Rezervace se rozkládá jihozápadně od Jeseníku na hlavním hřebeni a přilehlých svazích od Trojmezí po Obří skály. Zaoblené táhlé hřbety s vyčnívajícími vrcholovými skalisky a mrazovými terasami doplňuje na jihovýchodních svazích Keprníku ledovcový kar. Nadmořská výška rezervace kolísá od 860 do 1423 metrů, její rozloha činí 1175 hektarů.
Prochází tudy červeně značená naučná stezka S Koprníčkem na výlet keprnickými horami, která vede z Ramzové přes Šerák, Keprník a Vřesovou studánku na Červenohorské sedlo. Středně obtížná stezka měří 9 kilometrů a překonává 410metrové převýšení. Nejnižším místem je Červenohorské sedlo v 1013 metrech nad mořem, nejvyšším pak vrch Keprník v nadmořské výšce 1423 metrů. Vedou však tudy i další turistické cesty, které pak pokračují dále pohořím Jeseníků.
Na Šeráku stojí u naučné stezky jedna z našich nejstarších horských chat Jiřího chata a vede sem sedačková lanovka z Ramzové.
Rezervace byla zřízena knížetem Janem II. z Lichtenštejna roku 1903 na popud botaniků z olomouckého botanickém spolku. O rezervaci se zasloužili zejména botanik a olomoucký profesor Heinrich Laus a lichtenštejnský lesmistr Julius Wiehl.
Rezervace byla rozšířena 31. prosince 1931, roku 1955 přibyly k území zejména východní svahy a stalo se státní rezervací. K dalšímu rozšíření pak došlo ještě v roce 1989.
Geologie
Masiv v době ledové opracovaly jižní okraje pevninského ledovce i místní splazy. Eroze odhalila útvary ze svorových skal, které mají často bizarní tvary formované mrazem, větrem a vodou.
Flóra
Z ochranářského hlediska jsou nejcennější horské trávníky a holiny s chladnomilnými travinami a květinami, jako je například zvonek okrouhlolistý sudetský, sasanka narcisokvětá nebo jestřábník alpský.
Rostou zde také nízké stálezelené keříky vřesovce šichy s černými plody podobnými borůvkám. Zralé jsou dobré na chuť a rádi je vyhledávají medvědi, v Grónsku se z jejich plodů vyrábí i limonáda.
Problematické jsou v těchto partiích porosty kdysi uměle vysazené kleče. Vrcholové části Vozky a částečně Keprníku pokrývají v bezodtokých pánvích s nepropustným podkladem menší vrcholové rašeliniště. K tvorbě rašeliny kromě rašeliníků přispívá třeba suchopýr pochvatý, souvislé porosty tu tvoří glaciální relikt, keřík kyhanka sivolistá a brusnice vlochyně, známá též jako borůvka bahenní, jejíž nasládlé, mírně jedovaté plody bývaly používány jako halucinogen.
Dále tu roste známá a jedlá klikva bahenní i méně známá klikva žoravina a na okrajích vrchovišť se vyskytuje vzácný bradáček srdčitý, také jako vzpomínka na ledové doby. U pramenišť kvete ohrožený hořec tečkovaný. Botanický průzkum z let 2004 až 2005 tu potvrdil výskyt 381 druhů vyšších rostlin.
Fauna
Ze živočichů sem občas zavítá tetřev hlušec, jeřábek lesní, ořešník kropenatý a linduška horská, hojný je tu uměle vysazený kamzík. Na loukách žijí alpínští motýli obaleči několika barev a druhů.
| Název správy | Správa CHKO Jeseníky |
| Adresa | Šumperská 93 |
| Město | Jeseník |
| PSČ | 790 01 |
| Datum vyhlášení | 31. prosince 1933 |
| Rozloha území | 1 174,44 ha |
