Rezervací bylo území vyhlášené roku 1967 a dnes má rozlohu málem 940 ha. Je domovem řady ohrožených druhů rostlin i zvířat a kromě toho je rezervace i výjimečně krásná.
Územím s pískovcovými usazeninami ve třetihorách na několika místech prorazily čedičové vyvřeliny. Sopečná činnost tehdy ještě vyzdvihla pískovcovou plošinu dnes rozbrázděnou hustou sítí kaňonovitých údolí s nejvyšším vrchem Pec (451 m n. m.) u skalního města. Podle vrchu získalo místo jméno Pecopala. Význam slova není přesně známý.
Poměrně nedávnými analýzami pařezů na rašelinném dně Břehyňského rybníka bylo zjištěno, že ještě ve 14. století se tu nacházel původní borovicový prales s příměsí smrku. Borovicím se tu daří dobře dodnes, především na úpatích vrchů a kolem skalního města. Výjimkou je Mlýnský vrch nad rybníkem, kde ve vrcholové části dominuje buk lesní.
Nejrozsáhlejší společenstva v rezervaci vytvořily vodní rostliny, pobřežní rákosiny, vysoké ostřice a rašeliniště. V posledních letech tu bylo nalezeno 60 druhů ohrožených rostlin včetně orchideje měkkyně bahenní, která byla v ČR považovaná za vyhynulou.
Ptačích druhů tu bylo zaznamenáno 164 včetně jeřábů popelavých a řídce u nás hnízdících orlů mořských. Ze savců tu žije třeba vydra říční, z plazů zmije obecná a ještěrka živorodá. Měkkýšů tu žije 49 druhů.
Počátkem roku 2014 tu instalovaná fotopast pořídila několik nočních záběrů vlka obecného. Kromě daňka, srnčí zvěře, lišek a divokých prasat ulovila také člověka s fotoaparátem.
Národní přírodní památka byla vyhlášena 1. prosince 1933 Ministerstvem školství a národní osvěty. V roce 1991 byl Břehyňský rybník zapsán do seznamu významných mokřadů Ramsarské úmluvy, o 3 roky později byla rezervace zahrnuta do systému biogenerických rezervací Rady Evropy. V roce 2004 bylo území zahrnuto do ptačí oblasti Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady.
Geologie
Geologický podklad tvoří svrchnokřídové kvádrové pískovce středního turonu, ve třetihorách na několika místech proražené neovulkanity. Čtvrtohorní sedimenty jsou písčité a hlinitopísčité, v okolí Břehyňského rybníka mají velký rozsah organické sedimenty – rašeliny.
Geomorfologicky se výrazně odlišuje severní skalnatá část (Pecopala), která je tvořená vyzdviženou pískovcovou plošinou rozbrázděnou hustou sítí kaňonovitých údolí, od jižní nížinné části s Břehyňským rybníkem.
Flóra
Z pestré flóry území jsou nejrozsáhlejší společenstva vodních rostlin, pobřežních rákosin, vysokých ostřic a rašelinišť. Zjištěno bylo přibližně 60 ohrožených druhů, např. kapraď hřebenitá (Dryopteris cristata), hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), prstnatec pleťový pozdní (Dactylorhiza incarnata subsp. serotina), leknín bělostný (Nymphaea candida), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), rojovník bahenní (Ledum palustre) a vrba plazivá (Salix repens).
Zvláště významný je opětovný nález kriticky ohrožené orchideje měkkyně bažinné (Hammarbya paludosa) z roku 1994. Měkkyně byla v rámci České republiky považována za vyhynulou.
Fauna
Do konce 20. století zde zaznamenali výskyt 164 ptačích druhů. Lokalita je hnízdištěm bukače velkého (Botaurus stellaris), jeřába popelavého (Grus grus) a orla mořského (Haliaeetus albicilla). Zaznamenán byl výskyt vlka obecného (Canis lupus) nebo třeba vydry říční (Lutra lutra).
Z plazů se tu vyskytuje zmije obecná (Vipera berus) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Žije zde skokan štíhlý (Rana dalmatina) i mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Žije tu 49 druhů měkkýšů, 41 druhů plžů a 8 druhů mlžů. Při jižním okraji Pecopaly byly nalezeny kriticky ohrožené druhy korýšů listonoh letní (Triops cancriformis) a žábronožka letní (Branchipus schaefferi).
| Název správy | Správa CHKO Kokořínsko |
| Adresa | Česká ul. 149 |
| Město | Mělník |
| PSČ | 276 01 |
| Datum vyhlášení | 31. prosince 1933 |
| Rozloha území | 903,50 ha |
