Přerov

Bratrská, 750 11, Přerov 2, Tel.: +420 581 268 111, posta@prerov.eu
Přerov 2/Společnost - Přerov 2




Přerov

prerov-8.JPG
Přerov (německy Prerau) je město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km². V roce 2011 zde žilo přes 45 tisíc obyvatel. Od 1. července 2006 je statutárním městem. (Zdroj: Wikipedia)
Mapa - Přerov

Bratrská, 750 11, Přerov 2

Telefon: +420 581 268 111
E-mail: posta@prerov.eu
Web: http://www.prerov.eu/


Současný Přerov láká návštěvníky zachovalou městskou památkovou zónou, ve které se nachází měšťanské domy z 15. a 16. století, zbytky středověkých hradeb s fortnou a renesančně upravený zámek, ve kterém sídlí Muzeum Komenského se svými cennými exponáty od archeologických nálezů přes minerály a sbírku entomologickou až po expozici dobové školní třídy z dob Učitele národů J. A. Komenského. Ze zámecké věže dohlédnete až do městského parku Michalov, který se rozkládá na 17 ha a od roku 1992 je kulturní památkou. Nedaleko parku nabízí pro relaxaci své zázemí areál lagun, skatepark a bicrossová dráha. Novinkou pro rok 2013 se stal nevšední DiscGolfPark. Kapku vzdělání Vám nabídne ornitologická stanice ORNIS, ve které je umístěna největší expozice ptáků ve střední Evropě. Za shlédnutí také stojí národní přírodní rezervace Žebračka, kterou protíná naučná vlastivědná stezka Přerovským luhem. Nezapomeňte také navštívit známou archeologickou lokalitu Přerov - Předmostí, která podává svědectví o životě mamutů před 25 000 lety. Zde můžete shlédnout školní Muzeum mamutů a Památník lovců mamutů, nebo se vydat na procházku po naučné stezce Předmostím až do pravěku.

V centru města lze vidět Městský dům, architektonicky významnou budovu z roku 1897 v novorenesančním slohu s bohatou štukovou výzdobou a prvky secese. Je to kulturní a společenské centrum, kde se konají různá divadelní představení, koncerty a společenské akce. Mezi nejvýznamnější hudební akce patří Československý jazzový festival s mezinárodní účastí, jehož tradice sahá až do roku 1966.

Pokud se chcete vyžít sportovně, můžete navštívit přerovský plavecký areál, projet se na in-line bruslích po cyklistických stezkách, využít jeden z mnoha tenisových kurtů nebo si můžete zabruslit na zimním stadionu, který v letním období nabízí zázemí pro in-line bruslaře s novou multifunkční plochou, která je vhodná také pro florbal nebo hokej. Mezi milovníky motorových sportů je Přerov znám svou roklí, která hostí autocrossové a motocrossové závody evropského formátu. Pokud se nad Přerovem zatáhnou mračna, vyzývá k návštěvě kino Hvězda, loutkové divadlo Přerovský Kašpárek nebo sportovní centra, kde si můžete zahrát squash, bowling, minigolf, badminton, nebo si zacvičit.

Původní sídelní útvar na území dnešního Přerova se nacházel na pravém břehu řeky Bečvy v Předmostí. Archeologické výzkumy zde odhalily rozsáhlé sídliště lovců mamutů z doby před 25 000 lety.

Prvá písemná zmínka o Přerově však pochází až z roku 1141 (v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka) a svědčí o jeho správní funkci v hradské soustavě přemyslovského státu. Teprve ale roku 1256 udělil Přemysl Otakar II. osadě práva královského města. V době husitských válek představovalo důležité středisko kališníků na Moravě.

Jeho obnova v druhé polovině 15. století souvisela s významným rodem Tovačovských z Cimburka, který měl město v zástavě od roku 1457 do roku 1470. Vrcholného rozvoje se ale Přerovu dostalo za Pernštejnů, kterým byl dán roku 1487 dědičně v držení a stal se tak městem poddaným. Došlo ke kolonizaci návrší kolem hradu novými osadníky, mezi nimiž byli zastoupeni členové jednoty bratrské. Jejich zásluhou se Přerov stal v 16. stoletídůležitým kulturním střediskem, sídlem biskupa jednoty bratrské a rovněž místem, kde působila významná bratrská škola. Roku 1523 se v Přerově narodil Jan Blahoslav, autor české gramatiky, předchůdce Jana Amose Komenského.Jan Amos Komenský, obrázek se otevře v novém okně Komenský se na zdejší bratrské škole v letech 1608 - 1611 učil a následně tu i v letech 1614 - 1618 působil jako učitel a pomocník biskupa Jana Láneckého.Vrchol i tragický pád zažíval Přerov za vlády předáka moravské protestantské šlechty, vzdělaného Karla staršího ze Žerotína v letech 1598 - 1636. Dvě století následující po prohraném stavovském povstání znamenala pozvolný úpadek a ztrátu významu města.

Teprve v souvislosti se zaváděním železniční dopravy došlo postupně od druhé poloviny 19. století k rychlému hospodářskému růstu, jehož základem byla po dlouhá léta výroba zemědělských strojů. Roku 1841 totiž přijel do Přerova prvý vlak a zdejší nádraží se stalo důležitou železniční křižovatkou. Od 60. let 19. století se město projevovalo také v kulturní oblasti, především díky své prozíravé školské politice nesené v duchu uvědomělého prosazování Komenského výchovných zásad.Vznikla tu prvá česká rolnická škola na Moravě roku 1865, třetí české gymnázium po Brně a Olomouci roku 1870 a další školy odpovídající hospodářským a kulturním potřebám občanů. Významnou kulturní institucí se stalo Muzeum Komenského založené roku 1887. Od roku 1877 byl Přerov sídlem okresního hejtmanství. Přerované osvědčili svou statečnost v odporu vůči cizí nadvládě v době 1. světové války i za nacistické okupace v letech 1939 - 1945.

  • Jan Blahoslav (1523–1571), český humanistický spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské, autor české gramatiky, předchůdce díla Jana Amose Komenského
  • Jakob Gartner (1861-1921), rakouský architekt českého původu
  • Josef Syrový (1879-1956), český malíř
  • Otakar Griese (1881-1932), český hermetik, astrolog, martinista, nakladatel, spisovatel a publicista
  • Rudolf Weigl (1883-1957), polský biolog a imunolog, objevitel očkovací látky proti skvrnitému tyfu
  • Rudolf Weiser (1885-1968), architekt
  • Karel Janoušek (1893–1971), československý voják, člen prvního a druhého odboje a vězeň komunistického režimu, britský maršál
  • Miloš Vignati (1897–1966), český právník, hudební skladatel a pedagog
  • Oldřich Mikulášek (1910–1985), český básník
  • Vilém Vignati, (1915–1981), český lékař a hudebník
  • Josef Kainar (1917–1971), český básník, dramatik, překladatel a novinář
  • Jiřina Hauková (1919–2005), česká básnířka a překladatelka
  • František Venclovský (1932-1996), český otužilec a první československý přemožitel kanálu La Manche
  • Jaroslav Mazáč (1934–2006), český básník
  • Jaroslav Wykrent (* 1943), český hudební skladatel, textař a hudebník
  • Pavel Novák (1944–2009), český zpěvák, skladatel, hudebník a spisovatel
  • Milena Vicenová (* 1955), česká politička, stálá představitelka České republiky při Evropské unii
  • Jaroslav Navrátil (* 1957), český tenisový trenér a bývalý československý tenista
  • Karel Plíhal (* 1958), český kytarista, zpěvák, skladatel a textař
  • Bedřich Reicin (1911–1952), brigádní generál, přednosta Obranného zpravodajství, člen protistátního spikleneckého centra, popraven
  • Miloš Říha (* 58), bývalý československý hokejista a současný český trenér
  • Lubomír Dostál (* 1965), český kreslíř, básník a učitel výtvarné výchovy
  • Ivana Kotíková-Nováková (* 1965), československá reprezentantka v basketbalu, účastnice olympijských her 1988
  • Milada Spalová (* 1979), česká volejbalová reprezentantka
  • Zdeněk Zlámal (* 1985), český fotbalista
  • Kateřina Sokolová (* 1989), Miss České republiky 2007, modelka
  • Tomáš Kundrátek (* 1989), český hokejista hrající v NHL za Washington Capitals
  • Miluše Dreiseitlová (1942-2004), česká herečka a dabérka
  • Pavel Vrba (fotbalový trenér) (*1963), bývalý fotbalista a v současnosti trenér fotbalové Plzně
  • Roman Novotný (*1986), atlet, olympionik
  • Jiří Čapka (*1949), herec, momentálně působí v divadle na Vinohradech
  • Kostel sv. Maří Magdalény
  • Kostel sv. Vavřince s kaplí a křížem
  • Kostel sv. Cyrila a Metoděje
  • Hrob - pomník na hrobě Slávka Kratochvíla
  • Jiná správní stavba - administratrivní budova S. M. E.
  • Kaple sv. Jiří, zámecká
  • Činžovní dům
  • Činžovní dům s tiskárnou
  • Činžovní dům S. M. E.
  • Městské opevnění s 10 baštami a fortnou
  • Okresní úřad
  • Park Michalov
  • Pomník Františka Rasche
  • Pomník Husův, park Michalov
  • Pomník Husův, u kostela sv. Maří Magdaleny
  • Pomník Jana Blahoslava
  • Pomník obětem fašismu
  • Pomník padlým partyzánům
  • Radnice
  • Restaurace Michalov
  • Rodinný dům - dům Jana Poláška
  • Rovinné neopevněné sídliště pravěkého člověka, archeologické stopy
  • Sbor evangelický
  • Socha Elektry
  • Socha Jana Amose Komenského
  • Socha Neptuna
  • Měšťanský dům, Horní nám. 11/11
  • Měšťanský dům, Horní nám. 12/12
  • Měšťanský dům, Horní nám. 17/17
  • Měšťanský dům, Horní nám. 22/22
  • Měšťanský dům, Horní nám. 32/32
  • Měšťanský dům, Horní nám. 33
  • Měšťanský dům, Horní nám. 34
  • Měšťanský dům, Horní nám. 9/9
  • Měšťanský dům, Horní nám. 31
  • Železniční stanice Přerov
  • Zámek Přerov
  • Tělocvična - Nová sokolovna
  • Židovský hřbitov
  • Společenský dům zv. Městský dům
  • Střední škola - gymnázium
  • Socha sv. Jana Nepomuckého
  • Socha sv. Josefa
  • Socha sv. Rocha
  • Střední škola průmyslová
  • Vila, Máchova ul. 1560/11
  • Vila Karla Kovaříka
  • Základní škola
  • Záložna

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz