Městské divadlo Slaný

První ochotnická představení v české řeči se ve Slaném uskutečnila 24. září a 3. října 1820 a sehráli je slánští studenti.

Další stopu nacházíme v roce 1845, kdy se za účelem pořádání divadelních her k dobročinným účelům dala dohromady společnost, sestávající ve většině z úředníků tehdejšího krajského úřadu a slánského magistrátu.

Aby se nemuselo hrát v sálech hostinců, pronajala si tato společnost od provincionálního řádu piaristů sál v levém křídle piaristické koleje (dnešní Vlastivědné muzeum), z něhož si ochotníci v roce 1846 zbudovali stálé divadlo, kde se hrálo téměř 30 let. Poté, co piaristé prodali budovu městu, vznikl v roce 1867 spor o vlastnictví kolejního divadla a jeho inventáře. Protože se tato záležitost stala předmětem soudního jednání, rozhodli se ochotníci ustavit řádný spolek, aby se mohli lépe pohybovat na právní půdě. A tak byl po úředním schválení stanov na valné hromadě členů dosavadního ochotnického družstva dne 8. června 1873řádně ustaven Spolek divadelních ochotníků v Slaném.

Kolejní divadlo však v roce 1875 stejně skončilo a budova byla přestavěna ke školním účelům. Proto se v létech 1879-1880 začalo uvažovat o postavení samostatné divadelní budovy. A tak se 18. září 1881 konala ustavující schůze spolku pro vystavění akciového divadla, které by touto formou financovali všichni příznivci ochotnického divadla. Pro slavnostní otevření, které se konalo 30. prosince 1883, nastudovali slánští ochotníci drama J. J. Kolára "Primátor".

V roce 1928 byl ustaven druhý oficiální ochotnický spolek pojmenovaný Slánská scéna. Spolu s historickým Spolkem z roku 1873 působily oba soubory ve Slaném až do roku 1948. Po válce k nim přibyl i soubor Svazu mládeže. Politický tlak vyvíjený na jejich sloučení však málem vedl k jejich zániku. Zbylí aktivní ochotníci pak v roce 1953 požádali Závodní výbor ČKD Slaný, aby se stal jejich zřizovatelem, ponechali si název Slánská scéna a přihlásili se k odkazu Spolku divadelních ochotníků. Občasnou činnost vyvíjely také soubory při tehdejším ONV, národním podniku Bateria a vojenský Tankista. Ke skutečnému a definitivnímu sloučení došlo 1. lednu 1961 pod názvem Slánská scéna a zřizovatelem se stal Závodní klub ROH Slaný.

Od roku 1969 se Slánská scéna pravidelně zúčastňovala soutěží a přehlídek. To přineslo v roce 1971 postup na Jiráskův Hronov s hrou A. Jiráska "Kolébka" (režie Jiří W. Koula). S jevištní montáží Gorkého a Brechtovy "Matky" (režie Jaroslav Vágner j.h.) získal soubor na Jiráskově Hronově v roce 1973 druhou hlavní cenu. Pohádka "Vodník Mařenka" (režie Karel Vidimský) znamenala účast na Národní přehlídce v Ostravě-Porubě 1977 a rekordní počet 32 repríz. Hra "Emigranti" (režie Miloš Švarc j.h.) přinesla 1. místo v krajské soutěži Wintrův Rakovník 1981.

Sté výročí otevření slánského divadla v roce 1983 oslavil soubor komedií Václava Štecha "Třetí zvonění" v hudební úpravě (režie Stanislav Oubram j.h.).