Rezervace leží v plochém zvodnělém území v nadmořských výškách 428 až 441 metrů. Chrání meandrující koryto řeky Lužnice s řadou odstavených ramen v různém stupni zanesení. Patří sem tzv. tvrdý luh v záplavovém území Lužnice a Nové řeky a fragmenty dalších lesních porostů, které jsou strukturou a druhovým složením blízké původnímu pralesu. Najdete tady typická hrázová společenstva vázaná na umělý výtvor (vodohospodářskou stavbu), tzv. Novořeckou hráz, s dominujícím chráněným porostem staletých dubů a lip.
Stará řeka patří do Rožmberské rybniční soustavy. Soustava, která byla vyhlášena národní kulturní památkou, sahá od Rozvodí mezi Starou a Novou řekou k rybníku Rožmberk, který leží asi o 10 km níže po proudu.
Stará řeka sousedí ještě s dvěma dalšími cennými rezervacemi, a to s Meandry Lužnice a Novořeckými močály. V budoucnu by měly být spojeny do jedné.
Rezervace je přístupná po několika značených turistických trasách, Starou i Novou řekou vedou frekventované vodácké trasy.
Národní přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 2013 na výměře 825,20 hektarů.
Fauna
Živočichové se přizpůsobili vodnímu režimu a využívají řadu obtížně přístupných izolovaných míst k nerušenému životu. V kolmých březích Staré řeky se daří ledňáčku říčnímu, v lesích hnízdí čáp černý, orel mořský nebo jestřáb lesní. Rezervace je centrem výskytu vydry říční.
Nejcennějšími zástupci bezobratlých jsou tesařík obrovský a páchník hnědý, kteří jsou vázaní na staré duby. Dospělý páchník je až tři centimetry velký tmavě hnědý brouk, jehož až deseticentimetrové larvy žijí tři až čtyři roky ve starých listnatých stromech. Jméno dostal po charakteristickém zápachu dospělých jedinců. Tesařík obrovský měří až 5,5 cm, což je asi polovina maximální velikosti jeho larev. Larvy žijí téměř výhradně v dubech starších 100 let.
Asi nejzajímavější je pavouk lovčík vodní, který kromě jiného loví ryby. Většinu času tká na břehu kolem sebe pavučiny a těmi označuje své teritorium a také je používá jako rychlou únikovou cestu. Běhá po vodě, potápí se až na několik minut, ale nejčastěji loví těsně u břehu. Na čtyři přední nohy si z kusadel nanese vodotěsnou izolaci, čtyřmi zadními se drží břehu. Vibrováním předních nohou láká malé rybky, hmyz a larvy obratlovců. Jakmile se kořist přiblíží na 1,5 cm, pavouk se ponoří a rychle ji zabije kousnutím. Mrtvolku až několikanásobně větší než on pak vytáhne na břeh a vysaje. Lovčík vodní naštěstí měří maximálně dva centimetry.
| Název správy | Správa CHKO Třeboňsko |
| Adresa | Valy 121 |
| Město | Třeboň |
| PSČ | 379 01 |
| Datum vyhlášení | 5. března 1956 |
| Rozloha území | 1 196,94 ha |
