Pozoruhodnému složení rostlin a živočichů napomáhají Pavlovské vrchy nejen vápencovým podložím, ale hlavně polohou na trojmezí jižní panonské, západní hercynské a východní karpatské klimatické oblasti. Vliv tu ještě mají i poměrně blízké Alpy. Už od konce třetihor je zdejší kraj křižovatkou živočišných druhů včetně člověka a v okolí to dokládá několik paleontologických i archeologických nalezišť.
V rezervaci byla nalezena také lidská sídliště z mladší doby kamenné i bronzové. Ve skalnaté vrcholové stepi nad Novomlýnskou nádrží stojí na ostrohu Dívčích hradů známá zřícenina hradu Děvičky ze 13. století.
Za období 1992 až 2002 tu bylo napočítáno 630 taxonů vyšších rostlin, z toho 50 zvláště chráněných. Na svahu pod zříceninou Děviček se třeba nachází jediné místo v ČR, kde rostou maceška nejmenší alias violka nejmenší a písečnice velkokvětá. Na vrcholu Kotle se vyvinula početně nejsilnější moravská populace kosatce písečného, jihovýchodní svah Děvína pak pokrývá světlá doubrava s rovněž ohroženým hnědencem zvrhlým a lnem chlupatým.
Na jaře a časně z léta lákají zdejší květnaté trávníky s lilií zlatohlávkem i vstavačem nachovým, chrpou a dalšími k odpočinku vsedě i vleže. Často to má nepříjemné následky v podobě červených svědivých pupenců, někdy vyrážky s horečkou. Trávníky obývá totiž až 5 mm veliký roztoč sametka rudá, jejíž sotva viditelné larvy se snaží člověku zavrtat pod kůži. Ochrana je jednoduchá – v žádném případě si nelehat a nesedat do trávy a během časného léta se nezdržovat dlouho na jednom místě.
Z další, snad méně zákeřné fauny, tu žije teplomilný pavouk stepník písečný. Je snadno k poznání podle červeného zadečku s bílým okružím a čtyřmi tmavými tečkami, jakoby dírkami v červeném knoflíku.
Skalní stepi, lesostep, lesy i skalní stěny hostí stovky dalších druhů bezobratlých i obratlovců. Na vyhřátých svazích lze potkat střevlíky, saranči modrokřídlou, kudlanku nábožnou i vzácnou kobylku ságu. Z motýlů zde můžeme pozorovat jasoně dymnivkového, otakárka ovocného, žluťáska úzkolemého a martináče hrušňového.
Jižní skalní svahy poskytují vhodné prostředí ještěrce zelené a užovce hladké, v lesích je běžný slepýš křehký. Z ptáků zde trvale hnízdí dudek chocholatý, hojný je strakapoud prostřední, datel černý, žluva hajní, lejsek bělokrký a šedý.
V puklinách skalních stěn sídlí kolonie vzácného netopýra pestrého, dutiny stromů pak obývá kolonie netopýra stromového. Pravidelně v rezervaci loví ještě netopýři velkouchý a netopýr černý, a to včetně gravidních samic.
Rezervace v severní části Pavlovských vrchů byla vyhlášena 10. května 1946. Dnešní rozloha činí téměř 380 ha území na hranici tří euroasijských biotopů.
Flóra
Ze 630 taxonů vyšších rostlin jsou zde přísně chráněny písečnice velkokvětá, kosatec písečný, hnědenec zvrhlý a len chlupatý. Zvláště chráněných druhů tu ovšem roste na 50.
Fauna
Skalní stepi, lesostep, lesy i skalní stěny obývají stovky druhů bezobratlých i obratlovců. Na výhřevných svazích lze objevit střevlíka panonského, saranči modrokřídlou, kudlanku nábožnou i vzácnou kobylku ságu. Z motýlů zde žije otakárek ovocný, jasoň dymnivkový, žluťásek úzkolemý nebo martináč hrušňový.
Z vyšších živočichů jižní skalní svahy svědčí ještěrce zelené, užovce hladké, svahy slepýši křehkému. Ptáky zastupuje dudek chocholatý, strakapoud prostřední, datel černý, žluva hajní, lejsek bělokrký a lejsek šedý. Soutěska mezi Děvínem a Kotlem je jediným místem u nás, kde pravidelně zimuje zedníček skalní.
Ve stepních biotopech je ze savců hojná rejsku podobná bělozubka bělobřichá, v puklinách skalních stěn se nalézají kolonie vzácného netopýra pestrého, v dutinách stromů kolonie netopýra stromového a pravidelně sem létá i netopýr velkouchý a netopýr černý, a to včetně gravidních samic.
| Název správy | Správa CHKO Pálava a Krajské středisko Brno |
| Adresa | Kotlářská 51 |
| Město | Brno |
| PSČ | 602 00 |
| Datum vyhlášení | 10. května 1946 |
| Rozloha území | 159,62 ha |
