Holubí vrch a jeho okolí ukrývá ve svém nitru tajemství, jež bylo důvodem vyhlášení tohoto území národní přírodní památkou Doupňák. Na ploše něco málo přes 12 ha tu spočívá bohatství, které si uvědomovali už čeští králové v období středověku, kdy zde byly objeveny nádherné ametysty s výrazně ohraničenými fialovými částmi a krásné červené jaspisy. Tyto drahé kameny byly použity na výzdobu památek, jako je kaple sv. Václava na Pražském hradě, hrad Karlštejn nebo hrad Tangermünde u Magdeburku, což potvrdily i archeologické výzkumy.
Okolí NPP Doupňák skýtá mnoho atraktivních možností vyžití, ať už máte náladu na sport, nebo na výpravu do historie. V Klášterci nad Ohří můžete navštívit sáňkařskou dráhu, muzeum porcelánu, zámek, lázně Evžénie, zříceninu hradu Šumburk nebo řadu dalších památek v nedaleké Kadani.
Vzdálenosti:
- Útočiště - 1,2 km
- Petlery - 1,6 km
- Ciboušov - 2,2 km
- Klášterec n. Ohří - 3,4 km
Již za vlády Karla IV. byl ve 14. století objeven potenciál této oblasti. Začalo se zde, stejně jako na nedalekém Ciboušově, se těžbou ametystů a jaspisů z mocných křemenných žil ukrytých v poměrně prudkém svahu. Od té doby se na území Doupňáku dolovalo po celá staletí, nejintenzivněji během zmíněného 14. století a dále v 16. a v počátcích 19. století.
V 80. letech 20. století došlo k znovuobjevení této oblasti. Rozsáhlé archeologické výzkumy prokázaly, že kameny zdobící hrad Karlštejn, hrad Tangermünde u Magdeburku a kapli sv. Václava na Pražském hradě skutečně pocházejí z šachet na Doupňáku. Po těchto průzkumech a vyhodnocení lokality jako mimořádně významné jak z geologického, tak z archeologického hlediska, a to v rámci celé Evropy, byl Doupňák na jaře roku 1990 prohlášen za přírodní výtvor a později toho roku převeden do kategorie národní přírodní památka.
S účinností k začátku července 2014 začala platit zvýšená ochrana národní přírodní památky Doupňák jakožto zvláště chráněného území v této kategorii.
Předmět ochrany
Území je chráněno jako naleziště polodrahokamů, zvláště jaspisů a ametystů. V současnosti je ochrana zaměřena na zabránění rozbíjení kamenů s křemennými žilami hledači drahokamů. Jakýkoliv sběr kamenů je na této lokalitě plošně zakázán.
Geologie
Krajina této národní přírodní památky se začala utvářet už ve starohorách, konkrétně ve svrchním proterozoiku až spodním paleozoiku. Podloží tvoří krystalické horniny, které byly z větší části metamorfovány vulkanickou činností na tzv. ortorulu, jinak také zvanou jako leukokratní rula.
Ve zlomech a puklinách vytvořených častými tektonickými posuvy půdy, podpořenými vroucí termální činností, začaly vznikat žíly drahokamenných odrůd křemene. Podmínky byly nejideálnější pro vznik jaspisů a ametystů. Křemenná žíla zde nevystupuje na povrch, její úlomky jsou však roztroušené po celé lokalitě tak, jak je sem vynesl člověk. Poznáte ji například podle jasně červené až cihlové barvy indikující přítomnost zmíněného jaspisu.
Flóra
Flóra je zde kvůli kamenitému podloží a lesnímu stínu spíše chudší. Stromové patro zastupují nepůvodní dřeviny smíšených lesů, tedy borovice lesní, smrk ztepilý, modřín opadavý, občas duby nebo bříza bělokorá. V bylinném patře se žádné zvláště chráněné rostliny nevyskytují. Běžně zde rostou například jestřábníky, kolonie metličky křivolaké, zvonek okrouhlolistý nebo keříky brusnic.
Fauna
Fauna je v těchto místech při okrajích svahů krušnohorského lesa zastoupena silně ohroženým slepýšem křehkým či zmijí obecnou. Vyskytuje se tu i poměrně vzácný pták pěnice vlašská. Dále se tady vyskytují běžné druhy živočichů lesního společenství, například veverka obecná či jestřáb lesní.
| Název správy | Správa CHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem |
| Adresa | Teplická 424/69 |
| Město | Děčín |
| PSČ | 405 02 |
| Datum vyhlášení | 9. září 1983 |
| Rozloha území | 12,80 ha |
