Svitavy

T. G. Masaryka, 568 02, Svitavy, Tel.: +420 461 534 300, info@svitavy.cz
Svitavy/Společnost - Svitavy




Svitavy

svitavy-8.jpg
Město Svitavy se rozkládá na samotné hranici Moravy a Východních Čech, v mírně zvlněné krajině Svitavské pahorkatiny, v nadmořské výšce 435 m n.m. Městem protéká řeka Svitava, která pramení v lese nedaleko města. Téměř celé území města leží na severozápadní Moravě, velice malá nezastavěná severovýchodní část území však dříve náležela ke k.ú. Opatovec, tudíž leží v Čechách. Dnes zde žije 17 500 obyvatel, jejichž průměrný věk je 39 let.
Mapa - Svitavy

T. G. Masaryka, 568 02, Svitavy

Telefon: +420 461 534 300
E-mail: info@svitavy.cz
Web: http://www.svitavy.cz


Město Svitavy leží na spojnici důležitých obchodních cest. Tato poloha je výhodná nejen z hlediska ekonomického, ale i turistického. Výhodné je také dopravní spojení s blízkým Polskem. Poloha určuje i turistickou atraktivitu místa. V blízkosti leží krásná historická města Litomyšl a Polička, západním směrem „nabírá dech“ Vysočina, jen malá vzdálenost dělí Svitavy od Moravského krasu. Po městě a jeho okolí vede 12 km dlouhá naučná stezka Českomoravské pomezí, která informuje o historii města či řadě zemských hraničních kamenů v okolních lesích.

Svitavy jsou dnes rozvíjejícím se městem, kde jsou pro život obyvatel i návštěvníků vytvářeny ty nejlepší podmínky. Velké finanční prostředky jsou vynakládány na investiční výstavbu, na investice do životního prostředí, na podporu kultury a sportu. Postavily se stovky nových bytů a ve městě byla provedena celková obnova panelových domů. Podmínky pro příliv domácích i zahraničních investic, a tím pro zvýšení zaměstnanosti, vytvořilo město v podobě vybudování průmyslové zóny, kde už postavila svoji továrnu na výrobu netkaných textilií dánská společnost Fibertex a několik dalších tuzemských investorů, dále ve městě již od začátku 90. let 20. století působí také americká polygrafická společnost Westvaco.

Svitavy mohou obyvatelům i návštěvníkům města nabídnou širokou škálu sportovního vyžití. Sportovci, jak výkonnostní, tak i rekreační, mohou od podzimu 2010 využívat nově zrekonstruovaný stadion Míru, který dostal nový název „Svitavský stadion“. Tento volnočasový areál nabízí nesčetné aktivity jak pro dospělé, tak i pro děti a seniory. Z možných sportovních a relaxačních aktivit jmenujme alespoň některé jako například okruh pro in-line bruslení s rondem, to je zázemím pro bruslaře s lavičkami, dětské hřiště pro větší i menší děti, kondiční hřiště pro seniory, asfaltovou univerzální herní plochu, tenisové kurty a tenisový klub, hokejový stadion, hřiště na pétanque. Součástí areálu jsou i dvě restaurace s terasami pro venkovní posezení a velké parkoviště pro návštěvníky areálu. Celý prostor parku zpříjemní návštěvníkům pohled na sochy, tedy řezbářsky, umělecky zpracované pahýly původních starých topolů do abstraktních tvarů, vyjadřujících pohyb. Město má i krytý plavecký bazén a v letních měsících koupaliště s tobogánem a hřištěm na plážový volejbal. Zánovní sportovní hala „Na Střelnici“ splňuje parametry zařízení i pro akce evropského formátu, například zápasy Evropské volejbalové ligy. Součástí haly je také uměla horolezecká stěna, sauna a fitcentrum. Dalšími místy sportovního vyžití může pak být také skatepark a hřiště na minigolf v areálu volného času „Cihelna“, hokejbalové hřiště, bowlingová a squashová hala. Za zmínku stojí také hřiště pro letecké modeláře, kteří dlouhodobě dosahují dobrých sportovních výsledků i v celorepublikovém měřítku Těm, kteří dávají přednost procházkám přírodou, lze doporučit dvě naučné stezky - „K pramenům řeky Svitavy“ dlouhou 2,5 km a 12 km dlouhou stezku „Na pomezí Čech a Moravy“ nebo návštěvu areálu rybníka Rosnička. Pro cyklisty je tu hustá síť cyklotras. V nedalekém zimním lyžařském středisku Čenkovice (cca 40 km severně od Svitav) provozuje město Svitavy dva lyžařské vleky a dvě horské chaty.

 

Původní osadu s kostelem založili premonstrátští mniši z Litomyšle a nazvali ji podle zde protékající řeky Svitavy, o něco později sem začali přicházet němečtí osadníci povolaní olomouckým biskupem, kteří založili novou ves s kostelem sv. Jiljí, původní Svitava postupně s novou vsí splynula. Oblast v okolí Svitav se tak stala předmětem sporu mezi olomouckým biskupstvím a litomyšlským klášterním panstvím, roku 1256 byl spor urovnán ve prospěch olomouckého biskupství.

  • 6. listopad 1256 – Nejstarší písemná zmínka o Svitavách v listině sporu mezi olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu a litomyšlským premonstrátským klášterem
  • 1513 – Olomoucký biskup Stanislav Thurzo osvobodil město a okolní obce odúmrti.
  • 1515 – Založení městských knih do kterých byly zapisovány majetkoprávní ujedání.
  • 1539 – První písemná zmínka o škole ve Svitavách.
  • 6. říjen 1606 – Olomoucký biskup František z Ditrichštejna udělil městu právo pečetit červeným voskem a povolil koňské trhy. Dále biskupskou listinou potvrdil městu privilegia svých předchůdců z roku 1513, 1527, 1538, 1540, 1547, 1564,1580, 1581 a 1587 a krále Matyáše z roku 1486.
  • 31. červenec 1645 – Švédský vojevůdce Torstenson vydal pro města Svitavy,Březová nad Svitavou a okolní obce ochranný list.
  • 1679–1689 – Raně barokní přestavba věže kostela sv. Jiljí do dnešní podoby.
  • z 4. na 5. července 1758 – Ve Svitavách přenocoval pruský král Bedřich II.
  • 1771 až 1772 – Ve Svitavách a Litomyšli, v důsledku hladomoru, který vznikl neúrodou důsledkem nepříznivého počasí, pohřbívali kněží průměrně 10 – 15 lidí denně.
  • 4. září 1781 – Město postihl obrovský požár, kterému padlo za oběť 249 novějších domů a 35 stodol.
  • do roku 1804 – Kostel sv. Jiljí farním kostelem.
  • 1848–1849 – Svitavy vydaly u třech vydavatelů Ludvíka Tempese, Karla Ulihraa K. A.Blodera nouzové peněžní poukázky v pěti hodnotách od 3 kr. do 10 kr.
  • 1873-Otevřena jednoroční textilní škola pro obor tkalcovství s německým vyučovacím jazykem.Roku 1945 zanikla.
  • 1895-Zřízena Vyšší reálná škola s německým vyučovacím jazykem.
  • 1914–1919 – Městská rada v reakci na nedostatek drobných peněz v důsledku hrozící krize vydala celkem třikrát nouzové poukázky v letech 1914 až 1919. První vydání s platností od 10.8.1914 do 16.9.1914 v hodnotách 1/2 K, 1 K, 2 K, 5 K, 10 K s označením města Zwittau a datem vydání. Druhé vydání proběhlo v důsledku rozpadu Rakouska Uherska 31. 3. 1919 s platností do 30. 11. 1919 v nominálních hodnotách 50 hal., 1 Kč a 2 Kč o celkové výši 35 000 Kč a třetí vydání nouzových poukázek, proběhlo s platností do 30. listopadu 1919 s jejich prodloužením do 31. 3. 1920 v hodnotách 10 hal., 20 hal. a 50 hal.
  • 1922 – Založena Soukromá dvouletá obchodní škola Ústřední Matice školské.
  • v roce 1955 byly při stavbě domu na náměstí nalezeny tři dřevěné soudky stříbrných mincí o celkové hmotnosti přes 23 kg a celkovém počtu 4347 mincí, převážně z doby vlády Marie Terezie, Josefa II. a Františka I. Poklad byl pravděpodobně ukryt v roce 1830. V současné době je uložen v Moravském muzeu v Brně, kde ho lze spatřit ve stálé expozici v Biskupském dvoře.
  • 1. ledna 1960 – usnesením okresního národního výboru ve Svitavách ze dne 18. prosince 1959 byly ke Svitavám připojeny dosud samostatné obce Moravský Lačnov a Čtyřicet Lánů
  • 28. října 1990 založena Nadace Josefa Plívy, za účelem podpory vzdělávání a kultury,rozvoje a prohlubování mezinárodních styků mladé generace.
  • Hugo Albrecht (1862–1920), podnikatel, majitel továrny na rukavice a politik, poslanec zemského sněmu a Říšské rady
  • P.M.Jan Baptista Crystellius Svitavský z Bochova (* ? – 1637), převor v klášteře sv. Tomáše v Praze – Malé Straně – OSA (1601 – 1637), 1. provinciál samostatné české provincie Řádu sv. Augustina (1604), v roce 1637 zakoupil osobně v Antverpách u Petra Pavla Rubense 2 oltářní obrazy pro kostel sv. Tomáše, dnes jsou tyto originály obrazů v Národní galerii (jediné 2 obrazy tohoto umělce u nás)
  • František Černý, (*1957), kapelník a zakládající člen skupiny Čechomor
  • Viktor Felber (1880–1942), profesor Českého vysokého učení technického v Praze v letech 1930–31
  • Maximilian Felzmann (1894–1962), generál dělostřelectva, nositel Rytířského kříže
  • Herbert Fiedler (*1929), právník
  • Wilhelm Gerlich (1915 – 2001), Prof. Phil.Dr., OStR, pedagog, nositel nejvyšších vatikánských a rakouských vyznamenání
  • Hermann Franz Haupt (* 1926), Emeritní univerzitní profesor astronomie na Univerzitě v Štýrském Hradci/Graz, Phil.Dr., Předseda rakouské astronomické společnosti, člen mnoha astronomických společností na světě
  • Maximilian Haupt (1876 – 1959), JUDr., soudce v Sterzingu a Meranu, dvorní rada v zemské vládě v Innsbrucku, dědeček Mag. Herberta Ernsta Haupta (* 1947 Seeboden), ministra rakouské spolkové vlády (2000), vicekancléře (2003), sociálního ombudsmana, místopředsedy Strany svobodných a veterináře
  • Jiří Antonín Heinz (1698–1759), sochař
  • Julius Hönig (1902–1945), nacistický politik
  • Tomáš Christ (*1791), profesor teologie
  • Franz Jesser (1869–1954), sudetoněmecký politik
  • P.Benedikt Knauer ze Svitav (* ? – 1609), šlechtic (2.5.1608), kaplan u sv. Jakuba v Brně (1587 – 1589), u sv. Václava v Brně (do 1591), kanovník a arcijáhen olomoucký, probošt Kolegiální kapituly u sv. Mořice v Kroměříži (1600 – 1609)
  • P.Josef Kristelli z Bochova (1658 – 1740), převor v Kartouze v Gamingu – OCart. (1702 – 1739), v Dolním Rakousku
  • Petr Kvíčala (*1960), malíř
  • Carl Lick (1859–1935), ředitel Sparkasse, starosta města v letech 1918 – 1935, historik
  • Heidi Lück (*1943), německá politička
  • Alexander Makowsky (1833–1908), geolog, projektoval I. březovský vodovod u Muzlova
  • P.Martin Svitavský z Bochova (* ? – 1602), strýc P.M.Jana Baptisty Crystellia Svitavského z Bochova, převor v klášteře sv. Tomáše v Praze – Malé Straně a sv. Kateřiny v Praze – Novém Městě pražském – OSA (1568 – 1601)
  • Jana Musilová (*1966), herečka
  • Jaroslav Novák Večerníček (*1967), novinář
  • Valentin Oswald Ottendorfer (1826–1900), anarchista, překladatel, filantrop
  • Petr Pakosta (*1957), český politik
  • Jiří Pernes (*1948), moravský historik
  • Oskar Schindler (1908–1974) sudetský obchodník
  • Evžen Snítilý (*1954), politik
  • Hans Tyderle (*1926), malíř a kreslíř
  • Řehoř Vencelius z Bochova (* ? – 1653), v r. 1634 je uveden jako nový měšťan na Starém Městě pražském, r. 1650 je uveden jako dárce 100 zlatých „na dodělání oltáře velkého“ v Týnském chrámu v Praze na Staroměsts. náměstí, v té době byl registrátorem desk zemských na hradě pražském, předtím služebníkem v komoře české, bratr Dr. jur. Pavla Vencelia z Bochova, manželka: Kateřina Hadová z Proseče
  • Dr.jur. Pavel Vencelius z Bochova (* ? – 1663), apelační rada v Praze, „Herrn Doktoris Pauli Wenzelii von Bochau auf Triebsch“, vlastnil panství Třebušín a Vrbičany, dnes okr. Litoměřice, v letech (1623–1663), které za válečnou půjčku z roku 1622 ve výši 300 zlatých zakoupil r. 1623 jako konfiskát po popraveném Smilu Kaplíři ze Sulevic, poté panství zdědila jeho dcera Růžena Anna z Bochova provdaná za Františka Karla rytíře Kressla z Kvaltenburka, 9.11.1651 povýšen do starého rytířského stavu. Rodový majetek drželi potomci (po přeslici) z rodu Kresslů z Kvaltenberka a rodu z Puteani až do roku 1906. 2. manželka Marie Magdalena Petráčková z Vokounštejna.
  • Zdeněk Veselý (*1932), malíř, grafik a ilustrátor
  • Gustav Witlatschil (*1935), fotbalista
  • Stará radnice
  • Dům U Mouřenína
  • Langrova vila
  • Kostel Navštívení Panny Marie
  • Kostel svatého Jiljí
  • Kostel svatého Josefa ve Čtyřiceti Lánech
  • Mariánský sloup
  • Městské opevnění – zbytky zdí
  • Ottendorferův dům (tzv. Červená knihovna, sídlo Muzea esperanta)
  • Židovský hřbitov – část dochovaná při silnici na Moravskou Třebovou
  • Památník Oskara Schindlera
  • Kamenná socha sedícího Krista z roku 1712 (park na Školní ulici), nápis : ECCE/HOMO/1712/RENOVIRT/1866/T:I:B.
  • Socha Nejsvětější Trojice z roku 1734 (park na Školní ulici), nápisy : ANTON RICHTER/RENOVATUM/1847 MARTINVS/EMBERTH/17.34
  • Fara římskokatolické církve – raně barokní městský dům z let 1626 – 1635 s umělecky hodnotným portálem[30]
  • Kamenný kříž u vjezdu na faru z roku 1845
  • Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1708 (Školní ulice), nápisy : 1708/PRANOBILIS/AC/CLARISSIMVS/......., RENOVIERT:A:1.7.5.0, RENOVIERT A 1807, RENOVIERT A 1836
  • Náhrobní desky v hřbitovní zdi u kostela Svatého Jiljí z roku 1585 a r. 1707 Náhrobní deska na bývalé márnici z roku 1611.
  • Kamenný kříž u kostela Svatého Jiljí z roku 1850
  • Železný kříž na hřbitově z roku 1847

 


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz