Nenápadná lokalita národní přírodní památky Ciboušov ukrývá na ploše necelých 5 ha skutečné bohatství, které si uvědomovali už čeští králové ve středověku. Právě tehdy zde byly objeveny nádherné ametysty s výrazně ohraničenými fialovými částmi a krásné červené jaspisy. Tyto drahé kameny byly použity na výzdobu památek, jako je kaple sv. Václava na Pražském hradě, hrad Karlštejn nebo hrad Tangermünde u Magdeburku, což potvrdily i archeologické výzkumy.
NPP Ciboušov, která je pod správou CHKO Labské pískovce, se nachází v podhůří Krušných hor ve výšce mezi 420 až 460 m n. m. jen kousek od Ciboušova. Ten je místní částí asi 2 km vzdáleného Klášterce nad Ohří. Lokalita přírodní památky je volně přístupná, ovšem, aby byl co nejvíce zachován jedinečný ráz této krajiny, je jakýkoliv sběr kamenů či jejich rozbíjení přísně zakázáno.
Okolí národní přírodní památky Ciboušov skýtá mnoho atraktivních možností, ať už máte náladu na sport nebo výpravu do historie. V Klášterci nad Ohří můžete navštívit sáňkařskou dráhu, muzeum porcelánu, zámek, lázně Evžénie nebo třeba blízkou zříceninu hradu Egerberk či Šumburk.
Dostupnost:
- pěšky – 3 km z Klášterce n. Ohří
- na kole – 2,6 km z Klášterce n. Ohří k okraji památky, památka samotná dostupná pouze pěšky
- autem – 2,5 km z Klášterce n. Ohří, zbylých asi 500 m pěšky
- autobusem – příměstské autobusy, zastávka Klášterec n. Ohří, aut. nádr. se nachází 2,2 km od NPP Ciboušov
- vlakem – stanice Klášterec n. Ohří se nachází 3 km od NPP Ciboušov
Již za vlády Karla IV. byl ve 14. století objeven potenciál této oblasti. V poměrně prudkém svahu začaly být těženy z mocných žil ametysty a jaspisy. Od té doby se zde těžilo po celá staletí, nejintenzivněji během zmíněného 14. století a dále v 16. a v počátcích 19. století.
80. léta 20. století znamenaly znovuobjevení této oblasti. Rozsáhlé archeologické výzkumy prokázaly, že kameny zdobící hrad Karlštejn, hrad Tangermünde u Magdeburku a kapli sv. Václava na Pražském hradě skutečně pocházejí z ciboušovské šachty, některé čerstvě nalezené drahokamy byly dokonce použity při tehdejších opravách kaple sv. Kateřiny na Karlštejně. Po těchto průzkumech a vyhodnocení lokality jako mimořádně významné jak z geologického, tak z archeologického hlediska, a to v rámci celé Evropy, byl Ciboušov v červnu roku 1983 prohlášen za národní přírodní památku.
Předmět ochrany
Bývalé naleziště drahokamů a polodrahokamů, převážně jaspisů a ametystů a celkově okolí bývalé středověké těžební šachty. V současnosti je ochrana zaměřena především na kamenné odvaly středověkých šachet, jednotlivé kameny a zabránění jejich rozbíjení hledači drahokamů. Jakýkoliv sběr kamenů je na této plošně zakázán.
Geologie
Krajina této národní přírodní památky se začala utvářet už ve starohorách, konkrétně v svrchním proterozoiku až spodním paleozoiku. Podloží tvoří krystalické horniny, které byly z větší části metamorfovány vulkanickou činností na tzv. ortorulu, jinak také zvanou jako leukokratní rula. Ve zlomech a puklinách vytvořených častými tektonickými posuvy půdy, podpořenými vroucí termální činností začaly vznikat žíly drahokamenných odrůd křemene. Podmínky byly nejideálnější pro vznik jaspisů a ametystů, což udělalo z tohoto místa historicky velmi významnou lokalitu.
Flóra
Flóra je zde kvůli kamenitému podloží a lesnímu stínu spíše chudší. Stromové patro zastupují nepůvodní dřeviny smíšených lesů, tedy borovice lesní, smrk ztepilý, modřín opadavý, občas duby nebo bříza bělokorá. V bylinném patře se žádné zvláště chráněné rostliny nevyskytují. Běžně zde rostou například jestřábníky, kolonie metličky křivolaké, zvonek okrouhlolistý nebo keříky brusnic.
Fauna
Fauna je v těchto místech při okrajích svahů krušnohorského lesa zastoupena silně ohroženým slepýšem křehkým, zmijí obecnou nebo ťuhýkem obecným. Dále se tady vyskytují běžné druhy živočichů lesního společenství, jako například veverka obecná či jestřáb lesní.
Název správy | Správa CHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem |
Adresa | Teplická 424/69 |
Město | Děčín |
PSČ | 405 02 |
Datum vyhlášení | 9. září 1983 |
Rozloha území | 4,96 ha |