Černé rokle

Území okolo Šachetského potoka bylo ve velké míře ovlivněno a pozměněno činností člověka. Od konce 18. století se tady ze skalních stěn těžil tmavý vápenec, který byl poměrně unikátní a hojně se využíval při tvorbě mozaikových kostkovaných chodníků v Praze. V té době také značná část fungovala jako pastviny, čímž byl změněn charakter a ráz zdejší vegetace. Později byla v blízkosti Černé rokle vystavěna železniční trať. Jak těžba, tak spásání byly ukončeny po druhé světové válce.

V roce 1970 byla skalnatá rokle okolo Šachetského potoka prohlášena za přírodní výtvor Černé rokle a po roce 1990 byla přeřazena do kategorie národní přírodní památky.

Předmět ochrany

Předmětem ochrany je soustava opuštěných vápencových lomů. Jedná se o významné paleontologické naleziště a cenná geologická lokalita v souvislosti s odkrytými skalními profily.

Geologie

Skalní masiv Černých roklí je tvořen vápencem s příměsí břidlic. Toto území datuje svůj vznik do období prvohor, konkrétněji je zdejší nejcennější fází pásmo devonských hornin. Vzhledem k tomu, že zdejší skalní profil patří mezi ty nejlépe prozkoumané, bylo možno podle něj dokonce určit definici rozhraní devonského stupně v siluru, který byl následně oficiálně pojmenován rozhraní stupně Lochkov a Prag. O velkém významu této události svědčí i fakt, že tento stratotyp uznalo i UNESCO.

Mezi velkým množstvím zkamenělin byly učiněny i významné nálezy různých druhů trilobitů, hlavonožců a také pancéřnatých ryb.

Flóra

Ve zdejší vegetaci se mísí jak suchomilné rostliny, tak rostliny adaptované na vlhčí prostředí, kterým se tu daří díky Šachetskému potoku, zařízlému hluboko do údolí. Spatřit tady můžete mechorosty, například tučnolístek tuhý, pározub srdčitý, bokoplodku kostrbatou nebo třásnatku šupinatou. V bylinném se objevuje sasanka lesní a kruštík tmavočerný.

Zajímavá je tato lokalita z mykologického hlediska díky výskytu několika druhů pavučinců, konkrétně pavučince olivového, vlnatého, ohromujícího nebo bělofialového a také vzácné houby podzemky loupavky vápencové, velmi vzácného chřapáče Stevensova a hvězdovky límečkové.

Vegetace je kvůli nízkému nebo žádnému stupni obhospodařovávaní odsouzena k vytlačování agresivními a nepůvodním rostlinami, jako je v křovinném patře trnkovník akát či v stromovém patře borovice černá.

Fauna

Ze živočichů jsou tady pravděpodobně nejzajímavější motýli. Byl prokázán výskyt okáče skalního, soumračníka skořicového a proskurníkového, nesytky české, otakárka fenyklového a ovocného, babočky jilmové a ploskoroha pestrého z řádu síťokřídlých.

Z plžů tady byla pozorována řasnatka břichatá a závornatka kyjovitá. Plazi reprezentuje užovka hladká. Ve skalách hnízdí výr velký a za své útočiště si NPP Černé rokle vybrala i kuna skalní.