Pestrost druhů zvyšuje fakt, že se zde stýká flóra teplých říčních nížin a chladnějších pahorkatin Křivoklátska. Příkré srázy kaňonu Berounky a jejích přítoků umožňují soužití obyvatel mnoha biotopů v nadmořských výškách od 255 metrů od ústí potoka Oupoře až po vrchol Toku v 582 m n. m. a Roudného v 527 m n. m.
Druhová i věková struktura lesních porostů je prakticky přirozená. Hnízdí v nich řada ptáků a mnoho dalších živočichů zde má přirozenou rozmnožovací základnu.
Nejvyšší partie obrácené od jihovýchodu k jihozápadu jsou bezlesé pleše se solitérními zakrslými duby. Řídké stromoví poskytuje ideální zázemí teplomilným a stepním druhům bylin i živočichů. Návětrné strany vysušuje vítr i sluneční záření, které dokáže podklad ohřát nad 50 °C. Srážková voda po strmých svazích rychle stéká, zásoby vody se netvoří ani v zimě, protože vítr sníh odfouká. Přesto, nebo právě proto, patří pleše k druhově nejbohatším místům v rezervaci a žije zde řada skalních, puklinových, stepních a suťových specialistů.
Do rezervace Týřov nevedou žádné značené turistické stezky a volný přístup je omezený. Hlavně z okresu Beroun sem však vede několik neznačených cest kolem obcí Broumy a Skryje. Skryjské cestě, která vede na vrcholek s malebnou zříceninu přemyslovského hradu Týřov ze 13. století nad Berounkou, říkají místní příznačně Opičina.
Rezervace o ploše 420 ha vznikla roku 1984 sloučením dvou původních rezervací Týřovské skály – Oupoř a Týřovské tisy z roku 1933. Patří mezi nejcennější části CHKO Křivoklátsko.
Fauna
Balvanité sutě a lesostepi obývají reliktní druhy minulých dob. Na kůru starých dubů je vázaný pavouk šplhalka, uvnitř kamenitých sutí žije chladnomilný pavouk plachetnatka. Porosty kvetoucí byliny měsíčnice vytrvalé na vlhčích a inverzních místech jsou domovem třetihorního reliktního pavoukovce sekáče klepítníka členěného. Měří 5 až 8 mm a živí se plži, které silnými klepítky vytahuje z ulit. Dalším reliktním sekáčem je žláznatka smutná.
V Oupořském potoce se po hromadné otravě v roce 1981 znovuobjevil rak kamenáč. Jeho výskyt se poněkud zkomplikoval po roce 2005, kdy ochránci přírody vypustili z farmy na Svitavsku stovky norků amerických. Ti se živí mimo jiné právě raky a s oblibou zde loví také chráněné užovky.
Z brouků tu najdete populaci býložravých mandelinkovitých a nosatcovitých. Týřov je také jedním ze dvou míst v ČR, kde žijí pozoruhodní brouci krasci, bravurní techničtí letci. Létají nahoru a dolů ve sloupci na jednom místě, rádi prolétávají stříkající vodou a za letu v nebezpečí rychle skládají křídla a padají k zemi. Vzácně zde žijí brouci vruboun a zdobenec, ve vlhčích partiích suťových lesů a potočních niv prosperují původně horští střevlíci.
Ve strmých březích Oupořského potoka loví i hnízdí ledňáčci říční, skorci vodní, konipasové horští i vzácní čápi černí. Stále častěji se tu vyskytují krkavci velcí, řidčeji se objevuje sokol stěhovavý. Problémy se zmlazováním stromů sem přineslo vysazení nepůvodního muflona a přemnožená spárkatá, byť domácí zvěř.
| Název správy | Správa CHKO Křivoklátsko |
| Adresa | Zbečno č. p. 5 |
| Město | Zbečno |
| PSČ | 270 24 |
| Datum vyhlášení | 31. prosince 1933 |
| Rozloha území | 420 ha |
