Jen kousek za pražským Smíchovem uvidíte při cestě směrem na Zbraslav monumentální skály. Celková plocha chráněného území činí 11,57 ha. Za národní památku bylo vyhlášeno v roce 1982, a tak této lokalitě patří prvenství v kategorii nejstarší chráněné území geologického charakteru v České republice.
Fosilie, které tu nalezl slavný paleontolog Joachim Barrande, byly po jeho smrti společně s mnohasvazkovými spisy věnovány Národnímu muzeu v Praze, kde jsou dnes vystaveny. Na Barrandeho památku byla do skalní stěny vsazena téměř 5 m dlouhá a 1,5 m vysoká železná deska s nápisem Barrande. Proto se také této lokalitě začalo říkat Barrandovské skály. Dodnes můžete na místech s povoleným volným sběrem, tedy převážně na jižním svahu, zkusit najít nějakou zkamenělinu i vy.
Dnes jsou skály mezinárodního významu vzácné nejen z geologického a paleontologického hlediska, ale také z důvodu výskytu vzácných bylin a živočichů, pro které se prostředí Barrandovských skal v nadmořské výšce mezi 196 až 270 metry stalo domovem.
Územím prochází naučná stezka Barrandovské skály a Chuchelský háj. Centrum Prahy je odtud na dosah, a tak se vám v okolí skal nabízí řada možností i pro kulturní vyžití. Můžete navštívit například dostihové závodiště ve Velké Chuchli, zámek Komořany, zámek Zbraslav nebo zámek v Trnové.
Dostupnost:
- pěšky - 2,6 km z pražského Smíchova, lokalitou vede naučná stezka Barrandovské skály a Chuchelský háj
- na kole - 2,9 km z pražského Smíchova
- autem - 3 km z pražského Smíchova, nejlepší je zaparkovat v Hlubočepech, kde také začíná naučná stezka
- autobusem - městské a příměstské autobusy, zastávky Hlubočepy, Serpentina, Barrandovská nebo Malá Chuchle, vše ve vzdálenosti do 500 m od památky
- tramvají - zastávka Hlubočepy se nachází necelých 400 m od památky
- vlakem - stanice Praha-Smíchov je vzdálená 2,6 km
Území Prahy bylo osídlováno již v pravěku a ne jinak tomu bylo okolo Barrandovských skal. Tisíciletým obhospodařováním a hlavně spásáním se původně zalesněné skály přeměnily na teplé stepi. S příchodem 18. století se tvář této lokality začala razantně měnit. Skály dosahující původně až k Vltavě byly od roku 1742 odsekávány z důvodu stavby silnice z Prahy na Zbraslav. Během 19. až 20. století bylo okolí skal osazováno stromy, což poškodilo jeho původně stepní ráz.
Roku 1846 došlo k rozšíření silnice a dalšímu odstřelu skal, zároveň zde během této doby vzniklo několik vápencových a břidlicových dolů, což odkrylo další ukryté části. Začalo být jasné, že lokalita bude více než významná nejen z geologického, ale i paleontologického hlediska. Joachim Barrande, významný paleontolog, se pracoval na zdejším území už zhruba od roku 1840. Ke zvratu došlo, když Maxmilián Herget, majitel břidlicových lomů, daroval celou skálu roku 1884 Národnímu muzeu, konkrétně přírodovědeckému sboru. Joachim Barrande nakonec pracoval v této oblasti celkem neuvěřitelných 40 let a za tu dobu zde našel okolo 50 tisíc fosilních exemplářů. Pro uznání jeho památky byla rok po jeho smrti vsazena do stěny skály železná deska s paleontologovým jménem. Právě po něm byla skála i celá národní přírodní památka pojmenována.
Vzhledem ke stavbě železnice, která vede podél cesty na Zbraslav, proběhl v druhé polovině 20. století další odstřel skály. Barrandovské skály se v roce 1982 staly národní přírodní památkou.
Předmět ochrany
Barrandovské skály jsou geologicky a paleontologicky mezinárodně významnou lokalitou. Předmětem ochrany jsou skalní stěny s typickým vápencovým vrásněním a velkým množstvím zkamenělin a také zdejší teplomilná fauna a flóra.
Geologie
Dříve se v místech, kde se dnes rozkládá NPP Barrandovské skály, nacházelo mělké moře. Na podloží z období starohor navazují prvohorní hory z období tzv. svrchního ordoviku. Jak plynul čas, navazovaly na tyto první hory další vrstvy. Velmi dobře je zde patrný devonský profil, patřící do středního období prvohor, a části utvořené v druhohorách až čtvrtohorách.
Díky formování krajiny řekou Vltavou vznikl prudký zářez do skály, který postupně odkryl celý výjev a ukazoval tak celkový vývoj této oblasti s charakteristicky nepravidelným vápencovým vrásněním.
Barrandovské skály jsou významným nalezištěm zkamenělin a díky odkrytým profilům jednou z nejvýznamnější paleontologických oblastí mezinárodního významu. Byli zde nalezeni zkamenělé korály, orthoceři, trilobiti rodu Reedops nebo třeba graptolit Testograptus testis.
Flóra
Ideálně se na skalním podloží s malým podílem zeminy daří teplomilným a stepním rostlinám. Stromové patro zastupují nepůvodní stromy, které zde byly v minulosti vysázeny pro zpevnění povrchu, a náletové stromy. Vyskytuje se zde tedy převážně bříza bělokorá, topol osika, jasan ztepilý, trnkovník akát, mahalebka obecná a borovice černá. Tyto stromy zapříčinily už téměř úplné vymizení původních druhů, jako je dřín jarní nebo dub pýřitý. Ty zde nyní rostou jen ojediněle.
Z keřů tu najdete nepůvodní zlatý déšť neboli štědřenec odvislý. Nevhodná výsadba a nedostatek údržby prostoru zapříčinil zavlečení řady plevelných a nepůvodních rostlin, například kopřiv, liánovitého plaménku plotního nebo kuklíka městského, ale i přesto se zde stále vyskytují vzácné rostliny. Na skalách a v puklinách tu roste třeba bělozářka liliovitá, tařice skalní nebo kavyl Ivanův. Dále se zde vyskytuje sesel sivý, locika vytrvalá, šalvěj luční, devaterník šedý, mateřídouška časná nebo dříve velmi oblíbený krvavec menší.
Fauna
Zdejší prostředí je oblíbeným hnízdištěm straky obecné, pěnice pokřovní, strnada obecného a budníčka menšího. Ojediněle lze zahlédnout, jak se na skále vyhřívá ještěrka obecná. Skladba rostlin je příznivá pro motýly, létá tu například ohrožený ostruháček kapinicový, modrásek rozchodníkový nebo otakárek fenyklový a ovocný. Plže zastupuje strstnatka karpatská, zrnovka žebernatá a žitovka obilná.
Z čeledi pavouků žije na území skal stepník rudý. Brouky zastupují některé vzácné druhy střevlíků, nosatcovitých či mandelinkovitých.
| Název správy | Správa CHKO Český kras |
| Adresa | Karlštejn č. p. 85 |
| Město | Karlštejn |
| PSČ | 267 18 |
| Datum vyhlášení | 1. září 1982 |
| Rozloha území | 11,57 ha |
