Kutná Hora
Havlíčkovo náměstí, 284 01, Kutná Hora
Telefon:
+420 327 512 378
E-mail:
infocentrum@kutnahora.cz
Web:
http://www.kutnahora.cz/
Slavnou historii města, které svou mocí zasahovalo do českých dějin, dodnes v Kutné Hoře připomínají nádherné kostely, historická sídla většinou německého městského patriciátu a stavby spojené s dolováním a skladováním stříbra.
Turisté dnes obdivně vzhlížejí k síťové klenbě chrámu svaté Barbory, která je 33 metrů nad kněžištěm, a netuší, že nebýt nedostatku stříbra při jeho dostavbě v 16. století, byl by dnes chrám vyšší a jednou tak delší. Svatá Barbora měla konkurovat nejen chrámu v nedalekém Sedlci, ale i pražskému Svatému Vítu.
Stavba chrámu začala roku 1388 a jejím prvním architektem byl Jan Parléř, syn stavitele svatovítské katedrály Petra Parléře. Tehdy vznikla nejstarší část kostela s věncem kaplí na obvodu po vzoru francouzských katedrál. Čtyři roky po zahájení stavby měla Barbora 15 vysvěcených oltářů, každý s vlastním knězem. Do husitských válek dosáhl chrám poloviny dnešní výšky. Stavba pak byla zastavena až do roku 1547, kdy bylo dohotoveno střední trojlodí. Do té doby do chrámu pršelo. Úpravy pokračovaly postupně až do roku 1905, takže sv. Barbora čekala na dokončení svého svatostánku více než 500 let.
Nejzajímavější pískovcová výzdoba se skrývá v nejvyšších místech nad ochozy na pilířích. Zobrazuje fantastická zvířata, chiméry, démony, harpyje, okřídlené berany, žáby a netopýry. Na jednom jižním pilíři je zřetelná opice s pomerančem. Jedná se o první vyobrazení pomeranče u nás. Nad levým vchodem je pozoruhodná socha horníka. Stojí zády k městu a povytahuje si kutnu, až téměř odkrývá holý zadek. Kutnohorští ho sem umístili v době odporu místních obyvatel proti zástupcům krále. Vzkaz je, zdá se, srozumitelný. Dnes se v chrámu s výbornou akustikou kromě mší pořádají i koncerty.
Další známou památkou Kutné Hory je pozdně gotický Kamenný dům na Masném trhu, který pamatuje předhusitskou dobu. Dokládají to rozsáhlé gotické sklepy a dispozice domu. Ve druhé polovině 15. století dům patřil bohaté řeznické rodině Kroupů.
Martin Kroupa, který se do rodiny přiženil, rozšířil rodinné podnikání o důlní činnost a další obory a 30 let zastával vysoké úřednické funkce. Roku 1499 byl povýšen do šlechtického stavu a rozhodl se sídlo náležitě ozdobit. Zakázku získal stavitel mistr Brikcí z Vratislavi, známý také pod jménem Briccius Gauske, který byl zároveň výborným kameníkem a sochařem. Průčelí domu bohatě ozdobil plasticky prolamovanými ornamenty a hlubokými reliéfy. Z průčelí vyčnívá zdobený arkýř a trojúhelníkovitý štít nad ním ohraničuje římsa s pastýřskými scénami. Nad ní mistr umístil rytíře v turnajovém postoji. Znak cechu havířů ve štítě odhaloval původ bohatství Kroupů, městský erb značí sepětí rodiny s Kutnou Horou. Z vrcholu štítu hledí do náměstí madona s dítětem, u ní stojí Adam a Eva pod stromem poznání.
Po mnoha majitelích a několika přestavbách získalo dům v 19. století město a v letech 1901 až 1902 byl upraven do téměř původní podoby. Dnes tu sídlí České muzeum stříbra v Kutné Hoře, které tu provozuje expozici uměleckých řemesel od poloviny 15. do 19. století a provádí návštěvníky středověkou černou kuchyní.
V Sedlci, dnešní kutnohorské čtvrti, se v podzemní kapli hřbitovního kostela Všech Svatých nachází turisty velmi oblíbená a vyhledávaná kostnice. Prakticky vše včetně svítidel je zde vyrobené z lidských kostí. První „kostní“ výzdoba tu byla již v 16. století, ale dodnes dochovaný interiér vznikl pod vedením barokního architekta Jana Blažeje Santiniho. K vidění je lustr složený ze všech kostí lidského těla, erb rodu Schwarzenbergů, dekorace z lidských lopatek a kyčlí a pyramidy složené ze 40 tisíc kostí, nad které tvůrci umístili koruny jako symbol božího království.
Zásoby nebožtíků z místního hřbitova byly značné, opat Heidenreich po jeho ploše kdysi rozsypal posvěcenou půdu přivezenou z Jeruzaléma. Hřbitov se tak stal místem, kde dle křesťanů proběhne vzkříšení přednostně a pohřbít se tu nechávali nejen místní, ale i zámožní křesťané ze zahraničí. Na hřbitově spočinuly také oběti husitských válek a 30 tisíc obětí moru z roku 1625.
Mezi další cenné památky kutnohorské městské památkové rezervace patří kostel Panny Marie na Náměti, kde je pohřben malíř Petr Brandl, kostel sv. Jakuba či mincovna a královské sídlo Vlašský dvůr, pojmenované podle florentských právníků a finančníků. Ty do Kutné Hory pozval král Václav II. jako poradce pro mincovní reformu, po které sem soustředil všechny mincovny z království. Vznikla centrální ražebna a nad ní patro obývané králem. Za husitských válek odtud Zikmund Lucemburský řídil své křižácké armády. Naposledy ve Vlašském dvoře rokoval sněm v roce 1523 za vlády Vladislava II. Jagelonského. Důvodem svolání byl vytrvalý únik stříbra mimo královskou pokladnu.
Jezuitská kolej je další důležitou památkou v Kutné Hoře. Jedná se o dvoupatrovou barokní stavbu se zahradami, kterou postavil Giovanni Domenico Orsi roku 1667. Dnes zde sídlí GASK, druhá největší galerie v ČR, s rozsáhlými sbírkami výtvarného umění 20. a 21. století. Koncem léta 2013 byly zpřístupněny její revitalizované zahrady.
Kutná Hora je pohostinné město s řadou kaváren, restaurací, cukráren i hotelů. Návštěvníci kutnohorských památek mohou využít místní MHD se šesti linkami. Mezi Sedlcem a historickým centrem pendlují autobusy se zastávkami Sedlec – ÚNS (kostnice). Asi nedůležitější linkou je číslo 1, která spojuje hlavní autobusové a vlakové nádraží s centrem města.
O povrchových partiích zdejších stříbrných žil zřejmě věděli už v 10. století Slavníkovci, kteří v nedalekém hradišti Malín razili vlastní stříbrné denáry. Naleziště stříbrných rud bylo také známé cisterciáckým mnichům. Roku 1142 založil cisterciácký klášter v nedaleké Sedlci Miroslav z Cimburka, velmož blízký Vladislavu II. Byl to jejich první klášter v Čechách a zvolené místo muselo být důležité natolik, že porušili svou zásadu při zakládání nových komunit – kláštery zakládali vždy na nově kolonizovaných územích, zde výjimečně zakotvili v civilizované, stovky let osídlené krajině. Další indicie, že se nejednalo čistě o misijní činnost, ale o ložiska stříbra, pochází z jejich mateřského kláštera ve Valsassen v Horní Falci. Oba kláštery totiž patří do tzv. morimonské linie cisterciáckých klášterů zabývajících se důlním podnikáním.
Po vypuknutí české stříbrné horečky roku 1290 měla Kutná Hora patrně více obyvatel než dnes. Seběhly se sem desítky tisíc lidí, aby zbohatli nebo nalezli lepší obživu při dolování stříbra. Město získalo provizorní hradby na obranu zejména před římským králem Albrechtem I., který se pokusil zmocnit se bohatství Kutné Hory při svých taženích na počátku 14. století.
Koncem 13. století pocházela ze zdejších nalezišť asi třetina stříbra v Evropě. Z kutnohorského stříbra se razily i známé pražské groše, stalo se tak po mincovní reformě Václava II., kterou vytlačil původní denáry ražené do té doby v mnoha městech samostatně.
Za vlády Václava IV. prošla zdejší mincovna a sklad stříbra Vlašský dvůr radikální přestavbou a ten se tak stal důstojným panovnickým sídlem.
Za husitských válek německé vedení města podporovalo Zikmunda Lucemburského. Do zdejších dolů bylo shozeno kolem 2000 husitů. Císař Zikmund nakonec z Čech ustoupil a husité město vypálili. Poprvé se tak stalo roku 1422 a podruhé za tažení Jana Žižky roku 1424. Mincovna ve Vlašském dvoře přerušila činnost a mnoho šachet bylo zničeno.
Po husitských válkách byla těžba obnovena již mimo vnitřní město. Roku 1448 proběhl ve Vlašském dvoře zemský sněm, na němž byl za zemského správce přijat Jiří z Poděbrad, který byl později zvolený za českého krále. Po něm zde byl roku 1471 přijat za krále i Vladislav Jagellonský.
Pro Kutnou Horu nastala nová doba rozkvětu. Byla obnovena dostavba chrámu svaté Barbory a vzniklo mnoho pozdně gotických památek.
Úpadek dolování nastal až v polovině 16. století, kdy byly rudné žíly vytěženy do velkých hloubek a objevila se konkurence v podobě přílivu laciného stříbra z jihoamerických kolonií.
Po třicetileté válce těžba ustávala, poslední důl byl uzavřen roku 1726 a všechny další pokusy o obnovu byly neúspěšné. Až za druhé světové války tu německá okupační správa začala těžit zinkové a olověné rudy. V dolování se pak pokračovalo až do roku 1991, kdy byla uzavřena poslední šachta.
Kutná Hora je mimo jiné rodištěm obrozeneckého dramatika a spisovatele Josefa Kajetána Tyla a v letech 1850 až 1851 zde žil a vydával noviny Karel Havlíček Borovský.
Významné osobnosti, které se narodily v Kutné Hoře:
- Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka (asi 1350–1403), šlechtic a spisovatel
- Ondřej Ptáček († 1511), zvonař
- Mikuláš Dačický z Heslova (1555–1626), šlechtic a spisovatel
- Jan Campanus Vodňanský (1572–1622), spisovatel a rektor pražské univerzity
- Bedřich Bridel (1619–1680), básník
- Petr Brandl (1668–1735), malíř
- Jan Erazim Vocel (1803–1871), archeolog
- Josef Kajetán Tyl (1808–1856), dramatik
- Antonín Lhota (1812–1905), malíř
- Karel Havlíček Borovský (1821–1856), spisovatel a novinář
- Alois Oliva (1822–1899), mecenáš
- Josef Müller (1834–1910), numismatik, ředitel mincovny ve Vídni, politik
- František Josef Mach (1837–1914), český kapelník a skladatel
- Jan Macháček (1841–1935), politik, starosta města a poslanec zemského sněmu
- Boleslav Plaček (1846–1908), právník a politik, poslanec zemského sněmu a Říšské rady
- Josef Strachovský (1850–1913), sochař
- Jan Lier (1852–1917), novinář a spisovatel
- Ludvík Lábler (1855–1930), architekt, stavitel
- Gabriela Preissová (1862–1946), spisovatelka
- Josef Braun (1864–1891), spisovatel
- František Jiří Mach (1869–1952), český hudební pedagog a skladatel
- Rudolf Krupička (1879–1951), básník a dramatik
- Jaroslav Vojta (1888–1970), herec
- Felix Achille de la Cámara (1897–1945), spisovatel, publicista, překladatel
- František Zelenka (1904–1944), architekt
- Jiří Orten (1919–1941), básník
- Ilja Bojanovský (1923–2009), kameraman, rektor AMU
- Radko Šťastný (1928–2013), středoškolský pedagog a literární historik
- Miroslav Florian (1931–1996), básník
- Radka Denemarková (* 1968), spisovatelka, překladatelka a publicistka
Seznam pamětihodností v Kutné Hoře:
- Arciděkanství (1594–1599)
- České muzeum stříbra a středověký důl
- Hrádek (1485–1505)
- Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice (kolem 1415; 1488–1504)
- Hřbitovní kostel Všech svatých (kolem 1290; 1698)
- Chrám svaté Barbory (1385–1420; 1481–1499; 1512–1558; 1884–1893)
- Jezuitská kolej (1667–1700)
- Kamenná kašna (1493–1495)
- Kamenný dům (1485–1495)
- Kaple Božího Těla (kolem 1400)
- Klášter řádu sv. Voršily (1733–1743)
- Kostel Matky Boží Na Náměti (1360–1470)
- Kostel svatého Jakuba Staršího (1330–1420)
- Kostel svatého Jana Nepomuckého (1734–1750)
- Sedlec, kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele (1280–1320; 1702–1714)
- Sedlec, hřbitovní kostel Všech Svatých (kolem 1400)
- Morový sloup (1713–1715)
- Ruthardka
- Sankturinovský dům
- Tylův dům
- Vlašský dvůr (kolem 1290; 1390–1400; 1496–1499; 1577–1579; 1893–1898)
