Jedinečný úkaz teplých bílých sloupců par vystupujících z nitra země několik metrů nad povrch je unikátem Českého středohoří. Díky tomuto jevu je národní přírodní památka Borečský vrch místem plným života po celý rok, neboť v zimě se teploty na vrcholku pohybují okolo 10 až 16 °C, což umožňuje růst vegetace, i když okolo mrzne. V létě pak zase pukliny vtahují do svých útrob vzduch studený. Celý Boreč tak funguje jako velký tepelný akumulátor.
Borečský vrch je útočištěm několika velmi vzácných druhů rostlin a živočichů. Pro svou jedinečnost je území, zaujímající plochu téměř 19 hektarů, chráněno již desítky let a už od roku 1981 je tu pro návštěvníky připravena okružní naučná stezka. Ta vás na celkové délce okolo 3 kilometrů na devíti stanovištích seznámí se zdejší unikátní flórou a faunou a také s výše zmiňovaným geologickým jevem.
Okolí Borečského vrchu nabízí další zajímavá místa k vidění, například zámek Boreč, zříceninu hradu Skalka nebo řadu dalších památek v blízkých Lovosicích a Litoměřicích.
Lidé se vrchu Boreč dlouho vyhýbali, neboť se zvláštních, vysoko stoupajících par z nitra země báli. V roce 1881 prozkoumal vrch důkladněji geolog Jan Krejčí.
Státní přírodní rezervací se území stalo až v roce 1951, i tak ale patří k nejstarším chráněným lokalitám v tomto kraji. V roce 1981 zde byla zbudována naučná stezka.
Roku 1992 byla rezervace prohlášena za národní přírodní památku. Poměrně nedávno bylo toto území začleněno do programu Natura 2000 jako evropsky významná lokalita.
Předmět ochrany
Předmětem ochrany je unikátní flóra a fauna vázaná na zdejší jedinečné prostředí a geologický úkaz mikroexhalací, tzv. ventarol.
Geologie
Dnešní vrch pokrytý lesem byl v minulosti dějištěm zajímavé vulkanické činnosti. Znělec zde přikrývá lakolit, který vzniká tak, že magma ztuhne ještě pod zemským povrchem. Pórovitý trachyt pak zapříčinil vznik mnoha vnitřních puklin, kterými se v létě do nitra kopce vtahuje chladný vzduch a v zimě je pak celá hornina teplejší než její okolí. Proto je vzduch vytlačován ven, prodírá se až na povrch, kde však stále může mít teplotu i 16 °C. Tento tepelný jev je v zimním období příčinou mlžného oparu okolo vrcholku a také silné pokrývky jinovatky na okolní půdě.
Flóra
Díky působení teplého a studeného vzduchu se území chlubí jedinečnou skladbou rostlin. Vyskytují se zde jak teplomilné rostliny vázané na skalní a suťovité prostředí, tak vlhkomilné rostliny. Právě vlhké výpary vyhovují třeba mechorostu borečky vzácné. Na stráních se pak dále vyskytuje kriticky ohrožený koniklec otevřený, kosatec bezlistý, pomněnka úzkolistá, hvozdík pyšný či reliktní druh řeřišničník skalní.
Křoviny reprezentuje dřín obecný a dále jeřáby a lísky. Stromové patro je tvořeno lípou srdčitou, javorem klenem, jasanem ztepilým a břízou bělokorou.
Pro ochranu koniklece otevřeného zde byla vyhlášena evropsky významná lokalita v rámci programu Natura 2000.
Fauna
Hmyz je na Borečském vrchu zastoupen unikátními druhy, například střevlíkem Pterostichus negligens s původem ještě z doby ledové nebo hrobaříkem Choleva lederiana. Obojživelníky zastupuje ropucha zelená a mlok skvrnitý. Zaznamenán byl také výskyt netopýrů, například netopýra vousatého. Ptactvo reprezentuje kromě běžných druhů třeba i krahujec obecný a jestřáb lesní.
| Název správy | Správa CHKO České středohoří |
| Adresa | Michalská 260/14 |
| Město | Litoměřice |
| PSČ | 412 01 |
| Datum vyhlášení | 23. června 1951 |
| Rozloha území | 11,23 ha |
