Kotýz

Kotýz byl lidmi obydlován už od pravěku, což dokazují archeologické nálezy v jeskyních, zbytky slovanského hradiště a také nálezy z období středověku. Až do konce druhé světové války sloužilo kotýzské území jako pastviny. Poté, co pastva hospodářských zvířat na vrcholcích ustala, zarostly náletovými dřevinami a uměle vysázenými borovicemi.

V 60. letech 20. století se však ráz krajiny změnil mnohem razantněji, když začal být v blízkosti Kotýze těžen vysoce kvalitní vápenec. Lomy totiž zasahovaly a dodnes zasahují až na chráněné území. Kotýz začal být chráněn v roce 1986 jako státní přírodní rezervace a později byl převeden na národní přírodní památku.

Předmět ochrany

Předmětem ochrany je vzácný a rozmanitý ekosystém s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Lokalita je též významným archeologickým nalezištěm.

Geologie

Skály byly tvarovány pravěkým mořem se silnými proudy, a tak můžeme díky miliónům let vývoje obdivovat skalní mosty, brány, rokle a převisy. Dva nejznámější a nejcennější útvary se nazývají Jelínkův most a Axamitova brána. Tato sklaní brána je největší v oblasti Českého krasu a ukrývá za sebou vstup do jeskyně Ve Vratech, která byla v minulosti cílem řady úspěšných archeologických výprav.

Flóra

Květena Kotýze je velmi rozmanitá. Součástí území jsou drobné louky, stinné chladnější skály stejně jako vyhřáté a slunné skalní plošiny. Na stinnější straně skal roste mech, který je v ČR ohrožený a nazývá se trněnka tlustožeberná. Na slunné straně rostou také ohrožené mechy, například děrkavka chluponosná a istrijská, bokoplodka kostrbatá, rokyt Vaucherův či lupenitka přisedlá. Na menších pastvinách najdete vzácný, zelenožlutě kvetoucí křivatec nejmenší nebo šalvěj luční. V lesním podrostu uvidíte violku divotvárnou, prorostlík dlouholistý pravý nebo okrotici bílou. Více ohrožených druhů se vyskytuje přímo na zmíněném skalním masivu.

Okolo Axamitovy brány roste pomněnka úzkolistá, v okolí Jelínkova mostu žluťucha smrdutá. Na skalách se vyskytuje tařice horská a skalní, záraza žlutá, devaterník šedý, netřesk výběžkatý, konopice úzkolistá, skalník celokrajný nebo třeba ožanka hroznatá. Křovinové patro zastupuje růže šípková, svída krvavá, hloh obecný a trnka obecná. Stromové patro tvoří převážně borovice černá, dále modřín opadavý, jasan ztepilý, trnkovník akát, jeřáb dunajský, krasový a řecký.

Fauna

V hojném počtu zde žijí zástupci hmyzu, plžů, obojživelníků, plazů, ptáků i savců. Hmyz je reprezentovaný vzácnými brouky, pavouky, ale také motýly – například přástevník kostivalový, otakárek ovocný a fenyklový, perleťovec malý nebo kovolesklec piplový tvoří nejprozkoumanější část místní fauny. Na skalních úbočích se vyskytuje řada plžů, často jinde silně ohrožených. Je to třeba vřetenka lesklá, žitovka obilná, ovsenka skalní, zrnovka žebernatá, kuželovka skalní nebo třeba zuboústka trojzubá.

Obojživelníky zastupuje ropucha zelená a obecná a skokan hnědý. Z plazů zde žije užovka hladká, ještěrka obecná a slepýš křehký. Ve skalních puklinách, pod kamennými převisy a také v korunách stromů lze zahlédnout výra velkého, králíčka obecného, kavku obecnou, pěnici vlašskou, krkavce velkého, ťuhýka obecného, datla černého a celou řadu dalších. Savce zastupuje lasice hranostaj, kuna skalní a lesní, liška obecná a jezevec lesní.