Hrad a zámek Klenová

Zámek Klenová vznikl jako součást středověkého hradu za vlády Rudolfa II. Z hradu se do dnešních dob dochovala jen zřícenina. Zámek, který byl původně budovou purkrabství, je v lepším stavu.

Na své si přijdou i milovníci moderního umění, neboť v šedesátých letech dvacátého století byla na Klenové zřízena galerie moderního umění.

První písemní zmínka o hradu Klenová pochází ze 13. stol. Hlavním účelem pevnosti bylo střežení obchodních cest do Bavorska. Z této doby se nám dochovala hranolová věž s hladomornou. Obytná část byla přistavěna až později.

Dnešní podoba hradního paláce byla vytvořena v době Lucemburků. Za Přibíka z Klenového byl na nejvíce ohrožené straně svah staršího valu obezděn mohutnou zdí, před ní byl vyhlouben druhý příkop a navršen další val. Celé jádro hradu je obehnáno dvojitými hradbami s příkopem.

Za vlády Rudolfa II., v době majitelů Harantů z Polžic a Bezdružic, se vystavěla renesanční budova purkrabství, která je jedinou dodnes zachovanou částí hradu z této doby.

Od poloviny 17. stol. začala Klenová pustnout. Obnova zříceniny v duchu dobového romantismu započala roku 1832, kdy panství zakoupil hrabě Eduard Stadion-Thannhausen. Jeho největším dílem byla výstavba novogotického zámku v prostoru jižního vnějšího opevnění a úprava a konzervace hradní zříceniny.

V roce 1838 bylo panství prodáno Františku Václavu Veithovi, který dokončil zámecké interiéry. Panství zůstalo v soukromých rukou do roku 1951, kdy byl hrad a zámek převeden do správy Národní kulturní komise.

Jako poslední majitelka se uvádí malířka Vilma Vrbová-Kotrbová. V roce 1963 byla na hradě Klenová zřízena galerie výtvarného umění.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - asi nejznámější Klenovský rodák, byl to velký renesanční cestovatel, který podnikl cestu do Svaté země a poté se účastnil stavovského povstání.

Vilma Vrbová Kotrbová - jedna z nejznámějších malířek dvacátého století v Čechách, která se proslavila svými portréty nejen u nás, ale i v zahraničí.

Prohlídka hradu a zámku