Bošilecký rybník

Jeho existence je spolehlivě doložena již v roce 1355, i když patrně ne v současné rozloze. Za husitských válek došlo k poškození rybníka prokopáním hráze. Smlouvou mezi Oldřichem II. z Rožmberka a Janem Malovcem z Pacova z roku 1430 byl opět obnoven. Stalo se tak na malovcovy náklady, ten poté rybník osadil rybami. Oldřich mu za to slíbil, že po prvním výlovu dostane Malovec tolik ryb, kolik nasadil a o zbytek se oba podělí rovným dílem. Bošilecký rybník neměl velké pramenné přítoky a napájel se pouze dešťovou vodou, sice z dost rozsáhlé oblasti, nicméně v dobách trvalého sucha se napouštěl jen zdlouhavě, vysychal, voda se kazila, ryba lekala. Tento problém vyřešila roku 1520 Zlatá stoka, kterou v letech 1508-1520 postavil Štěpánek Netolický. Umělé napájení umožňovalo zvyšovat hladinu rybníka, což na druhé straně působilo škody na pozemcích přiléhajících k rybníku, které byly zaplavovány.

Bošilecký rybník byl často letněn. Když byl rybník v létě bez vody a zarostlý trávou, využívali ji hospodáři z Bošilce i Dynína k pasení dobytka nebo k sekání. Toto právo využívat část rybníka, zvanou chobot měli potvrzeno dynínští od roku 1527 Janem z Rožmberka. Protože nebyla jasně vymezená hranice, kde se může pást dobytek dynínský a kde bošilecký, vznikaly mnohé spory. Proto byly v roce 1606 za osobní účasti Petra Voka z Rožmberka do dna rybníka vsazeny hraniční kameny, které jednou provždy určily rozsah práv obou vsí.

Za Třicetileté války rybník zpustl, ale byl opět obnoven.

Na počátku 19. století opět hrozil rybníku zánik, protože třeboňští správci jej chtěli přeměnit v pole. Od tohoto úmyslu naštěstí ustoupili. Zákonem o normalizaci vodních ploch byl u hráze rybníka v roce 1908 zasazen kovový sloup s vyznačením maximální možné výše vodní plochy, aby se zabránilo zaplavování pozemků přiléhajících k rybníku.

Rybník je napájen zejména ze Zlaté stoky od rybníka Kvíčadlo a dále z Bošileckého potoka a jeho přítoku Dynínského potoka. Jeho výpust tvoří 3 litinové trouby o průměru 0,4 m hrazené dřevěnými lopatkami.