Na břehu řeky Jizery se pod 256 metrů vysokým vrcholem Radouč rozprostírá na ploše 1,47 hektarů stejnojmenná národní přírodní památka. Rozkvetlé svahy jsou oblíbenou výletní a odpočinkovou lokalitou mladoboleslavských občanů. Možná však ani oni nevědí, že právě na tomto místě roste jako na posledním v Čechách kriticky ohrožená žlutě kvetoucí devaterka poléhavá nebo že si NPP Radouč vybral jako své útočiště rovněž kriticky ohrožený sysel obecný.
Jedinečnost této lokality dosvědčuje i její zařazení do evropského ochranného programu Natura 2000. Pro udržení přirozeného bezlesého charakteru spásají přes léto svahy stáda koz a ovcí, neboť pro techniku je tento terén příliš náročný. Budete-li chtít navštívit další zajímavá místa v okolí, můžete si prohlédnout kupříkladu zřícenu hradu Michalovice, slavné Škoda Auto Muzeum nebo mnoho dalších památek v Mladé Boleslavi.
V minulosti sloužilo toto území jako pastviny. Státní přírodní rezervací bylo vyhlášeno už v roce 1933. Po obsazení naší republiky sovětskými vojsky fungovala část území léta jako vojenské cvičiště. Později byla plocha významně rozšířena a prohlášena za národní přírodní rezervaci Radouč.
V době normalizace byla v plném proudu výstavba sídlišť, a kvůli tomuto trendu zmizela i část tohoto jedinečného území. Část chráněné plochy navíc ukrojilo i několik komerčních budov, které zde byly postaveny v 90. letech. Roku 2009 bylo území zařazeno do ochranného programu Natura 2000 jako evropsky významná lokalita.
Předmět ochrany
Předmětem ochrany jsou vzácné teplomilné a suchomilné rostliny s výskytem kriticky ohrožené devaterky poléhavé. Své útočiště tu má i sysel obecný.
Geologie
Horninový podklad NPP Radouč tvoří křídové vápnité pískovce s polohami písčitých vápenců jizerského souvrství. Místo je bohatým zdrojem nálezů křídových zkamenělin.
Flóra
Na území NPP Radouč se přirozeně vyskytuje řada zajímavých skalniček a dalších rostlin. Konkrétně zde můžete spatřit sleziníka routičku, sveřep vzpřímený, válečku prapořitou, mochnu písečnou, rozchodník tenkolistý a ostrý, hvozdík kartouzek pravý, česnek šerý horský, na místech s hlubší půdou pak kavyl Ivanův, strdivku sedmihradskou, koniklec luční, hlaváč žlutavý, bělozářku větvitou nebo zlatovlásek obecný.
Nejdůležitější rostlinou je však devaterka poléhavá. Tato žlutě kvetoucí rostlina, jejíž květ se rozvine ráno a na sklonku odpoledne okvětní lístky už opadají, nikde jinde v Čechách neroste.
Silně zastoupeno je křovinové patro reprezentované několika druhy hlohu a růží, s ptačím zobem obecným a svídou krvavou. Lokalita je bezlesá.
Fauna
Živočichové jsou zde stejně jako rostliny vázáni na teplé prostředí a specifické podloží. Vyskytuje se zde například chráněný plž zrnovka trojzubá, několik druhů pavouků, například snovačka černobřichá, stepník rudý či skálovka dlouhonohá, a také motýlů, kupříkladu okáč zední a žluťásek tolicový. Mimo tyto zástupce hmyzu tady žije také zajímavý brouk nosorožík kapucínka a majka fialová.
Nejvýznamnějším živočichem tohoto chráněného území je však kriticky ohrožený sysel obecný.
| Název správy | Správa CHKO Kokořínsko |
| Adresa | Česká ul. 149 |
| Město | Mělník |
| PSČ | 276 01 |
| Datum vyhlášení | 31. prosince 1933 |
| Rozloha území | 1,47 ha |
