Panská skála, místními nazývaná Varhany, je jedním z nejnavštěvovanějších geologických útvarů. Pro svůj typický vzhled a mimořádný význam je chráněná už od 60. let 20. století a je tak nejstarším geologickým chráněným objektem v České republice a jedním z nejstarších svého druhu v Evropě.
Za svůj odhalený vzhled vděčí činnosti člověka, místní odsud od 18. století těžili sloupky čediče, které se následně používaly jako trámy oken, dveří nebo patníky, ale vyvážely se třeba i do Beneluxu, kde z nich byly stavěny hráze, neboť čedič je znám svou odolností vůči soli.
Tato přírodní památka se rozprostírá na území 1,26 ha ve výšce mezi 560 a 597 m n. m. Není jedinou památkou svého druhu, je však jednou z nejreprezentativnějších. Na jejím vrcholku najdete Mariánský sloup z 18. století, postavený na památku tragické události, kdy tady podle pověsti při jedné mrazivé noci umrzla vdova s mladým tovaryšem.
Lokalita velmi láká filmaře – zdejší typickou scenérii skalní stěny jste mohli zahlédnout v pohádce Pyšná princezna nebo francouzské verzi filmu o kouzelníkovi Merlinovi natáčené v roce 2011. V okolí Panské skály je řada krásných míst, která byste neměli minout, například Sklářské muzeum v blízkém Kamenickém Šenově, zříceninu Kamenického hradu nebo ski areál Prácheň.
Dostupnost:
- pěšky - 1 km od centra Kamenického Šenova, 4,6 km od Nového Boru, 12 km z České Lípy
- na kole - 1 km od centra Kamenického Šenova, 5,4 km od Nového Boru, 14 km z České Lípy
- autem - 5,4 km od Nového Boru, 13 km z České Lípy, 300 m od skály se nachází parkoviště se zázemím
- autobusem - místní autobusy, zastávky Kamenický Šenov, U křížku (655 m) nebo Kamenický Šenov, Prácheň, prodejna (610 m)
- vlakem - stanice Kamenický Šenov se nachází 2,5 km od Panské skály
Návrší, původně zvané Křížový vrch, by možná zůstalo bez povšimnutí, kdyby zde místní na konci 18. století nezačali těžit sloupky čediče, a tím i odhalovat pravou podstatu tohoto vrchu.
Potenciálu ukrývaného pod nánosy hlíny si povšiml v roce 1878 Josef Emanuel Hibsch, který pak dlouhá léta věnoval snaze o záchranu této geologické lokality. Narážel na mnoho problémů, neboť v té době ještě neexistovaly zákony na ochranu přírody a těžba čediče dále pokračovala. Roku 1902 proto profesor Hibsch založil Sdružení na záchranu Panské skály a o dva roky později byla zastavena těžba na skalním vrcholu. Díky tomu vzniklo jezírko u skály, s těžbou už se pokračovalo jen na skalním předpoli, které bylo časem zaplaveno dešťovou vodou.
V roce 1906 dostal spolek skálu do pronájmu. Když ale pronájem vypršel, byla těžba opět obnovena. Díky velkému snažení pana Hibsche byla však přece jen těžba na jaře roku 1913 zakázána. Od roku 1914 patřila skála okresnímu výboru, čímž měla být zajištěna ochrana lokality.
Během první a druhé světové války se v malé míře na skále opět těžilo. To však bylo v roce 1948 razantně zakázáno. Poškozené a nestálé části byly zakonzervovány. Roku 1953 byla lokalita prohlášena za přírodní rezervaci, o deset let později chráněným přírodním výtvorem. Dnes má skála status národní přírodní památky.
Předmět ochrany
Předmětem ochrany je čedičový útvar vulkanického původu. Postupným chladnutím magmatu tu vznikly čedičové pěti- až šestiúhelníkové sloupce o průměru 20 až 25 cm a délce až 20 m, které chladly kolmo k povrchu země. Stáří skály se odhaduje na zhruba 30 miliónů let.
| Název správy | Správa CHKO České středohoří |
| Adresa | Michalská 260/14 |
| Město | Litoměřice |
| PSČ | 412 01 |
| Datum vyhlášení | 31. prosince 1933 |
| Rozloha území | 1,26 ha |
