Národní přírodní rezervace Hojná Voda se nachází ve výšce mezi 792 až 885 m n. m. a svou rozlohou zaujímá lehce přes 9 ha. Nepočítají-li se ostrovy vlastněné evropskými státy, patří Hojné Vodě a Žofínskemu pralesu s datem založení roku 1838 titul nejstarších chráněných rezervací v Evropě. Stromy rostoucí na tomto území dohlíží ze své ohromné výšky na okolní přírodu už přes 400 let.
Výhodou Novohradských hor, a tím pádem i pralesu Hojná Voda, který se v nich nachází, je jejich dlouhodobá nepřístupnost. V minulosti, zvláště v období války, byla celá tato oblast sporným pohraničím, a tak byla téměř vylidněná. Oproti turisticky více prosazované Šumavě tady díky této skutečnosti nenatrefíte na zástupy turistů, neboť popularita tohoto místa teprve vzkvétá. Můžete tu tak zažít atmosféru skutečně panenské a divoké přírody.
NPP Hojná Voda je unikátem dokládajícím přirozený vývoj původního lesního ekosystému fungujícího bez zásahu člověka s početnými koloniemi vzácných rostlin a živočichů, pro které se tato klidná, nedotčená oblast stala domovem.
Ve zdejší výjimečné krajině se nachází celá řada dalších zajímavých míst. Navštívit můžete třeba stavbu Meditační zvon neboli Zvon setkávání v obci Hojná Voda, rozhlednu Kraví hora, poutní kostel se studánkou v Dobré Vodě, Tereziiny lázničky nebo hrad a zámek Nové Hrady ve stejnojmenném městě.
Historie ochrany lesního území u Hojné Vody je důkazem stovky let trvajícího zájmu člověka o přírodu. Vše začalo 28. srpna roku 1838, kdy majitel zdejšího panství Jiří Augustin Langeval-Buquoy dal příkaz svému lesmistrovi, který nařizoval, aby ustaly jakékoliv zásahy na tomto území a území Žofínského pralesa. Tím se vzdal veškerého hospodářského těžení v této lokalitě zabírající plochu asi 8 ha. O necelých 50 let později byl stejně jako pro Žofínský prales vydán zákaz na vývoz padlých a suchých stromů z lesa, aby tak byl podpořen přirozený vývoj.
Roku 1933, kdy měla lokalita rozlohu asi 8,5 ha, byla zároveň s Žofínským pralesem z rozhodnutí ministerstva školství a národní osvěty vyhlášena národní přírodní rezervací. V dnešní době činí rozloha NPP Hojná Voda 9,09 ha.
V období první a druhé světové války probíhal i přes ochranu státem vývoz padlých a suchých stromů z lesa a také zde byly těženy jedle pro stavbu lodí. V polovině 20. století byla navíc populace stromů Hojné Vody a Žofínského pralesa napadena kůrovcem. Vzhledem k jeho likvidaci v tomto období se v těchto pralesech nachází menší počet padlých stromů než v ostatních chráněných oblastech stejného typu.
Předmět ochrany
Předmětem ochrany je společenství původního lesa horského charakteru, suťovité lesy na stráních a dále rostliny pralesního charakteru a zde žijící společenstva živočichů, především hmyzu a ptáků.
Flóra
Díky tomu, že se společně s Žofínským pralesem jedná o nejstarší chráněné území v Evropě, zachovala se zde původní společenstva rostlin a stromů. Pro mnohé z nich je prales Hojná Voda ideálním místem výskytu. Od říčky Stropnice, která odtud odvádí vodu, až po strmé svahy vrchu Vysoká se rozprostírá území uchráněné před zásahy člověka – území nebylo nijak upravováno a byl tak zachován přírodní vývoj tohoto ekosystému.
Stromové patro, zastoupené mnohdy staletými exponáty, je převážně tvořeno jilmem horským, bukem lesním, javorem klenem a mlečem, dále jedlí bělokorou a jen v menší míře smrkem lesním.
Díky izolaci lokality od vnějších škodlivých vlivů tady roste řada velmi vzácných rostlin, jako je dřípatka horská, kyčelnice devítilistá a cibulkonosná, pšeníček rozkladitý, lipnice oddálená, řeřišnice trojlistá, kostřava lesní, ve vlhčích částech čarovník alpský, mokrýš střídavolistý, rozrazil horský nebo ostřice řídkoklasá. Pod korunami stromů roste také několik druhů kapradin včetně kapradiny Braunovy. Hojná Voda je jediným místem jejího výskytu v jižních Čechách.
Rezervace je významnou lokalitou výskytu játrovek a mechorostů. Byl zaznamenán výskyt vzácného pařezníčka celokrajného, dvouhrotce zeleného nebo sourubky zpeřené.
Fauna
Pralesnímu charakteru odpovídá i zdejší skladba živočichů. Nejvíce vzácných a chráněných druhů najdeme mezi zástupci hmyzu. Lesní porost a trouchnivějící stromy jsou úkrytem řady brouků z čeledi střevlíčků, drabčíků a tesaříků, jako je třeba tesařík piluna.
NPP Hojná Voda je hnízdiště lejska bělokrkého a šedého, datla černého, puštíka obecného nebo holuba doupňáka.
| Název správy | Správa CHKO Blanský les a Krajské středisko České Budějovice |
| Adresa | Vyšný 59 |
| Město | Český Krumlov |
| PSČ | 381 01 |
| Datum vyhlášení | 28. srpna 1838 |
| Rozloha území | 9,19 ha |
