Olomouc

Olomouc byla založena pravděpodobně v 10. století. Území, na kterém se město nachází, však bylo podle některých zdrojů trvale osídleno už v období neolitu. Hradby město získalo v polovině 13. století a zároveň tak bylo prohlášeno oficiálně založeným.

Slavným bodem v historii Olomouce je rok 1306, kdy do města zavítal při svém tažení do Polska Václav III., poslední český král z rodu Přemyslovců. Zastávka v Olomouci se mu stala osudnou, v domě bývalého děkanství u dnešní katedrály svatého Václava byl totiž zavražděn. Na jeho počest po něm byla pojmenována jak katedrála, tak náměstí, na kterém se nachází.

V roce 1314 byla Olomouc vyhlášena Janem Lucemburským za hlavní město Moravy. Stala se tak důležitou křižovatkou cest a centrem obchodu. Rozvoj obchodu šel ruku v ruce s rozvojem stavebnictví, což se projevilo především v oblasti církevních staveb – postaveny byly například chrám svatého Michala a chrám svaté Kateřiny. V roce 1378 dostalo město povolení ke stavbě radnice, která byla dokončena v roce 1443.

V roce 1469 byl v katedrále svatého Václava prohlášen Matyáš Korvín českým králem.

Roku 1566 byla založena jezuitská akademie, která se v roce 1573 stala druhou nejstarší univerzitou v českých zemích. Dodnes funguje pod názvem Univerzita Palackého v Olomouci a těší se obrovskému zájmu z řad studentů.

Velkou ránou v historii Olomouce byla třicetiletá válka, během které bylo město okupováno švédskými vojsky. Okupace trvala od roku 1642 do roku 1650 a měla za následek rapidní úbytek obyvatelstva, jejichž počet se z přibližně 30 tisíc snížil na pouhých 1 675 obyvatel. Někteří se stihli odstěhovat, ale velké množství původního obyvatelstva zemřelo v troskách pobořeného města.

Počátkem 18. století se městu začalo opět dařit, v tomto období byl postaven soubor šesti barokních kašen, sloup Nejsvětější Trojice nebo Mariánský sloup. V druhé polovině 18. století, konkrétně v roce 1767, složil v Olomouci tehdy teprve jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart svoji 6. symfonii F-dur.

O deset let později se z olomouckého biskupství stalo arcibiskupství.

Devatenácté století bylo zlomovým mimo jiné z hlediska železniční dopravy – v říjnu 1841 byl zahájen provoz na trase Přerov–Olomouc a vybudovány byly i železnice směrem do Prahy a Vídně. Další důležitou událostí 19. století bylo přestěhování císařského dvora do Olomouce, kde pobýval od října 1848 do května 1849. V roce 1848 byl v Olomouci založen první český politický spolek na Moravě Slovanská lípa.

V roce 1860 byla zrušena olomoucká univerzita, jejíž obnovení přišlo až v roce 1946.

Během druhé světové války bylo město v rukou Němců, kteří se jej snažili přebudovat na obrannou pevnost, a na mnoha místech byly postaveny kryty a muniční sklady. Jako muniční sklad sloužil i Andrův stadion, který Němci v poslední den války vyhodili do vzduchu. Osvobození města přišlo 8. května 1945.

Roku 1955 zavítal do města papež Jan Pavel II., který zde svatořečil Jana Sarkandra a také povýšil kostel Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku na baziliku minor.

Historické jádro města bylo v roce 1971 vyhlášeno městskou památkovou rezervací a v roce 2000 byl sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí zapsán do seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.

Po sametové revoluci začala ve městě probíhat postupná rekonstrukce centra a památek, začala se stavět nová sportoviště, rekreační místa a hotely. V roce 2013 byla dokončena náročná rekonstrukce olomouckého Dolního náměstí, při které byly objeveny staré vodovody, kanalizace, zbytky kaple, kostela a také staré pohřebiště.

Břetislav I. (1002/05–1055), český kníže

Jitka ze Schweinfurtu (1003–1058), česká kněžna

Spytihněv II. (1031–1061), český kníže

Jan I. (?–1085), historicky první doložený biskup olomoucký

Ludmila Přemyslovna (1110–1240), bavorský vévodkyně

Václav III. (1289–1306), český, polský a uherský král

Jan XII. Železný (?–1430), kardinál, biskup litomyšlský, biskup olomoucký

Heinrich Kramer (1430–1505), dominikán a inkvizitor

Matyáš Korvín (1443–1490), uherský král, český protikrál

Hurtado Pérez (1526–1594), první rektor olomoucké univerzity

Zbyněk Berka z Dubé a Lipé (1551–1606), kardinál, arcibiskup pražský, probošt olomoucké kapituly

Georg Flegel (1566–1638), barokní malíř specializovaný na zátiší

František z Ditrichštejna (1570–1636), kardinál, biskup olomoucký, jeden z nejvýznamnějších moravských politiků 17. století

Sv. Jan Sarkander (1576–1620), kněz, mučedník

Svatý John Ogilvie (1579–1615), jezuita, mučedník

Bohuslav Balbín (1621–1688), literát, historik, kněz, zeměpisec a pedagog

Karel Ferdinand Irmler (1650–?), profesor práva

Wolfgang Hannibal von Schrattenbach (1660–1738), kardinál, biskup olomoucký, místokrál neapolský

Václav Render (1669–1733), významný kameník a delineator

Jan Kryštof Handke (1694–1774), významný moravský malíř

Pierre Philippe Bechade de Rochepin (1694–1776), projektant a stavitel olomoucké bastionové pevnosti

Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu (1698–1758), kardinál, biskup olomoucký

Václav Matyáš Gurecký (1705–1743), hudební skladatel, kapelník v katedrále sv. Václava

Antonín Theodor Colloredo-Waldsee (1729–1811), kardinál, první arcibiskup olomoucký

Gilbert du Motier, markýz de La Fayette (1757–1834), generál, politik

Jan Radecký z Radče (1766–1858), český šlechtic a rakouský maršál

Maria Tadeáš Trauttmansdorff (1761–1819), kardinál, arcibiskup olomoucký, biskup královéhradecký

Maxmilián Josef Sommerau-Beckh (1769–1853), kardinál, arcibiskup olomoucký

Rudolf Jan (1788–1831), kardinál, arcibiskup olomoucký, rakouský arcivévoda

Ferdinand I. Dobrotivý (1793–1875), rakouský císař, český král

Alois Vojtěch Šembera (1807–1882), jazykovědec, literární historik

Bedřich z Fürstenberka (1813–1892), kardinál, arcibiskup olomoucký

Rudolf Eitelberger von Edelberg (1817–1885), historik umění

Pavel Křížkovský (1820–1885), hudební skladatel

Jindřich Wankel (1821–1897), lékař, archeolog, speleolog, v Olomouci bydlel 1883–1897 a je zde pochován

Gregor Mendel (1822–1884), přírodovědec, zakladatel genetiky

Ignát Wurm (1825–1911), kněz, redaktor, etnograf

František Josef I. (1830–1916), rakouský císař, český král

František Saleský Bauer (1841–1915), kardinál, arcibiskup olomoucký, biskup brněnský

Josef Nešvera (1842–1914), hudební skladatel

František Polívka (1860–1923), botanik

Gustav Mahler (1860–1911), hudební skladatel

Mořic Hruban (1862–1945), politik, právník

Lev Skrbenský z Hříště (1863–1938), kardinál, arcibiskup pražský (1899–1916), arbibiskup olomoucký (1916–1920)

Eduard Konrád Zirm (1863–1944), lékař, oftalmolog, který provedl první úspěšnou transplantaci na světě

Vavro Šrobár (1867–1950), slovenský lékař, politik

Petr Bezruč (1867–1958), básník

Leo Fall (1873–1925), operetní skladatel

Bohumír Cigánek (1874–1957), duchovní a biskup Církve československé husitské

Karel Wellner (1875–1926), grafik, malíř, kreslíř, ilustrátor, výtvarný historik a kritik

Adolf Kašpar (1877–1934), malíř a ilustrátor

Svatý Gorazd II. (1879–1942), kněz, mučedník

Jaromír John (1882–1952), spisovatel, novinář

Jaroslav Durych (1886–1962), vojenský lékař, spisovatel

Josef Ander (1888–1976), podnikatel

Otokar Fierlinger (1888–1941), architekt

Jarmila Kurandová (1890–1978), herečka

Paul Engelmann (1891–1965), architekt, filozof

Hubert Aust (1891–1955), akademický architekt

Zdeněk Fierlinger (1891–1976), politik

Jacques Groag (1892–1962), architekt a interiérový návrhář

Stanislav Zela (1893–1969), pomocný biskup olomoucký, kapitulní (1947–1948) a generální vikář olomoucké arcidiecéze (1948–1950)

Josef Ludvík Fischer (1894–1973), významný český filozof, první rektor roku 1946 obnovené olomoucké univerzity

Josef Rostislav Stejskal (1894–1946), teolog, duchovní a biskup Církve československé husitské

Karel Svolinský (1896–1986), malíř, grafik a ilustrátor

Bedřich Václavek (1897–1943), estetik, literární teoretik a kritik

Eliška Junková (1900–1994), automobilová závodnice

Franz Karmasin (1901–1970), nacistický politik

Vít Obrtel (1901-1988), architekt, návrhář, scénograf

Miroslav Jiroušek (1903–1983), český matematik a hudební skladatel

Kurt Spielmann (1903-1943), architekt

Edgar G. Ulmer (1904–1972), režisér, scenárista, filmový producent

František M. Hník (1905–1962), teolog, duchovní a biskup Církve československé husitské, vysokoškolský pedagog

Magda Jansová (1906–1981), architektka

Aljo Beran (1907–1990), malíř

Lubomír Šlapeta (1908–1983), architekt

Helena Šmahelová (1910–1997), spisovatelka

Evžen Rošický (1914–1942), atlet a sportovní novinář

Josef Bek (1918–1995), herec

Oldřich Velen (1921–2013), herec

Hynek Maxa (1922–2001), operní pěvec, pěvecký pedagog

Jiří Pelikán (1923–1999), politik

Slavoj Kovařík (1923–2003), akademický malíř

František Řehák (* 1923), herec, od roku 1959 žije trvale v Olomouci

Slávka Budínová (1924–2002), herečka

Juraj Pospíšil (1931–2007), slovenský hudební skladatel českého původu

Vlasta Janečková (1934–2012), česká filmová a televizní scenáristka a režisérka

Hana Talpová (* 1938), herečka a zpěvačka

Milan Togner (1938–2011), historik umění

Karel Brückner (* 1939), fotbalový trenér

Václav Čada (1942–1993), historik

Josef Hrdlička (* 1942), pomocný biskup olomoucký, děkan olomoucké metropolitní kapituly

Pavel Kantorek (* 1942), přírodovědec, fyzik, karikaturista, vysokoškolský pedagog

Pavel Dostál (1943–2005), herec, režisér, politik, bývalý ministr kultury

Pavel Roman (1943–1972), krasobruslař

Karel Kryl (1944–1994), písničkář a básník

Ivan Theimer (* 1944), sochař

František Kunetka (* 1945), teolog, duchovní-salesián, vysokoškolský pedagog

Hana Maciuchová (* 1945), herečka

Eva Romanová (* 1946), krasobruslařka

Jaroslav Hutka (* 1947), písničkář

Petr Novotný (* 1947), herec a bavič

Jan Kanyza (* 1947), herec

Věra Beranová (* 1947), kunsthistorička

Vladimír Šlapeta (* 1947), architekt, pedagog

Jan Graubner (* 1948), arcibiskup olomoucký a metropolita moravský

Emil Viklický (* 1948), jazzový pianista a hudební skladatel

Pavel Taussig (* 1949), filmový historik, scenárista, novinář a publicista

Ladislav Daniel (* 1950), historik umění

Jana Šilerová (* 1950), duchovní a biskupka Církve Československé husitské

Jiří Paroubek (* 1952), politik

Rudolf Göbel (* 1953), duchovní a biskup Církve Československé husitské

Jarmila Švehlová (* 1956), herečka

Jaroslava Maxová (* 1957), operní pěvkyně

Karel Plíhal (* 1958), písničkář

Rostislav Čtvrtlík (1963–2011), herec a dabér

Igor Bareš (* 1966), herec

Richard Pachman (* 1966), hudební skladatel, malíř

Petr Pravec (* 1967), astronom

Ivan Langer (* 1967), politik a bývalý ministr

Jiří Dopita (* 1968), hokejista

Bohdan Pomahač (* 1971), plastický chirurg

Václav Blahunek (* 1971), šéfdirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR

Marek Spáčil (* 1974), automobilový závodník

Sandra Pogodová (* 1975), herečka

Veronika Vařeková (* 1977), topmodelka

Tomáš Hudeček (* 1979), geograf, politika, primátor hl. města Prahy

Aleš Loprais (* 1980), automobilový závodník

Roman Smetana (* 1982), aktivista

Jiří Hudler (* 1984), hokejista

Roman Smetana (* 1982), veřejně známá osoba

Karlos Vémola (* 1985), bojovník Mma

Církevní stavby

Katedrála svatého Václava (dóm)
Kostel sv. Mořice
Kostel Panny Marie Sněžné
bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku
Červený kostel
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Kostel svaté Anny
Kostel Panny Marie Sněžné
Kostel svatého Cyrila a Metoděje
Kostel svatého Gorazda
Kostel svaté Kateřiny
Kostel svatého Michala
Kostel svatého Mořice
Kostel Zvěstování Panny Marie
Kostel v Hodolanech
Kostely československé církve husitské
Husův sbor
Husův sbor (Olomouc-Hodolany)
Sbor Prokopa Holého v Olomouci-Černovíře
Sbor Českobratrské církve evangelické
Kostel svatého Petra - původní olomoucká biskupská katedrála (do r. 1131)
Kostel svaté Maří Magdaleny
Kostel svatého Jakuba
Kostel svatého Blažeje
Kostel Panny Marie na Předhradí
Kostel svaté Kláry
Kostel Všech svatých
Kostel svatého Ducha
Kostel Svatých schodů
Kaple svatých Cyrila a Metoděje
Olomoucká synagoga
Kaple svaté Barbory
Kaple Božího Těla
Sarkandrova kaple (kaple svatého Jana Sarkandra)
Kaple Panny Marie Opatrovnice
Mauzoleum jugoslávských vojínů
Klášter Hradisko s kaplí
Klášter voršilek s kostelem svaté Kateřiny
Klášter klarisek - viz Vlastivědné muzeum v Olomouci
Zaniklý klášter dominikánů u sv. Michala
Klášter bernardinů (dnes dominikánů s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie
Kapucínský klášter na Dolním náměstí
Sloup Nejsvětější Trojice
Mariánský sloup

Paláce

Zdíkův palác
Edelmannův palác
Hauenschildův palác
Petrášův palác
Žerotínský palác
Palác Podstatských z Prusínovic
Ditrichštejnský palác
Salmův palác
Arcibiskupský palác

Kašny

Neptunova kašna
herkulova kašna
Jupiterova kašna
Kašna Tritónů
Caesarova kašna
Delfínova kašna
Merkurova kašna
Ariónova kašna

Divadla

Moravské divadlo Olomouc
Divadlo hudby – olomoucké stagionové divadlo
Divadlo Konvikt – občanské sdružení zajišťující kulturní program v Uměleckém centru UP, každoroční pořadatel festivalu Týden improvizace, od roku 2009 hlavní pořadatel mezinárodního festivalu
Divadelní Flora
Divadlo na cucky – alternativní divadelní soubor s dramaturgií zaměřenou na inscenování současných dramatických textů, autorskou tvorbu a performance
Moravská filharmonie – pořádá mezinárodní hudební festival Olomoucké hudební jaro a Mezinárodní varhanní festival
Divadlo Tramtarie – nezávislé divadlo se stálým divadelním souborem malé formy s autorskou dramaturgií

Muzea

Vlastivědné muzeum
Arcidiecézní muzeum
Vlastivědné muzeum v Olomouci – od roku 1951
Muzeum moderního umění – má asi 60 000 sbírkových předmětů
Arcidiecézní muzeum Olomouc – od roku 2006
Středoevropské fórum moderního umění – pravděpodobně nerealizováno, ministerstvo kultury projekt zamítlo[43]
Muzeum Olomoucké pevnosti
Letecké muzeum Olomouc - Neředín
Veteran Arena Olomouc – Muzeum historických automobilů

Knihovny

Vědecká knihovna v Olomouci
Knihovna Univerzity Palackého
Krajská knihovna Olomouc
Městská knihovna Olomouc