Národní přírodní památka Hrdibořické rybníky se rozkládá na ploše okolo 37 hektarů uprostřed polí nedaleko Hrdibořic. Toto nenápadné přírodní útočiště v aktivní zemědělské lokalitě je domovem velmi vzácných rostlin a živočichů.
Jako na jediném místě v České republice zde můžete ještě spatřit bíle kvetoucí matiznu bahenní. Ačkoliv se nejedná o rozsáhlou lokalitu, v okolních stromech a rákosech se ukrývá až 70 druhů ptáků. Vodní plocha čtyř rybníků společně se vzácnými slatinnými loukami a stromy dělají z NPP Hrdibořické rybníky ideální místo i pro ohrožené obojživelníky.
Krásná moravská příroda skrývá i mnohá další zajímavá místa. Navštívit tak můžete třeba zámek, městské lázně a četné historické vily v Prostějově, zámek Tovačov nebo řadu památek v historickém městě Olomouc.
Pro potřeby lázní Luhačovice a Piešťany byla na území dnešní NPP Hrdibořické rybníky těžena mezi lety 1938 až 1963 zemina rašeliništního charakteru. Tak vznikly dnešní dva větší rybníky, kterým se říká Velký a Malý, a menší Raška a Husák.
V roce 1990 byly rybníky a jejich okolí prohlášeny za národní přírodní památku. Později začala hladina rybníků klesat, a tak sem byla z nedaleké říčky Blaty mezi lety 1996 až 1997 svedena voda, aby rybníky lépe napájela.
Předmět ochrany
Důvodem ochrany NPP Hrdibořické rybníky je výskyt kriticky ohrožené potočnice drobnolisté a matizny bahenní na území mokřadního a slatinného charakteru a také výskyt chráněných živočichů.
Flóra
NPP Hrdibořické rybníky je situována uprostřed intenzivně obhospodařovaných zemědělských ploch. Přesto, nebo právě proto, se zde najdou rostliny, jejichž výskyt je u nás raritní. K takovým rostlinám patří například potočnice drobnolistá, která se vyskytuje už jen na jedné další lokalitě v ČR, a matizna bahenní dokonce roste na našem území pouze tady.
Populace těchto rostlin je dále doplňována ostřicí nedošáchor a ostřicí pobřežní, dále krtičníkem křídlatým, mléčem bahenním, sadcem konopáčem, šišákem vroubkovaným, třezalkou čtyřkřídlou, nadmuticí bobulnatou, zevarem vzpřímeným, potočníkem vzpřímeným, šmelem okoličnatým a vodními rostlinami, jako je rdest hřebenitý a kadeřavý, šáchor hnědý, růžkatec ostnitý, pryskyřník litý či řečanka přímořská.
Vyšší bylinné patro pak tvoří břehy pokrývající rákos obecný společně s orobincem úzkolistým a širolistým. Z keřů je zde nejhojnější bez černý. Stromové patro zastupují olše lepkavé, topoly osiky, vrby a jasany.
Fauna
Vodní plocha rybníka a přilehlé břehy jsou ideálním místem pro ryby – žije tu například karas obecný, slunka obecná či hořavka duhová, a obojživelníky, jako je kuňka obecná, skokan zelený, štíhlý a hnědý, ropucha obecná a rosnička zelená.
Rákosí a okolní stromy obývá ptactvo zastoupené motákem pochopem, kánětem lesním, rákosníkem zpěvným a proužkovaným, volavkou popelavou, slípkou zelenonohou, ledňáčkem říčním, občas bukáčkem malým, potápkou roháčem a potápkou malou, moudivláčkem lužním, polákem chocholačkou a velkým, lyskou černou nebo čírkou modrou. Celkem zde bylo zjištěno okolo 60 až 70 druhů ptáků.
| Název správy | Správa CHKO Litovelské Pomoraví a KS Olomouc |
| Adresa | Husova 5 |
| Město | Litovel |
| PSČ | 784 01 |
| Datum vyhlášení | 1. listopadu 1990 |
| Rozloha území | 37,09 ha |
