Hrad Hukvaldy

První písemné zmínky o hradě Hukvaldu pocházejí z konce 13. století, kdy jej zakládá nejspíše německý rod Hückeswagenů. V té době je panovníkem v českých zemích král Přemysl Otakar I. Předpokládá se, že to byl někdo z tohoto rodu, který zde postavil první středověkou pevnost.

Kolem poloviny 14. století je hrad spíše než sídlem prostředkem finančních spekulací. Hrad v této době často mění své majitele a v druhé polovině 14. století, po roce 1359, se dostává do rukou olomouckého biskupství. Hrad údajně biskupům daroval sám císař Karel IV.

Karlovi dva synovci Jošt s Prokopem však proti sobě vedou války. Hrad se tak v tomto období tzv. markraběcích válek opět dostává do zástavy, a to snad kvůli tomu, že se do boje mezi bratry připlétá i sám olomoucký biskup.

Na samém počátku 15. století je hrad v majetku císaře Zikmunda Lucemburského, který jej velice rychle opět zastavuje. Následující století husitských nepokojů pak hradem zmítá a ten opět mění své majitele. Jednou jej dobydou husité, podruhé zastánci císaře a potřetí je v majetku polských knížat, kteří se přidávají na stranu husitů.

Toto období historie hradu je velice pestré, ale mlhavé. S jistotou lze snad jen tvrdit, že v roce 1428 obsazují husitská vojska Ostravu a kolem roku 1434 je hrad Hukvaldy dobyt nejspíš opět husitskými vojsky. Zhruba o tři roky později jej opět získává císař Zikmund Lucemburský, který jej již podruhé zastavuje a na konci stejného roku umírá.

Následně jsou Hukvaldy v majetku husitského hejtmana Čapka ze Sán. Ten nechává hrad opevnit a podniká odsud válečné výpady do Polska. Hrad poté kupuje král Jiří z Poděbrad, ten jej však vlastní pouze jeden rok a Hukvaldy pak znovu mění své majitele.

Z dalšího období je pro hrad význačný čas, kdy ho vlastní biskup Stanislav Thurzo. V té době dochází ke stavebním úpravám, které měly ochránit pevnost před nájezdy tureckých vojsk. Kolem roku 1544, kdy Hukvaldy získávají statut zemské pevnosti, dochází k výstavbě mohutného hradního paláce.
Prakticky po celé 16. století je hukvaldský hrad opevňován. Důvodem jsou četné a opakované turecké pokusy dobýt Evropu. Zhruba od 17. století potom Hukvaldy slouží jako správcovské sídlo, ve kterém se nachází i vězení.

Devastující požár v roce 1762 způsobil, že Hukvaldy byly na dlouhou dobu opuštěné. Jejich postupná rekonstrukce následovala až v 19. století.

Hrad byl v majetku olomouckých biskupů až do konce 40. let 20. století, od roku 1949 jej vlastní stát.

Významné osobnosti se vztahem k hradu Hukvaldy:

• Hrabata z Hückeswagenu (1228–1286)
• Zikmund Lucemburský (rok 1400)
• Jan Čapek ze Sán (1438–1452)
• Jiří z Poděbrad (1465–1466)
• biskup Marek Khuen (1553–kolem 1570)
• biskup a kardinál František z Dietrichsteinu (1599–1617, 1623–1636)
• arcibiskup a kardinál Bedřich Egon Fürstenberg (1853–1892)

Významné události, které se vážou k historii hradu:

• polovina 13. století – Hrad zakládají německá hrabata z Hückeswagenu.
• 1285 – Objevuje se první písemná zmínka o hradu.
• první polovina 14. století – Hukvaldy jsou darovány olomouckým biskupům císařem Karlem IV.
• 1437 – Hrad kupuje císař Zikmund Lucemburský a zastavuje jej.
• 1465 – Hrad kupuje český král Jiří z Poděbrad a opět jej zastavuje.
• 1599 – Majitelem hradu se stává biskup František z Dietrichsteinu.
• 1762 – Hrad kompletně zničen požárem.

Pokud státní svátek připadne na pondělí, hrad je otevřen.