Hlavní město Praha
Mariánské náměstí, 110 00, Praha 1
Telefon:
+420 221 714 714
E-mail:
tourinfo@prague.eu
Web:
http://www.praha.eu
Praha se stala vyhledávanou středoevropskou metropolí známou i daleko za hranicemi Evropy. Hospodářské, politické i kulturní centrum republiky je dobře dostupné letecky, vlakem, po silnicích i dálnicích, a kdo má zájem, může připlout i lodí. Navazující veřejná městská doprava má propracovaný systém denní i noční přepravy, který nám závidí obyvatelé mnohých světových metropolí.
Pražský dopravní podnik v Praze ročně přepraví přes 1,2 mld. cestujících. Páteří veřejné dopravy je metro, které přepravuje asi 45 % cestujících. Na něj navazuje systém tramvajové, autobusové a železniční dopravy.
Ročně se v Praze podle dlouhodobých statistik ubytuje kolem 4,5 miliónů hostů, z toho cca 85 % jsou cizinci. Jen na asi 4 000 pražských konferencí a kongresů sem každoročně zavítá přes půl miliónu účastníků. Statistiky ovšem nezachycují dalších 10 až 20 % návštěvníků, kteří se ubytují u přátel a příbuzných. Trvale v hlavním městě žije na 150 000 občanů jiných států.
Roku 1992 bylo pražské historické centrum zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Na 866 hektarech je v jádru města 1 200 hodnotných stavebních památek a v okolí dalších 1 500 chráněných staveb. Nejstarší pocházejí z románských dob kolem 12. století.
Praha je jednou z největších památkových rezervací na světě, kde je živo ve dne i v noci. Přes den zvou k návštěvám památky nebo parky, později koncerty vážné i moderní hudby a nakonec štafetu až do rána přebírají nesčetné restaurace, hospody, bary i kluby. Centrum zejména v sezóně prakticky nespí.
K méně hlučné rekreaci se v Praze využívá zeleň parků a lesoparků, zakládaných především v 19. století. K tomu je zde 11 přírodních chráněných parků, zoologická a dvě botanické zahrady, dvě hvězdárny a planetárium. K oddechu slouží také golfové areály a síť cyklistických tras, napojených na dálkové cyklostezky přírodou středního Povltaví.
Řeka Vltava Prahou protéká v délce 31 kilometrů, kde na nejširším místě měří 330 metrů. Leží v ní devět ostrovů.
Přehled o dění ve městě lze získat pohledem z hřebene vrchu Petřín, Pražského hradu nebo z okraje velkého parku s občerstvením a hřišti u Letenské pláně, vše nad levým vltavským břehem.
Na Petřín vyváží návštěvníky lanovka s pevným jízdním řádem. Dominantou kopce je železná konstrukce Petřínské rozhledny z roku 1891. Je vysoká 60 metrů, tedy 1/5 pařížské Eiffelovy věže, kterou se stavitelé tehdy inspirovali. Výšku zvolili tak, aby vršek rozhledny byl ve stejné nadmořské výšce jako špička pařížské dominanty.
Pražský hrad s Chrámem svatého Víta patří mezi největší hradní komplexy na světě. K vidění jsou tu základy kostela z 9. století, chrám byl dokončený roku 1929. Pod jižním okrajem hradu spadají k Vltavě terasovité palácové zahrady renesančního a barokního stylu, které poskytují jedinečný pohled na střechy, ulice, náměstí a kostely středověké Malé Strany a Starého Města. Dobrý výhled je i na Nové Město, založené Karlem IV. v březnu roku 1348, a dále na pravidelné vzory čtvrtí postavených v 19. století i později.
Udržované a zpřístupněné zahrady se jmenují podle paláců rodů, kterým náležely. Postupně nalezneme zahrady Ledeburskou, Malou Pálffyovskou a Velkou Pálffyovskou zahradu, pak Kolovratskou, Malou Fürstenberskou a Velkou Fürstenberskou zahradu.
Ačkoliv je ze zmíněných lokalit vidět jen velmi malá část ze všech 57 pražských městských částí, prozkoumat a prožít je v různých denních a nočních hodinách zabere talentovaným jedincům často několik let. Možná proto se do Prahy řada turistů vrací tak často.
Roku 2000 byla Praha vyhlášena Evropským městem kultury. V kulturní metropoli ČR lze navštěvovat desítky muzeí, galerií, divadel a stovky, možná tisícovku klubů různého stylu. Sídlí tu kulturní instituce typu Národní galerie, která spravuje největší výtvarné sbírky na území státu. Známý Veletržní palác hostí stálou expozici děl světových umělců od Picassa přes Muchu, Moneta až po van Gogha.
V hlavním městě láká kulturně naladěné návštěvníky mimořádné množství malých i velkých divadelních souborů a scén. Nejznámější je pochopitelně Národní divadlo, které je v trvalém provozu od roku 1883. Jeho Nová scéna byla dokončena přesně o sto let později. Zde působí i světoznámé divadlo Laterna magica, česky Kouzelná lampa, pojmenovaná podle dnes už archaického přístroje na promítání diapozitivů.
Neméně známé je klasicistní Stavovské divadlo, kde 29. října 1787 zazněla premiéra Mozartovy opery Don Giovanni a roku 1791 opera La clemenza di Tito (Velkorysost Titova). Další velká scéna, Divadlo na Vinohradech, je v provozu od 24. listopadu 1907. Mezi menší, ale zavedená divadla patří třeba Semafor, Divadlo Na Zábradlí, Divadlo v Dlouhé, Dejvické divadlo a samozřejmě Divadlo Járy Cimrmana. Kromě toho v hlavním městě působí řada muzikálových scén. Nejstarší je hudební divadlo Karlín, založené roku 1945 v budově bývalého varieté rodiny Tichých z roku 1881.
Pražský hrad, mocenské centrum pozdějšího města a státu, byl založen nad osadou u brodu přes řeku Vltavu kolem roku 870. Příchod křesťanství pak dokládá po roce 926 zde postavená rotunda sv. Víta. První zprávu o existenci Prahy vyslal do světa svým svědectvím kupec Ibrahima Ibn Jakub, který Prahu navštívil roku 965.
Během 10. století vzniklo na dohled Pražského hradu druhé opevněné sídlo – Vyšehrad. Zde nalezené základy kostelíka, který měl půdorys řeckého kříže, jsou datovány do 80. až 90. let téhož století. Krátce nato zde již byla knížecí mincovna.
Roku 1085 se Praha se stala sídlem prvního českého krále Vratislava I. Tou dobou se v místě bývalého brodu po každé větší povodni musel postavit nový dřevěný most. Problém částečně vyřešila stavba teprve druhého kamenného mostu ve střední Evropě, románského Juditina mostu z roku 1172.
V roce 1230 vzniká Staré Město pražské s privilegiem městských hradeb, které sjednotilo nepravidelně osídlené území zvané Mezigrady. Malá Strana pod Pražským hradem je doložena později z roku 1257 a Hradčany byly založeny za Jana Lucemburského z iniciativy nejvyššího purkrabího Hynka Berky z Dubé kolem roku 1320.
V roce 1344 bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství a byla zahájena stavba katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, která byla dokončena až v roce 1929.
Za vlády Karla IV. (1346–1378), později známého pod přízviskem Otec vlasti, se Praha stala hlavním městem Českého království a Říše římské. Roku 1348 zde byla založena Karlova univerzita, první ve střední Evropě.
Roku 1357 začala na místě Juditina mostu, který byl stále poškozován povodněmi, stavba většího kamenného mostu pod vedením stavitele Petra Parléře. Dodnes stojící Karlův most je dlouhý 516 metrů a široký 13 metrů. Dokončen byl roku 1402.
V letech 1419–1437 vyvolaly pokusy Čechů o reformu církve represe ze strany papeže a císaře Zikmunda. Nejprve byl upálen hlavní nositel reformních myšlenek mistr Jan Hus, poté byla vyslána křížová výprava, aby před cestou do Svaté země vyřešila místní vzpouru.
Do boje proti muslimům nikdy nedorazila, protože byla stoupenci učení Jana Husa, konkrétně spojenými vojsky Pražanů a Jana Žižky z Trocnova, rozprášena již v Čechách roku 1420. Křižácké nájezdy proti českým kacířům – husitům, proběhly celkem čtyři a nebyly úspěšné.
V době nastupující renesance na český trůn nastupuje roku 1526 habsburská dynastie. V letech 1583–1611 se českým králem stává císař Rudolf II. Praha je v té době sídlem císaře a centrem společenského a kulturního života.
Ještě v roce 1615 vydal český sněm usnesení, že kdo se přistěhuje do zemí Koruny české, musí se i se svými dětmi učit česky. V letech 1618–1620 však bylo poraženo české stavovské povstání proti Habsburkům a s tím přichází úpadek českého jazyka a národního vědomí. Na měnové reformě a konfiskacích katolických vítězů participuje německy mluvící židovská menšina, pražské Židovské město prosperuje a rozšiřuje se.
Němčina byla nejprve uznána jako rovnoprávná češtině, nakonec však německy mluvící šlechta a měšťanské obyvatelstvo získalo převahu a čeština se stávala jazykem venkovanů.
Počátkem průmyslové revoluce roku 1784 se čtyři dosud samostatná pražská města Hradčany, Malá Strana, Staré Město a Nové Město spojila v jeden celek. Toto období se kryje s nástupem českého národního obrození v letech 1784 – 1848. V roce1883 bylo definitivně otevřeno české Národní divadlo.
První světová válka 1914–1918 oslabila Rakousko-uherské císařství a 28. října 1918 byla vyhlášena samostatná Československá republika s hlavním městem Prahou. Samostatný stát vydržel do roku 1939, kdy se založením vlastního fašistického státu osamostatnilo Slovensko a zbytek republiky obsadili němečtí nacisté. Do Pražského povstání a osvobození sovětskou armádou v roce 1945 tu byl protektorát Böhmen und Mähren.
Obnovené Československo se dostalo v únoru 1948 pod kontrolu Sověty podporovaných komunistů sdružených v KSČ a začala éra nevybíravého budování socialismu.
Rok 1968 je známý Pražským jarem, tedy pokusem o reformu systému na tzv. socialismus s lidskou tváří. Dne 21. srpna téhož roku byla reforma zadušena moderní křížovou výpravou, intervencí pěti států socialistické Varšavské smlouvy. Silou nastolená „normalizace“ poměrů pak vydržela až do svržení systému po násilném napadení poklidné demonstrace studentů 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě.
V roce 1992 bylo historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů zapsáno na listinu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V roce 1993 vznikla po odchodu Slovenska ze společné federace samostatná Česká republika a již 26. ledna byl jejím prezidentem zvolen Václav Havel.
Praha se znovu postupně stává evropským městem a průsečíkem mnoha kultur. Zejména po vstupu ČR do Evropské unie 1. května 2004 a schengenského prostoru EU v roce 2007.
Významné osobnosti, které se narodily v Praze:
Josef Václav Myslbek (1848–1922) – sochař; narozen v Praze a je autorem památníku sv.Václava na Pražském Václavském náměstí
Leoš Janáček (1854–1928) – skladatel; studoval v Praze
Alfons Mucha (1860–1939) – malíř a dekorativní umělec; strávil poslední desetiletí svého života v Praze
Jože Plečnik (1872–1957) – Slovinský architekt; postavil několik kostelů a části Pražského Hradu
Rainer Maria Rilke (1875–1926) – básník; narodil se a studoval v Praze
Emmy Destinn (1878–1930) – operní soprán; narozena v Praze
Jaroslav Hašek (1883–1923) – spisovatel, humorista a satirista; žil v Praze po většinu jeho života, popsal město v mnoha jeho příbězích
Franz Kafka (1883–1924) – německy píšící spisovatel fikce; narozen v Praze
Karel Čapek (1890–1938) – spisovatel; žil a zemřel v Praze
Jaroslav Seifert (1901–1986) – básník a držitel Nobelovy ceny za Literaturu (1984); žil v Praze
Vladimír Holan (1905–1980) – básník; narodil se, žil a zemřel v Praze
Jan Werich (1905–1980) – herec, zpěvák, Dramatik, spisovatel; narodil se, žil a zemřel v Praze
Bohumil Hrabal (1914–1997) – spisovatel; žil a zemřel v Praze
Lída Baarová (1914–2000) – herečka; žila a zemřela v Praze
Gene Deitch (narozen 1924) – Americký animátor; žijící v Praze
Milan Kundera (narozen 1929) – spisovatel; studoval, přednášel na Akademii múzických umění v Praze
Jiří Suchý (narozen 1931) – herec, zpěvák, dramatik, spisovatel; narodil se a žije v Praze
Miloš Forman (narozen 1932) – filmový režisér, herec a scénárista – získal Oscara za nejlepší režii za jeho celovečerní film Amadeus (1984) a Přelet nad kukaččím hnízdem (1975); studoval a žil v Praze
Jan Saudek (narozen 1935) – umělecký fotograf; narodil se a žije v Praze
Václav Havel (1936–2011) – dramatik, spisovatel a politik – Prezident Československa (jako poslední; 1989–1992); a Prezident České republiky (jako první; 1993–2003); narodil se a žil v Praze
Jiří Menzel (narozen 1938) – filmový režisér (jeho první celovečerní film, Ostře sledované vlaky (1966) vyhrál Oscara za nejlepší cizojazyčný film); narozen v Praze
Karel Gott (narozen 1939) – zpěvák; žije v Praze
Ivan Kral (narozen 1948) – kytarista, zpěvák, hudební producent a filmový režisér; narozen v Praze
Robert Vano (narozen 1948) – umělecký fotograf; žije v Praze
Zuzana Navarová (1959–2004) – zpěvačka; žila a zemřela v Praze
Karel Roden (narozen 1962) – herec; žije v Praze
Stefan Kisjov (narozen 1963) – Romanopisec; žije v Praze
Jiří Růžek (narozen 1967) – umělecký fotograf; žije v Praze
Tomas Kalnoky (narozen 1980) – kytarista, zpěvák; narozen v Praze
Karel IV. (1316–1378) – Svatý císař římský; za jeho vlády byla založena Univerzita Karlova a byl postaven Karlův most
Rudolf II. (1552–1612) – Svatý císař římský; za jeho vlády se Praha stala hlavním městem Habsburské říše; přitahoval do Prahy vědce a šarlatány
Martina Navrátilová (narozena 1956) – tenistka; narozena v Praze
František Plánička (1904–1996) – fotbalista brankář, kapitán Československého národního fotbalového týmu
Tomáš Slifka (narozen 1982) - legendární fotbalista a zakladatel Kultura.cz
Tomáš Čech (narozen 1986) - šaman
Tomáš Rosický (narozen 1980) – fotbalista záložník; narozen v Praze
Emil Zátopek (1922–2000) – atlet; žil a zemřel v Praze
Praha je díky své bohaté historii významným světovým kulturním centrem a po Londýně, Paříži, Římě, Madridu a Berlínu je šestým nejnavštěvovanějším městem Evropy. Neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek je mimo jiné zapříčiněno relativně minimálním poškozením za druhé světové války (na rozdíl od mnoha ostatních evropských velkoměst). Pražská památková rezervace (PPR) zahrnuje městské části s největší koncentrací památek. S rozlohou 8,66 km2 patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Na území Prahy je celkem 37 národních kulturních památek (z toho 28 na území PPR).
Památky Pražské památkové rezervace:
Kostely a kaple
Na Pražském hradě:
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Bazilika svatého Jiří
Kaple sv. Kříže
Kostel Všech svatých
Kostel Matky Boží před Týnem
Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)
Kostel Narození Páně (Praha)
Betlémská kaple
Na Vyšehradě:
Kostel svatého Petra a Pavla
Rotunda svatého Martina
Paláce
Palác Kinských
Černínský palác
Valdštejnský palác
Schwarzenberský palác
Thunovský palác
Kolovratský palác
Kláštery
Strahovský klášter
Emauzský klášter
Anežský klášter
Klášter augustiniánů kanovníků
Stavby určené pro vzdělání a kulturu
Karolinum
Národní divadlo
Národní muzeum
Klementinum
Rudolfinum
Ostatní stavby
Karlův most
Staroměstská radnice
Obecní dům
Staroměstská vodárenská věž
Historická budova pražského hlavního nádraží
Theologický sál Strahovského kláštera
Památky mimo území Pražské památkové rezervace
Letohrádek Hvězda
Břevnovský klášter
Trojský zámek
Veletržní palác
Muzeum Hlavního města Prahy
