Břeclav

Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější Pohansko (v lesích jihovýchodně od města), které bylo významným velkomoravským hradiskem. V průběhu 10. století bylo opuštěno.

Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil kníže Břetislav I. pohraniční hrad pojmenovaný po něm - odtud jméno Břeclav, který byl poté jedním z nejvýznamnějších správních center Moravy. Tou dobou je zmiňováno jako Laventenburch. Ve 13. století, kdy jej získala královna Konstancie, byla přistavěna mohutná kamenná věž. Po roce 1426 zde sídlila husitská posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti hradu, kde založili (v místě dnešního centra) městečko nové, nazvané Nová Břeclav - původní lokalita nese od té doby označení Stará Břeclav.

V 1. polovině 16. století získali hrad i Novou a Starou Břeclav Žerotínové; hrad přestavěli na renesanční zámek. Jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína (1589-1622) se zúčastnil stavovského povstání po roce 1618, za což mu bylo břeclavské panství konfiskováno. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové, vlastnící sousedních Valtic a Lednice. Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek (který nebyl sídelním) přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.

Významným mezníkem v rozvoji Břeclavi (viz též níže vývoj počtu obyvatel) bylo zavedení železnice (Severní dráhy císaře Ferdinanda) - příjezd prvního vlaku se konal 6. června 1839 - a následné vybudování prvního železničního uzlu v Rakousku (1841). Tím byla umožněna industrializace (v následujících letech vznikl cukrovar, pila, v blízké Poštorné cihelna a chemická továrna), železniční uzel se zázemím byl dále rozšiřován (1872 trať na Mikulov, 1900 na Kúty, 1901 do Lednice). Roku 1850 se Břeclav stala sídlem soudního okresu, a v září 1872 byla povýšena na město. Postupně vzrůstaly nacionálně laděné spory (ve městě byla ovšem českojazyčná většina), projevující se zejména ve školství a posléze v boji o radnici po 28. říjnu 1918.

Připojením Valticka (1920) se staly součástí Československa také dolnorakouské obce Poštorná (její součástí byla i menší západní část moderního katastrálního území Břeclav s areálem dnešní břeclavské nemocnice) a Charvátská Nová Ves. Dosud samostatné obce Stará Břeclav a Břeclav-židovská obec sloučeny s Břeclaví. Podle mnichovské dohody bylo město - národnostně velkou většinou české, ovšem se strategickým významem - připojeno k Německu. V rámci správních reforem v roce 1949 se Břeclav stala sídlem politického okresu.Územní reorganizace v roce 1960 ruší okresy Mikulov a Hustopeče a připojuje je k Břeclavi, která se pro ně stává okresním městem. V letech 1974 a 1976 byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná a značné části ve středu města byly přestavěny v dobovém duchu (panelová sídliště). Od konce 80. let začal útlum průmyslu v Břeclavi. Roku 2006 se znovu osamostatnila místní část Ladná.

(Zdroj: Wikipedia)

• Ladislav Velen ze Žerotína (1579-1638), šlechtic, moravský hejtman, představitel protihabsburského odboje
• Wilhelm Ellenbogen (1863–1951), rakouský sociálně demokratický politik
• František Schäfer (1905–1966), klavírista, hudební skladatel a pedagog
• Gabriela Dubská (1915-2003), knižní grafička, ilustrátorka a malířka
• Jan Skácel (1922-1989), básník a prozaik, který zde prožil své dětství a studoval na zdejším gymnáziu. V místní části Poštorná je po něm pojmenována ulice
• Edgar Dutka (nar. 1941), spisovatel, scénárista, dramaturg a režisér
• Jožka Černý (nar. 1942), lidový zpěvák, žijící ve Staré Břeclavi

• renesanční zámek vybudovaný kolem poloviny 16. století na místě původního přemyslovského hradu. Významným motivem zámku je arkádová pavlač na toskánských sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena romantická přestavba do podoby umělé zříceniny. V současnosti je zámek uzavřený, zchátralý a dlouhodobě se řeší otázka jeho opravy. Na zámek navazuje komplex hospodářských areálů (Vranův mlýn na Mlýnském náhonu, dnes zpustlý; zámecký pivovar z 15. - 16. století, od roku 2013 v obnoveném provozu), částečně využívaný pro turistické služby a průmysl. Okolí volně přechází v lesní komplex zvaný Kančí obora.

• Kančí obora - starý lužní les se zbytky starých ramen Dyje, zachovanými lučními enklávami a malým jezírkem Bruksa, bývalá lovecká obora

• farní kostel sv. Václava na náměstí T. G. Masaryka z poloviny 18. století byl při náletu v listopadu 1944 zničen, na jeho místě byla v roce 1995 dokončena moderní stavba podle návrhu Ludvíka Kolka

• synagoga - halová volně stojící stavba z roku 1868, o dvacet let později upravena patrně Maxem Fleischerem (1841-1905) v novorománském stylu s maurskými prvky v interiéru; postavena na místě starší stavby ze 17. století

• kaple sv. Cyrila a Metoděje v parku před nádražím, novogotická stavba z let 1853-1856; před postavením nového kostela sv. Václava sloužila jako provizorium místní katolické farnosti

• kaple Vzkříšení Páně z roku 1875 v prostoru bývalého hřbitova na Sovadinově ulici, zrušeného roku 1888

• budova Obchodní akademie z roku 1926, navrhnuta architektem Ing. Jaroslavem Rösslerem ve funkcionalistickém slohu

• soubor staveb v centru Poštorné - knihovna, zdravotní středisko, fara (se secesními motivy), škola a zejména

• farní kostel Navštívení Panny Marie - dominantní stavba centrálního půdorysu s prstencem bočních kaplí a polygonálním kněžištěm, kopulovitá klenba vrcholí lucernou s ochozem, dílo Karla Weinbrennera z let 1895-1898

• budova železniční stanice Poštorná

• obřadní síň židovského hřbitova s domkem hrobníka z roku 1892; hřbitov je ovšem staršího původu, nejstarší dochované náhrobky z 18. století, dominantní novorenesanční hrobka Kuffnerů z roku 1899; plundrování hřbitova (zejména v 80. letech 20. století) přečkala přibližně pětina původních náhrobků

• malá kaple sv. Rocha (před gymnáziem) z roku 1892 na čtvercovém půdorysu, postavena na paměť epidemie cholery

Další zajímavosti:

• významné staroslovanské hradiště Pohansko cca 2 km jižně od města

• splav na Dyji s rybochodem a podzemní hydroelektrárnou

• rekonstruované budovy cukrovaru z konce 19. století, dnes z velké části využívané firmou Racio

• ocelový most u cukrovaru, původně pro železniční vlečku cukrovaru, dnes pro pěší a cyklisty - jediný dochovaný most v Břeclavi, který přežil 2. světovou válku. Vyroben ve Vítkovicích

• vodárenská věž na Sovadinově ulici

• budova tzv. "Žluté školy" u křižovatky ul. Sovadinovy a J. Palacha

• kasárna ve Staré Břeclavi - nová kasárna postavená za 1. republiky na místě původního barákového tábora mezi Břeclaví a St. Břeclaví. Kasárna byla pojmenována po prezidentu T.G. Masarykovi, za 2. světové války byla kasárna pojmenována Graf Moltke Kaserne a bylo jim přistavěno nejvrchnější patro. Dnes slouží kasárna jako bytový dům.

• 85 m vysoká žlutá věž strojírenského podniku OTIS sloužící pro testování výtahů, dominanta panoramatu města

• komín závodu Fosfa viditelný prakticky z kteréhokoliv místa ve městě a okolí

• v bezprostředním okolí města se rozkládá Lednicko-valtický areál s množstvím drobných památek, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO