připomínají četné přestavby a novostavby lázeňských budov, hotelů, kolonád i kostelů, provedené architekty Friedrichem Zicklerem, Josefem Schafferem, Arnoldem Heymannem a Josefem Forberichem. Byly rozšířeny parky a vytvořeny romantické vyhlídky. V roce 1872 město získalo železniční spojení s Chebem, Vídní a Prahou přes Plzeň a roku 1898 s Karlovými Vary. V té době přijíždí do města snad nejvíce hostů: Gustav Mahler, Friedrich Nietzsche, Franz Kafka, Rudyard Kipling, Mark Twain, Thomas Alva Edison, Pierre de Coubertin, anglický král Edward VII., císař František Josef II.
Čilý lázeňský ruch neutichal ani v 1. polovině 20. století. V roce 1927 bylo spojení se světem ještě rozšířeno postavením letiště v blízkých Sklářích. Po dobu 2. světové války byly Mariánské Lázně lazaretním městem. Po jejím konci dochází k dalšímu rozvoji, kdy vznikají první sídliště a rekreační komplexy.
- Josef Dionys Halbmayr (1813 – 1879), hoteliér a politik, starosta města
- Jan Swerts (1820 – 1879), vlámský malíř
- Václav Beneš Třebízský (1849 – 1884), spisovatel a katolický kněz
- Eduard Petiška (1924 – 1987), spisovatel
- Vladimír Páral (* 1932), spisovatel
- Alex Čejka (* 1970), německo-český golfista
- Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí uprostřed Goetheho náměstí a patří mezi vzácné kulturní památky města. Jeho zajímavostí je, že ke vchodu vede 33 schodů, které představují 33 let života Ježíše Krista.
- Evangelický kostel se nachází na Mírovém náměstí, dominantou kostela jsou varhany, na nichž koncertoval v roce 1923 Albert Schweitzer.
- Pravoslavný kostel sv. Vladimíra byl postaven především pro lázeňské hosty z Ruska. Je pozoruhodný svou neobyčejnou architekturou a bohatým interiérem. Ozdobou kostela je vzácný ikonostas.
- Anglikánský kostel, jehož stavba byla iniciována hosty přijíždějícími z Anglie. Tento kostel při svých pobytech ve městě pravidelně navštěvoval britský panovník Eduard VII. Již dlouho však neslouží svému původnímu účelu.
- V Mariánských Lázních také stávala synagoga, kterou místní židovská obec i židovští lázeňští hosté slavnostně otevřeli 1. srpna 1884. Synagoga však byla v neblaze známé Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 vypálena a zničena nacisty.
- Městské muzeum sídlí v domě, ve kterém zde pobýval básník Johann Wolfgang Goethe. Je věnováno historii lázeňství, osobnosti J. W. Goetheho a také geologickým a přírodním podmínkám v této oblasti. K muzeu patří největší geologický park v ČR, který představuje všechny geologické výskyty ve Slavkovském lese. Součástí parku je symbolický hřbitov obětí první světové války a také ojedinělý Kamenný vodopád.
- Památník Fryderyka Chopina je věnovaný polskému velikánovi romantické hudby. V zajímavé expozici seznamuje návštěvníky s životem skladatele, s osobnostmi, které Chopin v Čechách poznal, s místy, která navštívil, a s díly, která zde zkomponoval. V přilehlém modrém salonku lze vyslechnout reprodukovanou Chopinovu hudbu.
