Soos (národní přírodní rezervace)

, Tel.: +420 354 542 033, soos@muzeum-fratniskovylazne.cz
/Příroda - 




Soos (národní přírodní rezervace)

soos-narodni-prirodni-pamatka-5.jpg
Krajina jako z jiného světa leží jen pár set metrů od západočeské obce Nový Drahov, doložené již roku 1272. Rezervace o ploše 221 hektarů chrání rašeliniště a slatiniště s výrony CO2 a sycené minerálními prameny. Najdete tady mnohdy bezlesé území s bílými i žlutými pláty a krystaly usazených solí na dně vyschlého slaného jezera. Rezervací vás provede naučná stezka na povalových chodnících. Území dodnes formují projevy pozdní vulkanické činnosti, například bahenní sopky.

Název rezervace Soos pochází z německého chebského nářečí a znamená jednoduše „močál“. Na rozdíl od jiných močálů je zdejší bezodtoková pánev prosycená minerálními vodami, které jsou podobné těm v blízkých Františkových Lázních. Vyvěrá zde několik minerálních pramenů, nejznámější z nich je Císařský pramen s obsahem Glauberovy soli se sírany hořečnatým, sodným a vápenatým. Sůl se používá jako projímadlo. Pramen je svým složením železitá sírano-uhličitano-chloridová sodná kyselka se zvýšeným obsahem beryllia a arsenu.

V areálu je vybudovaný geologický park, navštívit můžete i muzeum s expozicemi o přírodě Chebska a Soosu či s paleontologickou expozicí Dějiny země, v rámci které si můžete prohlédnout modely prehistorických ještěrů v životní velikosti, jsou tu i velkoplošné reprodukce obrazů Zdeňka Buriana.

Kromě toho tu najdete stanici pro záchranu živočichů, daňčí oboru a odpočinkovou zónu s občerstvením a parkovištěm. Do rezervace je povolený vstup se psem na vodítku.

Unikátní rezervace je mimo jiné dostupná z vlakové zastávky Nový Drahov na dráze Tršnice – Luby u Chebu a po červené turistické značce z Františkových Lázní.

Národní přírodní rezervace s ojedinělou krajinou byla vyhlášena roku 1964 na ploše 221 hektarů. Leží na katastrálním území obcí Vonšov, Nový Drahov, Dvorek a Nová Ves. Území spravuje Městské muzeum Františkovy Lázně.

Geologie

Specifické podmínky umocňuje vrstva neprodyšné křemeliny pod pozdějšími holocenními usazeninami. Vznikla na dně třetihorního slaného jezera působením řas rozsivek (Diatomeae) s křemičitými schránkami. Vytvořil se několik metrů silný štít křemeliny, známé též jako minerál diatomit, který se tu až do 60. let těžil. Diatomit se používá ve stavebnictví, při výrobě filtrů, včetně laboratorních. Roku 1867 Alfred Nobel křemelinu nasytil nitroglycerinem, a vyrobil tak první dynamit.

Na některých plochách se na diatomitu i v sirnato-železitých slatinách vysrážela černá a stříbrná forma pyritu v milimetrových krystalcích. Kromě toho se tu vyskytují vivianit, limonit, palliardit i minerály síran sodný, uhličitan sodný, síran vápenatý, chlorid sodný a v místech, kde je křemelina vystavena vzdušné oxidaci, také síran železnatý, respektive síran železitý. V suchých obdobích soli krystalizují ve výkvětech na holých plochách, kde půda obsahuje kyselinu sírovou.

Flóra

Rašeliniště, kde mezi trsy stvolů hojně roste masožravá rosnatka okrouhlolistá, najdete na jihovýchodě rezervace za cestou k osadě Kateřina a opuštěnou železnicí. Mimo jiné se tu na různých místech vyskytují bublinatka bledožlutá a prostřední, jednokvítek velekvětý nebo rdest alpský či sivěnka přímořská. Nalezen zde byl i nový druh řasy Percursaria percursa.

Fauna

V zarostlejších partiích se dobře daří málo nebo vzácně se vyskytujícím motýlům. Pravidelně se tu vyskytují bělopásek topolový, otakárek ovocný a fenyklový, perleťovec kopřivový a modrásek stříbroskvrnný. Z dalších bezobratlých tu pak žije pavouk lovčík vodní a brouk tesařík obrovský.

Z vyšších živočichů zde hnízdí jeřáb popelavý, slavík modráček středoevropský, vodouš rudonohý, bekasina otavní či moták pochop.

Název správy Správa CHKO Slavkovský les a Krajské středisko Karlovy Vary
Adresa Hlavní 504
Město Mariánské Lázně
PSČ 353 01
Datum vyhlášení 7. listopadu 1964
Rozloha území 221 ha

 




Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz