NPR leží v naplaveninách pokrývajících celou oblast tzv. Vídeňské pánve v nadmořské výšce 150 metrů. Oblast soutoku řek Moravy a Dyje pokrývají lužní lesy.
Lokalitu v minulosti vlastnili Lichtenštejnové a záměrně ji příliš nevyužívali, aby zůstala jako doklad původní přírody. Chráněná byla nejprve od konce 40. let až do roku 1970, kdy tu vznikla obora s intenzivním chovem jelenů a daňků. Během desítek let pak přemnožená vysoká zvěř likvidovala prakticky všechny semenáčky. Po oplocení v roce 2004 se stav postupně zlepšuje. Problém z poklesem hladiny spodních vod následkem výstavby vodních děl se také vyřešil pravidelnými umělými povodňovými vlnami.
Teplé a vlhké pralesní klima svědčí mnoha jinde již nevídaným rostlinám a živočichům. Severní hranici výskytu tu má velmi agresívní a kousavý mravenec lužní, který zde zároveň má svou v největší kolonii v Evropě. Hnízda si buduje ve starších živých stromech, nejlépe dubech, ale nalezen byl i ve vrbách a topolech. Pokud strom odumře, mravenci dorůstající až 50 milimetrů si vyhledají nové sídlo. Pancéřovaní mravenci, kteří málokdy tolerují hnízdění ptáků, jsou s jinými druhy nezaměnitelní. Jinak obývají jižní Evropu od Itálie na západě po dolní tok řeky Volhy na východě a jižněji po západní Írán a severní Izrael.
Doma je tu také přes pět centimetrů dlouhý tesařík obrovský. Larvy se vyvíjejí prakticky jen v živém dřevě dubů starších 100 let, kde rostou tři až pět let. Další zajímavý brouk je kovově lesklý střevlík krajník pižmový. Je užitečný tím, že se živí housenkami i dospělými můrami bekyně velkohlavé, která se v lesích občas kalamitně přemnožuje. V boji proti bekyním ho úspěšně vyzkoušeli už roku 1905 v americké Nové Anglii, kam byl záměrně převezen z Británie.
Dalším zdejším velkým broukem je střevlík mřížkovaný, který se stal v ČR raritou, když došlo k zatopení místa jeho masového výskytu v místě dnešní Novomlýnské nádrže.
Území o výměře 13,64 ha je chráněno od 28. prosince 1949. Od roku 1990 je pravidelně uměle zaplavované pro zachování lužního lesa a od roku 2004 část rezervace chrání před vysokou zvěří plot.
Flóra
Lužní les typu tvrdý luh se skládá z dubu letního, jasanu úzkolistého, javoru babyky, habru obecného a lípy malolisté. V podrostu pak roste bledule letní.
Luční společenstvo rezervace doplňují jarva žilnatá, šišák hrálolistý a dále violka nízká, řeřišnice malokvětá a huseník luční. Nápadný je někdy až 150 cm vysoký kosatec žlutý, kterému to zde prospívá.
Z mykologického pohledu jde rovněž o zajímavé místo se vzácnými houbami dřevomory jasanovými a moravskými.
Fauna
V dutinách stromů žije několik druhů netopýrů, hnízdí holub doupňák, žluna šedá, šoupálek krátkoprstý i lejsek bělokrký. Menší záplavová louka je loveckým revírem chřástala kropenatého. Z obojživelníků se zde nalézá čolek dunajský a skokan ostronosý. Z vyšších obratlovců tu žijí běžní lesní savci.
Název správy | Správa CHKO Pálava a Krajské středisko Brno |
Adresa | Kotlářská 51 |
Město | Brno |
PSČ | 602 00 |
Datum vyhlášení | 28. prosince 1949 |
Rozloha území | 13,46 ha |