Rezervace leží v rozmezí nadmořských výšek 940 až 1257 metrů na ploše 195 ha. Na obou hlavních vrcholech se zachoval 160 až 180 let starý horský les. Nejstarší stromy však kvůli hraničnímu věku dožití, imisím a kůrovci odumírají. Padlé dřevo zůstává na místě a pod jeho ochranou na mnoha místech probíhá úspěšné přirozené zmlazení lesa. Kůrovec mladé stromy nenapadá, kůra je příliš tenká a prosycená pryskyřicí, která zatápí jeho komůrky i s larvami.
Na vrcholových částech Beskyd se projevuje napětí v hlubinách masivu. Vznikly a vznikají zde rozsáhlé sesuvy skal tvořící rozsedlinové pseudokrasové jeskyně a propasti. Na obou vyšších vrcholech najdete věnce skalisek, na západním svahu Čertova mlýna a východním svahu Kněhyně jsou patrné staré sesuvy skalních bloků.
Přibližně 750 m od vrcholu jihovýchodním směrem a 120 m za hranicí rezervace se nalézá Kněhyňská jeskyně dlouhá 280 m. Ta v sobě ukrývá nejhlubší propast u nás – pseudokrasovou Kněhyňskou propast, která spadá do hloubky 57,5 metru, což je výška přibližně 16patrového domu.
Na Čertově mlýně bylo zatím nalezeno pět pseudokrasových jeskyní o délkách od 5 do 74 m. Poslední údaj patří k jeskyni Čertova díra hluboké 30 metrů. Leží přibližně 150 m na jih od vrcholu. Jeskyně se dvěma vchody vede strmě do hlubin. Dva vchody má i jeskyně Vasko, která je 30 m dlouhá. Jeskyně Čertův mlýn I až III jsou menší a vznikly zasypáním rozsedlin balvany a sutí po sesuvech. Vývoj pseudokrasových jeskyní nebyl ukončen, k sesuvům může dojít nenadále prakticky kdykoliv.
Ve zdejších jeskyních zimují silné populace netopýrů a Česká společnost na ochranu netopýrů má hlavně v zimě problémy s různými narušiteli. V zimě probuzený netopýr rušením spotřebuje zásoby energie, které nemůže ničím doplnit. Z opětovné hibernace se tak již nemusí na jaře probudit, takže vchody do jeskyně kryje mříž.
Rezervace je přístupná jen po turisticky značených cestách. Přes vrcholové partie Čertova mlýna i Kněhyně vedou turistické cesty. Po jejím jihovýchodním okraji prochází naučná stezka Čertův mlýn mezi rozcestím Martiňák a horským střediskem Pustevny.
NPR byla na katastrálním území obce Čeladná vyhlášena 30. ledna 1989.
Flóra
Hlavním druhem vrcholové části horského lesa je smrk ztepilý. Dochovala se tu jeho původní a vzácná horská varianta s užšími korunami a povislými větvemi. Nižší polohy patří smíšeným lesům s dominantním bukem lesním. K významným rostlinám bylinného patra patří oměj tuhý moravský, kamzičník rakouský, mléčivec alpský, kokořík přeslenitý, bika lesní a čípek objímavý.
Fauna
Rezervace je jediným místem v republice, kde žije asi 4 mm velký slepý střevlíček Pseudanophthalmus pilosellus. Nejbližším místem jeho běžného výskytu jsou Karpaty.
Ze vzácnějších ptáků tu žijí jeřábek lesní, datlík tříprstý, strakapoud bělohřbetý či holub doupňák a dále krkavec velký, lejsek malý či včelojed lesní. Kolem hřebenů je pravidelně pozorován ještě čáp černý. Tetřev hlušec, hojný ještě v 80. letech 20. století, téměř vymizel.
Drobné savce zde zastupuje myšivka a rejsek horský, rejsec černý, hraboš mokřadní či myšice temnopásá. Obtížně přístupné území vyhovuje životu rysů ostrovidů a podle pravidelných návštěv i medvědům hnědým. Dobře tu samozřejmě prosperují i menší dravci, například kuna lesní.
V jeskyních Čertova díra, Cyrilka a ve Kněhyňské jeskyni jsou naše nejvýše položená zimoviště netopýrů. Podle pravidelného sčítání se tu vyskytují vrápenec malý, netopýr velký, vodní a ušatý.
| Název správy | Správa CHKO Beskydy |
| Adresa | Nádražní 36 |
| Město | Rožnov pod Radhoštěm |
| PSČ | 756 61 |
| Datum vyhlášení | 30. ledna 1989 |
| Rozloha území | 195,02 ha |
