Pyšný sedlák se prý jednou vsadil s čertem, že pekelník nedokáže postavit vysokou a pevnou zeď od Ještědu až po Bezděz do prvního ranního kohoutího zakokrhání. Sázka byla uzavřena a nehrálo se o nic menšího než sedlákovu duši. Noc uplynula, rozbřesk už byl blízko a čert byl se svým dílem téměř hotov. Zoufalý sedlák dostal však nápad. Začal kokrhat, co mu síly stačily. Po chvilce se probudili snad všichni kohouti ve vesnici a začali kokrhat s ním. Tak byl čert poražen a sedlákovi zůstala jeho duše zachována. Právě od té doby se prý táhne od Ještědu desítky kilometrů dlouhá zeď zvaná podle onoho příběhu Čertova stěna.
Pověst zapsaná v Kronice české zase říká, že na obranu proti nepřátelům nechal stěnu postavit kníže Mnata v roce 798. Dnešní vědci mají nicméně prozaičtější vysvětlení. Když začaly v období třetihor tektonickou činností pukat pískovcové skály, vlévalo se žhavé magma vytékající ze sopek přímo do těchto vzniklých roklí, kde ztuhlo a vytvořilo čedičové pásy. Působením přírody a stovek miliónů let začaly měkčí pískovce odpadat od tvrdšího čediče a takto se nakonec odhalily zdi v plné velikosti. Jejich původní délka čítala desítky kilometrů. Do dnešních dnů se nicméně podařilo zachovat alespoň několik stovek metrů tohoto geologického unikátu tvořeného vodorovnými sloupky, který je dnes chráněn jako národní přírodní památka Čertova stěna.
Budete-li chtít navštívit další zajímavá místa v okolí, můžete se vydat třeba do historického centra blízkého města Český Dub, k zřícenině Skalákovna v obci Horka nebo do slatinných Lázní Kundratice.
Dostupnost:
- Český Dub - 4 km
- Osečná, Lázně Kundratice - 4,7 km
- Liberec - 14 km
Pevný čedič, vyskytující se zde ve formě pravidelných sloupků, tu byl těžen snad už ve středověku. Později byl učiněn také nález železa, které bylo rovněž z této lokality odebíráno. Razantní těžba začala v 19. století. Už v roce 1913 se začal o útvar Čertovy zdi zajímat a následně ji též popsal z mineralogického hlediska K. H. Scheumann. O tři roky později se místní učitel zabývající se geologií O. Fendrych začal aktivně starat o záchranu tohoto jedinečného útvaru.
V roce 1922 se do ochrany zdi vložil stát a v následujících letech byly učiněny kroky k vytvoření ochranného území v kategorii přírodního výtvoru. Stalo se tak v roce 1948. Roku 1964 byla lokalita ještě rozšířena. Po roce 1990 byla památka přesunuta do nové kategorie jako národní přírodní památka Čertova stěna.
V roce 2009 proběhla obnova území s vybudováním nových informačních tabulí a došlo k očištění stěny a okolí od náletových a agresivních dřevin.
Předmět ochrany
Předmětem ochrany je nevytěžený pozůstatek čedičové žíly vystupující na povrch ve formě skalní stěny.
Geologie
Útvar Čertovy stěny vznikl tak, že se při tektonické činnosti vytvořily v délce desítek kilometrů trhliny v druhohorních pískovcových skalách. Tyto trhliny byly následně zality magmatem z aktivních sopek. Magma po ztuhnutí vytvořilo čedičové pásy, které byly postupem času za pomoci přírodních vlivů, kdy se pískovec od tvrdší horniny přirozeně odděloval, obnaženy a zůstaly jako samostatně stojící monumenty vztyčené nad okolní krajinu. Takto vystupující pás čediče zformovaný do čedičových sloupků se dal snadno odlamovat a byl tedy po dlouhou dobu těžen. Díky tomu se do dnešních dnů dochoval jen fragment čedičové stěny a po zbytku původní stěny zůstaly už jen rokle a brázdy v pískovci. Vzhledem ke zmíněné vulkanické činnosti tvoří horninu řada různých druhů minerálů, například železo zde bylo v minulosti dokonce těženo.
Flóra
Zdejší flóra zatím není příliš dobře prozkoumána. Je však prokázán výskyt teplomilných rostlin přímo na Čertově stěně, konkrétně zde můžete spatřit chráněný sleziník severní nebo vzácný kruštík širolistý. Křovinové patro je sice bohaté, nicméně je vyvíjena snaha o jeho redukci, neboť až příliš zarůstá okolí památky. Stromové patro tvoří buk lesní, borovice lesní a řada dalších dřevin.
Fauna
Společenství živočichů zde zatím nebylo prozkoumáno.
| Název správy | Správa CHKO Lužické hory |
| Adresa | Školní 12 |
| Město | Jablonné v Podještědí |
| PSČ | 471 25 |
| Datum vyhlášení | 10. listopadu 1948 |
| Rozloha území | 20 ha |
