Mladá Boleslav

Založení
Ve druhé polovině 10. století založil Boleslav II. na přirozeně chráněném skalním ostrohu dřevěný hrad nazvaný Nový, resp. Mladý Boleslav. Hlavní záměr byl pravděpodobně vybudování správního střediska nově získaných území. V této době začala pod hradem na břehu Jizery vznikat osada. Koncem 13. století byl důsledkem vpádu a boji mezi panstvem hrad zcela zničen a podhradí zpustošeno.

Vláda Michaloviců
Po vymření královské větve Přemyslovců po meči v roce 1306 přešlo město do majetku Michaloviců. 24. října 1334 vydal Ješek z Michalovic listinu, v níž dal Mladou Boleslav přenést do sousedství hradu a vybavil ji mnoha městskými právy. Během 14. století se většina objektů (převážně dřevěných) soustředila kolem trojúhelníkového rynku. Během husitských válek bylo město opakovaně pustošeno, zničeny byly všechny kláštery.

Krajířové z Krajku
V roce 1469 se město dostalo do držení Tovačovských z Cimburka. Jan Tovačovský ihned potvrdil všechna dřívější práva, která Mladá Boleslav měla. Když se oženil s Johankou Krajířovou z Krajku, oddané příznivkyně Jednoty bratrské, přiklonil se k této víře. Po vymření Tovačovských v roce 1502, přešlo město do držení Krajířů z Krajku. Koncem 15. století získali čeští bratři zpustlý minoritský klášter, kde zřídili svou modlitebnu. V roce 1518 zde založil Mikuláš Klaudyán tiskárnu. Díky významné podpoře Krajířů z Krajku se z Mladé Boleslavi stalo centrum Jednoty bratrské a začalo se mu přezdívat bratrský Řím. V roce 1554 byl otevřen velký sbor, postavený Matteo Borgorellim. Dílem tohoto italského architekta je i honosná renesanční radnice postavená v letech 1554-1559. Podílel se i na přestavbě hradu. Ze 16. století pochází i kališnický kostel (dnešní kostel Nanebevzetí Panny Marie), dokončený v roce 1566. V 16. století město procházelo i hospodářským vzestupem - v roce 1528 bylo město rozšířeno o předměstí, nazývané Nové město, koupilo okolní majetek, byly založeny vinice a šafranice, postaven byl vodovod.

Třicetiletá válka a rozvoj průmyslu
3. července 1600 císař Rudolf II. povýšil Mladou Boleslav na královské město. Záhy však nastal pro Mladou Boleslav úpadek. Důvodem byla třicetiletá válka, během níž se městem proháněla vojska, která ve velkém pustošila mladoboleslavskou zástavbu. Nejhůře dopadla předměstí, která nebyla chráněna hradbami, v roce 1648 však byl pobořen mladoboleslavský hrad.

Rozkvět byl znovu nastartován s rozvojem průmyslu. V 18. a zejména 19. století vznikalo v Mladé Boleslavi mnoho továren, z nichž většina se soustředila na březích řeky Jizery. Mezi vzniklými továrnami byl například lihovar, pivovar, textilní továrna nebo cukrovar. Významným milníkem bylo pro město také přivedení železnice, první železniční trať do Mladé Boleslavi dorazila v roce 1865. Na počátku 20. století rychle vznikaly nové čtvrtě a město se výrazně rozšiřovalo za hranice své původní zástavby, která na severu končila přibližně (dnešní) Jaselskou a Dukelskou ulicí. Roku 1895 byla založena továrna na jízdní kola "Slavia", z níž se zanedlouho stala továrna na motocykly a poté automobilka (1905) Laurin & Klement, dnešní Škoda Auto. Urbanistickou koncepci moderního průmyslového města vytvořil svým regulačním plánem architekt František Janda.

V roce 1927 se ve městě konala Hraničářská výstava českého severu. Předsednictví měl inspektor českých škol Josef Maštálek z České Lípy, kde se konala v roce 1926 první porada přípravného výboru. Výstava byla podnětem k založení řady spolků v severních Čechách. V té době již fungovalo v Mladé Boleslavi městské muzeum.

Rok 1932
Ve městě Mladá Boleslav s 19604 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody (pouze výběr):

Instituce: okresní úřad, okresní soud, krajský soud, berní úřad, berní správa, katastrální měřičská úřad, živnostenský inspektorát, lesní inspektorát, státní stavební úřad, důchodkový kontrolní úřad, státní pozemkový úřad, velitelství četnictva, celní úřad, vojenská posádka, vyšší státní gymnasium, vyšší státní reálka, průmyslová škola, obchodní škola, hospodyňská škola, rolnická škola, městské divadlo, okresní nemocnice

Průmysl a živnosti: továrny na akumulátory Pražská akumulátorka, automobily Škoda-Laurin&Klement, továrny na elektromotory, na konservy, na těstové zboží, na vlněné zboží, 2 cihelny, lihovar, mlýn, pivovar, pletárna, plynárna, 2 sladovny, slévárny kovů, 3 strojírny, výroba prádla, okresní jednota živnostenských společenstev, obchodní grémium, 3 architekti, 4 geometři, 4 inženýři, 7 stavitelů, 2 velkostatky

Služby: 23 lékařů, zubní lékař, 5 zvěrolékařů, 13 advokátů, notář, Banka pro obchod a průmysl, Česká průmyslová banka, Národní banka, Živnostenská banka, bar Beránek, biografy Legie a Svět, hotely Grandhotel Věnec, Bauer, Bičík, Moravec, Vysoký, Beránek, U černého orla, 5 kaváren, konsumy Svépomoc a Včela, 3 lékárny Komenský, U černého orla, U Karla IV., 9 restaurací, Dělnická záložna, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna, Živnostenská záložna, 5 vináren, 3 zubní ateliéry

Ve vsi Čejetice s 1465 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mladé Boleslavi) byly evidovány tyto živnosti a obchody:

poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, cukrovar, sbor dobrovolných hasičů, 3 autodopravci, výroba cementového zboží, holič, hospodářské družstvo, 6 hostinců, továrna na knoty do svíček, kolář, kovář, krejčí, lakýrník, lom, družstevní mlékárna, 2 mlýny, 2 obuvníci, sklady piva, pokrývač, Nádražní restaurace, 3 rolníci, 3 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, zprostředkování míst, studnař, 5 trafik, truhlář, obchod s uhlím, velkostatek, zahradnictví

Ve vsi Debř s 1216 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mladé Boleslavi) byly evidovány tyto živnosti a obchody:

2 autodopravci, barvírna, výroba cementového zboží, 2  cihelny, 3 cukráři, elektroinstalace, 3 holiči, 6 hostinců, hudební škola, klempíř, konsum, kovář, 3 krejčí, obchod s lahůdkami, lakýrník, obchod s mlékem, továrna na kancelářský nábytek Arbor, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 4 pekaři, pletárna, pohřební ústav, 2 porodní asistentky, 3 povoznictví, 3 řezníci, koňský řezník, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, sochař, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, 4 švadleny, 4 trafiky, 2 truhláři, 5 obchodů s uhlím, dílna na opravy velocipedů, zámečník

Ve vsi Jemníky s 240 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mladé Boleslavi) byly evidovány tyto živnosti a obchody:

autodopravce, 3 hostince, 2 obchody se smíšeným zbožím, krejčí, výroba sodové vody, trafika, truhlář

Další vývoj
Dne 9. května 1945 kolem 10. hodiny byl několika sovětskými letouny uskutečněn nálet na Mladou Boleslav, která v té době byla stále pod kontrolou německého wehrmachtu a Boleslav se tak stala posledním evropským městem bombardovaným za druhé světové války; paradoxně již několik hodin po jejím oficiálním konci. Podle některých pamětníků měla bombardující letadla na sobě rudé hvězdy, nepodařilo se však s jistotou dokázat, že skutečně patřila sovětským vojskům. Při náletu zahynulo zhruba 150 Čechů a více než 300 příslušníků německých ozbrojených sil.

Roku 1950 byla k obci Mladá Boleslav připojena obec Bezděčín. V 60. letech došlo k zásadní přestavbě města. Byla zdemolována značná část staré zástavby, která byla nahrazena panelovými domy. Přebudováno bylo například dnešní náměstí Míru, náměstí Republiky a třída T.G.Masaryka. Zástavba se navíc rozšiřovala i východním (sídliště Rozvoj) a severním (Severní sídliště) směrem.

(Zdroj: Wikipedia)

• Eva Bosáková, sportovní gymnastka, olympijská vítězka, trojnásobná mistryně světa
• Vilém Čok, zpěvák a hudebník
• František Gellner, anarchistický básník a malíř
• Filip Tomsa, český filmový a divadelní herec, narozen v Mladé Boleslavi, pochází z Bezna
• Darja Hajská, zpěvačka, herečka a spisovatelka
• Martin Havlát, hokejový reprezentant, hráč NHL
• Max Horb, malíř
• Josef Hronek, katolický teolog, kněz, vysokoškolský pedagog
• Bedřich Kočí, nakladatel a knihkupec
• Jan Konůpek, grafik, malíř, ilustrátor a rytec
• Karel Mareš, textař, skladatel, režisér
• Adina Mandlová, česká prvorepubliková herečka (narodila se v ulici Václava Klementa v domě č.p. 252, tyrkysovo-žlutobílá barva domu)
• Alfréd Meissner, advokát a ministr spravedlnosti za 1.republiky
• Vladimír Michálek, scenárista a filmový režisér
• Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu ČR
• Alois Vojtěch Šmilovský, spisovatel
• Boleslav Vomáčka, hudební kritik a skladatel
• Radim Vrbata, hokejový reprezentant, hráč NHL
• Vincenc Zahradník, katolický kněz a myslitel
• Jan Železný, 3x olympijský vítěz a světový rekordman v hodu oštěpem

Muzea a galerie

• Muzeum Mladoboleslavska

• Škoda Muzeum

• Městský palác Templ

• Sbor českých bratří

Historické památky

• Mladoboleslavský hrad, přemyslovské hradiště, přestavěné před rokem 1350 na gotický hrad a po požáru roku 1555 na renesanční zámek Krajířů z Krajku za účasti M. Borgorelliho. Prostá stavba se dvěma mohutnými věžemi sloužila od 18. století jako kasárna, po roce 1948 věznice, od roku 1970 muzeum.

• Staroměstské náměstí se směrem k hradu zužuje, od západu do něho zasahuje radnice. Domy z velké části renesanční, různě přestavěné. Na východní straně zachována velká část podloubí.

• Stará radnice renesanční dvoukřídlá budova s věží z poloviny 16. století, snad podle plánů M. Borgorelliho. Barokně upravena 1710, v letech 1934-1941 zmodernizována. Na jižní fasádě renesanční sgrafita s biblickými výjevy a světci. Obecní síň má valenou klenbu na střední pilíř z roku 1559.

• Děkanství vedle kostela, barokní stavba se dvěma štíty od M. Rossiho z roku 1701.

• Mariánský sloup z roku 1681, původní čtyři sochy v rozích podstavce jsou umístěny po městě.

• Palác hejtmana Jana Císaře, zvaný Templ, v Krajířově ulici, přístupný průchodem z jihozápadní části Staroměstského náměstí. Pozdně gotická stavba z let 1488-1493, vestavěná do hradeb a parkánu a později různě upravovaná, slouží dnes jako muzeum.

• Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie na Staroměstském náměstí, trojlodní halová gotická stavba, založená roku 1406, s barokním průčelím od J. Rossiho z roku 1702. V presbytáři síťová klenba, v lodi valená se síťovými žebry na tři páry toskánských sloupů na masivní tribuně, patrně ze 16. století. Zařízení barokní, patrně od J. Jelínka z Kosmonos, gotická křtitelnice z roku 1489.

• Kostel sv. Jana Nepomuckého v Železné ulici, barokní obdélná stavba z roku 1727 s obdélným presbytářem, valenou klenbou s lunetami a věží v průčelí. Hodnotné barokní zařízení, nad hlavním oltářem obraz sv. Jana Nepomuckého od V. V. Rainera z roku 1740.

• Bývalý bratrský sbor na Českobratrském náměstí, trojlodní renesanční stavba s gotickými prvky, valenou klenbou se síťovými žebry a masivními tribunami z roku 1544, patrně podle plánů M. Borgorelliho. Dnes slouží jako galerie.

• Bývalá bratrská tiskárna M. Klaudiána, barokně upravená po roce 1635 s mansardovou střechou z 18. století.

• Bývalý hřbitovní kostel sv. Havla, goticko-renesanční stavba z poloviny 16. století s věží z roku 1735. Obdélná loď s valenou klenbou s lunetami. Slouží příležitostně k bohoslužbám ČCE.

• Bývalý kostel sv. Bonaventury na Karmeli z let 1675-1711. Jednolodní barokní stavba se třemi páry bočních kaplí sloužila sousednímu klášteru a gymnáziu z let 1728-1737. Roku 1970 kostel zrušen, od roku 2002 slouží jako výstavní síň.

• Židovský hřbitov na jihovýchodě města, za říčkou Klenicí při Pražské ulici. Nejstarší kámen je z roku 1604, pozoruhodná deska bankéře Jakuba Baševiho z roku 1635.

• Michalovická putna je zřícenina hradu z 13. století v severní části města, na západním břehu Jizery.

Významné domy

• Městské divadlo Mladá Boleslav z roku 1909 v Palackého ulici

• Gymnázium Dr. Josefa Pekaře z roku 1903 v Palackého ulici

• Průmyslová škola

• Vzdělávací centrum Škoda Auto Na Karmeli

• Hvězdárna města Mladá Boleslav

Parky

• NPP Radouč

• Lesopark Štěpánka

• Park Výstaviště