Šumavu můžete projít po několika značených trasách, k těm nejkrásnějším patří určitě cesta od parkoviště Kaplice nad Boubínem, kolem informačního střediska Správy NP a CHKO Šumava k Boubínskému jezírku a kolem Boubínského pralesa po Lukenské cestě do jeho nejsevernějšího vrcholu a kamenitým stoupáním skrz smrkové lesy k rozhledně na vrcholu Boubína. Dále pak kolem zrekonstruovaného Schwarzenberského zámečku po starém Schwarzenberském chodníku až k vrcholu rozhledny, která je nejvyšším bodem české Šumavy. Vidět z ní je velká část Šumavy, oblast českobudějovických rybníků, Temelín a při dobré viditelnosti i Alpy.
V chráněné krajinné oblasti se zachovala řada památek lidové architektury a původní kulturní krajina. K vidění tu jsou původní vsi s překrásnými, převážně roubenými stavbami.
Chráněná krajinná oblast Šumava byla vyhlášena 27. prosince 1963 na území o rozloze 163 tisíc hektarů, která se po vyčlenění národního parku Šumava zmenšila na 99 400 hektarů.
Důvody ochrany
Hlavním důvodem vyhlášení CHKO byla ochrana všech hodnot krajiny, která je spojená se zachováním struktury lesní a zemědělské půdy a ochranou vodních toků, rašelinišť a lidové architektury.
Flóra
Horninový podklad Šumavy tvoří především metamorfované krystalické břidlice, jako jsou ruly a svory, od toho se odvíjí i druhy květeny, které se zde vyskytují. Dalším faktorem jsou klimatické poměry a vysoký stupeň zalesnění. V kyselém prostředí krystalických břidlic se daří specifickým ekosystémům tvořeným takovými druhy rostlin, které nepotřebují mnoho živin. Ve stromovém patře převažují bučiny, jedliny a vyskytují se tu i smrčiny. Lesy pokrývají více než 60 % celkové rozlohy Šumavy.
Šumava patří k významným nalezištím lignikolních-dřevokazných hub. Roste tu například modralka laponská a ohňovec rezavohnědý. Vedle toho se tu vyskytuje spousta hub hřibovitých, klouzků, holubinek a muchomůrek.
Fauna
Od lesního pokrytí se odvíjí i druhy zvířeny, které tu žijí. Dříve se tu objevovali šumavští jeleni, vlci, medvědi, kočky divoké a rysové, tyto druhy byly ale bohužel během posledních 200 let vybity. V současnosti tu savce zastupují los evropský, několik druhů netopýrů, veverka obecná, ježek západní, kuna lesní, jezevec obecný, vydra říční a kriticky ohrožený plch zahradní.
Z bezobratlých se tu hojně vyskytují mlži. Ze zástupců ryb tu najdete především ty, které nejsou náročné na živiny, žije tu pstruh obecný, lipan podhorní, vranka obecná, mník jednovousý, mřenka mramorovaná, střevle potoční nebo mihule potoční.
V CHKO lze spatřit i velké množství zástupců z ptačí říše, hnízdí zde sokol stěhovavý, orel mořský, ostříž lesní, krahujec obecný, jestřáb lesní, poštolka obecná, včelojed obecný či luňák červený.
Národní přírodní rezervace
- Bílá strž
- Boubínský prales
- Černé a Čertovo jezero
- Velká niva
Přírodní rezervace
- Amálino údolí
- Čertova stráň
- Datelovská strž
- Hamižná
- Chřepice
- Kepelské mokřady
- Kyselovský les
- Lakmal
- Losenice
- Losenice II
- Městišťské rokle
- Milešický prales
- Na Mokřinách
- Na soutoku
- Nebe
- Niva Horského potoka
- Otovský potok
- Pateříkova Huť
- Prameniště
- Pravětínská Lada
- Rašeliniště Borková
- Svobodova niva
- Zátoňská hora
- Zelenský luh
- Zhůřská pláň
- Zhůřský lom
Národní přírodní památky
- Blanice
Přírodní památky
- Házlův kříž
- Jasánky
- Jilmová skála
- Královský hvozd
- Lipka
- Křišťanov-Vyšný
- Malý Polec
- Multerberské rašeliniště
- Pasecká slať
- Pestřice
- Pod Popelní horou
- Poušť
- Prameniště Hamerského potoka
- Račínská prameniště
- Rašeliniště Kyselov
- Spáleniště
- Svatý Tomáš
- Velké Bahno
| Název správy | Správa NP a CHKO Šumava |
| Adresa | 1.máje 260 |
| Město | Vimperk |
| PSČ | 385 01 |
| Datum vyhlášení | 27. prosince 1963 |
| Rozloha území | 996,24 km² |
