Je jen málo přírodních lokalit, které by díky svému vzezření a atmosféře dokázaly nalákat tolik návštěvníků jako Rešovské vodopády. Strmé, asi 200 metrů dlouhé koryto říčky Huntavy je tvořeno peřejemi, skalními převisy, tůněmi, ale hlavně vodopády spadajícími místy až z 10metrové výšky, což dělá z Rešovských vodopádu největší vodopády Nízkého Jeseníku.
Území národní přírodní rezervace Rešovské vodopády zaujímá celkově plochu něco přes 70 hektarů. Lákadlem nejsou jen vodopády samotné, ale taky tajemná zřícenina hradu Rešov na vrcholcích skal, opuštěný Fialův mlýn ve spodní části rezervace i chráněná rostlinná a živočišná společenství této lokality.
Místo se vám vryje do paměti skalami pokrytými mechy hrajícími nejrůznějšími odstíny zelené a tichými hlasy ptáků ukrytých v korunách stromů. Vodopády si budete moci po celé jejich délce prohlédnout z mnoha různých a překvapivých úhlů, a to díky systému dřevěných žebříků a chodníčků, kterými je rezervace protkána. Nejvíce si je užijete při zvýšeném průtoku vody, tedy v jejich plné síle, kdy voda padá s burácením do skalnaté soutěsky.
NPR Rešovské vodopády jsou skvělým cílem výletu. V okolí můžete navštívit například hrad Sovinec, sportovní centrum Arctic park, Pradědovu galerii u Halouzků nebo velké množství ski areálů. Do zdejší krásné přírody je citlivě umístěna restaurace Rešov nebo třeba penzion Nad Vodopády. Najdete je pouhý 1,5 km od vodopádů stejně jako odstavné parkoviště, od kterého se vydáte po žluté a červené turistické trase a následně navážete na trasu zelenou s několika odpočívadly.
Dostupnost:
- pěšky - 8,7 km z Rýmařova, 1,5 km z obce Rešov, žlutá a červená turistická trasa, na ně navazující zelená
- na kole - 8,5 km z Rýmařova do Rešova, 1,5 km pěšky z obce Rešov, samotné území rezervace je pro cyklisty nevhodné
- autem - 8,5 km z Rýmařova do Rešova, 1,5 km pěšky z obce Rešov
- autobusem - místní autobusy, zastávka Horní Město, Rešov se nachází 1,6 km od rezervace
Ve 13. století byl na skalním ostrohu na soutoku Huntavy a Tvrdkovského potoka postaven strážný hrad Rešov. Svému účelu však sloužil maximálně jen něco málo přes sto let, neboť už na konci 14. století byl hrad neobývaný a zpustlý.
Spodní část vodopádů byla nicméně velmi výhodná pro výstavbu mlýna, a to díky silnému proudu, který se prohání korytem říčky. Dnešní podoba dochovaného, ale již nefunkčního mlýna, pochází z 18. století. Je však jasné, že mlýn tady stával už dávno předtím. Po rozšíření vynálezu parostroje začal význam mlýna upadat a zanikl.
Nepřístupná oblast a hustý les okolo Rešovských vodopádů byly dlouho opředeny řadou legend a místním spíše naháněly strach, než aby vzbuzovaly zvědavost. S rozšířením turistiky během 19. století však přišel zlom a vodopády se staly oblíbeným cílem nejen turistů, ale také přírodovědců. Proto byly skalní stěny a vodopády jako takové prohlášeny v roce 1966 za chráněný přírodní výtvor. Později byla roku 1989 ochrana rozšířena na okolí vodopádů a lokalita tak byla přehodnocena na národní přírodní památku.
Pro svou jedinečnost a zachovalost bylo v létě roku 2013 přistoupeno k ještě vyššímu stupni ochrany, a tak se Rešovské vodopády staly národní přírodní rezervací.
Předmět ochrany
Předmětem ochrany je přírodní útvar kaskádovitých vodopádů v korytě řeky Huntavy se zachovalými původními a vzácnými druhy rostlin na skalních stěnách a v širokém okolí, hlavně v údolí při soutoku Huntavy a Tvrdkovského potoka. Ochrana se vztahuje také na vzácné živočichy žijící v této lokalitě.
Geologie
Podloží, do kterého je hlubokým korytem zaryta řeka Huntava, je tvořeno prvohorními břidlicemi, typickými pro oblast Nízkého Jeseníku, s širokým, poměrně rychle zvětrávajícím pásem diabásových tufů, což je jednolitý pás usazeného sopečného popela z období dávné vulkanické činnosti. Právě díky tomuto úseku se během tisíciletí mohlo vytvořit koryto Rešovských vodopádů s příkrými stěnami, dlouhými spády a kaskádami.
Flóra
Oblast Nízkého Jeseníku má v těchto místech povahu až pralesovitého lesního společenství a ostře vystupující skály vytváří poměrně divoký ráz celé krajiny. Příroda je zde zachovalá s minimálním působením lidského charakteru. Stromové patro tvoří společenství jedle bělokoré, smrku ztepilého, habru obecného, javoru klenu a mleče, jeřábu ptačího, buku lesního, jasanu ztepilého a na vrcholcích skal břízy bělokoré.
Vyšší bylinné patro zastupují široké porosty brusnice borůvky a kapradiny, například kapraď osténkatá. Nižší pak především mechy, jichž se zde nachází asi 95 druhů včetně velmi vzácného šikouška zeleného, který je dokonce chráněn evropským programem NATURA 2000. Dále se zde vyskytuje plicník lékařský, dymnivka dutá a zapalice žluťuchovitá.
Fauna
Okolo vysokých vodopádu se výborně daří různým druhům chráněných ptáků, a tak je například místní populace výra velkého jednou z nejstabilnějších na Moravě. Dále zde můžete spatřit čápa černého, lejska malého, jestřába lesního nebo holuba doupňáka. Skalní převisy a klidné prostředí poskytují úkryt také netopýrům včetně několika vzácných druhů, jako je vrápenec malý, netopýr černý a velký. Dutiny stromů jsou zase ideálním domovem pro plcha velkého, jednoho z našich největších hlodavců.
Také hmyz je zde zastoupen významnými živočichy. Žije zde brouk kovařík Ampedus tristis a na okrajích lze hlavně z jara spatřit nad porosty dymnivky motýla jasoně dymnivkového, který žije pouze na Moravě.
| Název správy | Správa CHKO Jeseníky |
| Adresa | Šumperská 93 |
| Město | Jeseník |
| PSČ | 790 01 |
| Datum vyhlášení | 1. srpna 2013 |
| Rozloha území | 71,61 ha |
